Článek
Na konci setkání mají být všechny poznámky účastníků spáleny a vytvořen má být pouze jeden obecný zápis, jehož kopie se nesmí dostat na veřejnost ani nepřátelům. Teprve dva roky po válce se najde jediná kopie tohoto zápisu, která odhalí světu děsivou pravdu. Tímto setkáním byl zahájen největší zločin 20. století – plán systematického vyhlazení evropských židů.
Adolf Hitler projevoval nenávist vůči židům od samého začátku. Otevřeně to projevoval a od svého nástupu k moci v roce 1933 jim ubližoval, jak jen to bylo možné. Pomocí propagandy je prezentoval jako zrádce společnosti, podlidi, méněcennou rasu a největší nebezpečí, kterého je třeba se zbavit. Nicméně, německé veřejné mínění nebylo připraveno na to, že by měl někdo vraždit jejich židovské sousedy, mnohdy hrdiny 1. světové války. Stačilo, když emigrovali. A tak všechny ty štvavé kroky jako zákaz podnikání, zákaz práce ve státní správě nebo norimberské zákony, které mimo jiné připravily židy o německé občanství, opravdu vedly k tomu, že z 500 000 německých židů jich polovina do začátku války utekla do ciziny.
