Článek
Jako majitel zděděné nemovitosti jsem obdržel dopis od katastrálního úřadu, že mám očekávat v určitý den a hodinu hosty. V naší obci totiž před několika málo lety proběhla vcelku neúspěšná, možná jen obyčejně odfláknutá digitalizace katastru nemovitostí. Hranice pozemků zasahovaly do silnic a samotní majitelé mnohdy po tomto kroku nevěděli, kde jejich pozemek končí. Nyní se tedy bude měřit a pracovat na nápravě. Kolik nás poplatníky stál první pokus a kolik tento druhý jsem se samozřejmě nedozvěděl.
Ve smluveném čase, vlastně ještě o čtvrt hodiny dříve, přijely dvě sympatické dámy, které dělaly spíše dojem turistek. To ale po chvíli dávalo smysl, při jejich obcházení lánů a lesů s majiteli pozemků. Vyměřili jsme tedy s pracovnicemi úřadu hranice pozemků a vše si pečlivě zapsaly. Překvapení přišlo, když mi jedna z pracovnic opatrně a s omluvou začala vykládat o tom, že je ze strany státu enormní tlak na ně, jako na pracovnice katastrálního úřadu, aby zaměřovaly i zpevněné plochy na zahradách pro účely výměry další daně z nich. To byl opravdu šok. Jedna pracovnice ještě dodala, že když to neudělají, kontrola probíhá pomocí leteckých snímků a průšvih půjde za nimi. Zaměřily si tedy ještě chodníček k brance a zpevněnou cestu od plotu do garáže. Uvažovaly i o lemu z dlažebních kostek o šířce 40 cm kolem domu ale to jim asi nakonec přišlo trapné. Na tyto dámy jsem se nemohl zlobit. Jejich ostuda to není.
Ještě ten den jsem zjistil, že v současnosti se zpevněné plochy započítávají jen, pokud je objekt zapsán k podnikání. Od roku 2025, možná o rok později, už ale budeme za své chodníčky všichni „solit“ každoročně jako mourovatí. Čili letos je daň z nemovitosti v naší obci o 100 % dražší. Z toho 80 % připadne státu. Už zde se ptám za co? Čím se stát zasloužil o náš dům nebo pozemek, na kterém stojí? Moji předci si jej postavili sami a z materiálu, který už jednou zdanili a pozemky řádně zakoupili, logicky tedy i zdanili. Všechny pozdější opravy proběhly ze zdaněných materiálů taktéž. Energie, které dům využívá, jsou zrovna tak zdaněné a daň z nemovitosti řádně placená. Navíc vše bylo a je placené již jednou zdaněnými penězi. Proč mám opět dávat státu něco navíc? Státu, který hospodaří s našimi penězi stylem miliarda sem, miliarda tam, milionek do kapsy, to nikdo nepozná. Stát, ve kterém se bez problémů ztratí v tašce v pražské záložně 14 milionů EUR pro zbraně na Ukrajinu a jehož premiér a jeho mnozí poradci a spolustraníci měli v téže záložně do nedávna své podíly tak, jako i podvodníci z ČR a Slovenska, kteří okradli desetitisíce Čechů a Slováků o miliardy Kč v podvodu jménem GLOCIN.
Mám pocit, že ždímání ze strany státu je nekonečné a současná vláda stále přitvrzuje a ještě je natolik arogantní, že nemá potřebu ani vysvětlovat své jednání. Ministr financí se tváří uraženě už, když se ho na jeho kroky někdo zeptá, a jeho počiny mi již několikrát připadaly nejen nelogické, ale spíš jako nápady z prvního ročníku střední školy. Nemám žádný konkrétní a propracovaný recept, jak tomuto státu a jeho obyvatelům ulevit od daní. Ne konkrétní. Nicméně jsem příznivcem svobody a ta se týká i daní. Zastávám názor, že nízké a skutečně účelně vynakládané daně ve štíhlém státě s minimem úředníků a nízkou byrokracií, by v důsledku přivedly do státní kasy více , protože by se obyvatelé nesnažili tolik „optimalizovat“ a platili by s menším odporem. Vidět totiž skutečně efektivní stát, kde politici dělají svoji práci, je dostatečně motivující i k něčemu tak neradostnému jako placení daní, mnohdy stejně hloupých jako „ze vzduchu“. Když totiž stejné daně dáváme mizerně fungujícím politikům bez důvěry, že je smysluplně vynaloží, „krvácíme“ mnohem více.
.
