Článek
Ponoření se do jeho života a ideologie, která ho poháněla, však vyvolává zajímavé otázky o složitosti jeho charakteru. Byl skutečně válečným zločincem, nebo jen produktem své doby, pohlceným zápalem a indoktrinací nacistického režimu? Tato výrazná postava zaujala historiky i vědce, kteří se snaží rozplést vrstvy jeho osudu.
Obersturmführer Jochen Peiper byl tichý a uzavřený muž, který žil samotářským životem. Narodil se 13. října 1920 v německém Magdeburgu jako syn otce učitele a matky ženy v domácnosti. Byl členem Hitlerjugend a poté Waffen-SS. V roce 1943 byl poslán na východní frontu, kde se stal velitelem čety 2. roty 2. praporu pluku Leibstandarte SS Adolf Hitler. Jeho jednotka se účastnila dobývání Polska a bitvy o Leningrad. Během války Peiper dosáhl hodnosti Standartenführera neboli kapitána a byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže. V roce 1944 byl převelen do štábu 12. tankové divize SS Hitlerjugend a poté na velitelství 6. tankové divize SS Hohenstaufen. Divize se účastnila závěrečných bojů války, včetně předmostí na řece Dněpr.
Joachim Peiper, známý také jako Jochen Peiper, byl německý důstojník Waffen-SS, který sehrál významnou roli ve druhé světové válce. Je historicky kontroverzní postavou, někteří ho považují za válečného zločince, jiní za oběť tehdejší ideologie.
Peiper byl odsouzen za účast na masakru v Malmédách, kde byli zabiti váleční zajatci americké armády. Sloužil jako osobní adjutant Heinricha Himmlera a později se stal velitelem tanku ve Waffen-SS.
Uganda zavádí brutální apartheid a snaží se oloupit vlastní lidi o jejich lidskost a důstojnost
Peiper byl známý svým bezohledným a lhostejným přístupem k bojovým obětem, často své vojáky nabádal k páchání válečných zločinů. Byl svědkem realizace holocaustu, ale v poválečném období jeho existenci popíral. Jeho činy během války vedly k jeho odsouzení a původně byl odsouzen k trestu smrti, který byl však později změněn na doživotí.
Po propuštění z vězení pracoval Peiper pro automobilové společnosti, a nakonec se přestěhoval do Francie. Jeho život však nabral tragický směr, když byl několik let po bitvě v Ardenách a nechvalně proslulém masakru v Malmédách zavražděn protinacisty ve francouzském Travesu.
Peiper pocházel z rodiny s nacionalistickou ideologií a vojenskou službou. Jeho otec byl kapitánem pruské císařské armády, který sloužil v bojích ve východní Africe. Pozoruhodné je, že Peiperův bratr Horst také sloužil v SS, což podtrhuje hlubokou angažovanost jejich rodiny v nacistickém hnutí.
Může se k páru na dovolené připojit samostatný cestovatel? Dovolená s rodinou, nebo přáteli?
Kontroverze kolem Peipera pramení z jeho role při páchání válečných zločinů během druhé světové války. Zatímco někteří tvrdí, že pouze plnil rozkazy a měl by být považován za oběť tehdejší ideologie, jiní se domnívají, že měl za své činy osobní odpovědnost a měl by být považován za válečného zločince.
Ať už se na Peipera díváme z jakéhokoli úhlu pohledu, je zřejmé, že ve druhé světové válce sehrál významnou roli. Jeho činy a události provázející jeho život nabízejí pohled na složitou a tragickou historii války. Zkoumáním jeho příběhu můžeme lépe pochopit zvěrstva spáchaná během tohoto temného období lidských dějin a jejich trvalý dopad na jednotlivce i celou společnost.
Po válce Peiper zůstal v armádě a nakonec se stal náčelníkem štábu spojeneckých sil NATO v jižní Evropě. V roce 1959 odešel z armády do výslužby a usadil se ve francouzském Travesu, kde prožil zbytek života. Peiper měl čtyři děti a vnučku.
Fotografie, která změnila svět, stála fotografa Kevina Cartera život
Ráno 13. července dostal Peiper výhružný telefonát, že jeho dům bude vypálen. Proto svojí ženu, která měla rakovinu, poslal ihned zpět do Německa. Poté poštou odeslal dopisy a nedokončený rukopis své knihy svým bývalým spolubojovníkům z Waffen-SS. Peiper se domníval, že lidé, kteří mu vyhrožují, jsou ve skutečnosti zbabělci a pokud skutečně přijdou, dokáže je zahnat střelbou ze své pistole a malorážné pušky.
Na verandě ani jinde v domě se žádné střely nenašly a tudíž žádné důkazy o tom, že by útočnici měli v úmyslu Peipera usmrtit. Jedenašedesátiletý Peiper se zřejmě zadusil kouřem, když z hořícího domu vynášel osobní věci a šaty své ženy. Útočníci nebyli vypátráni. Peiper byl rodinou pohřben v Schondorf am Ammersee v Bavorsku.
