Článek
Ve státních médiích, která o něm dosud buď mlčela, nebo ho líčila jako největšího nepřítele národa.
„Nic netrvá věčně. Stranický stát se nám rozpadá před očima,“ napsal Magyar na své sociální sítě krátce předtím, než vstoupí do budovy státního rozhlasu a televize. Pro nezaujatého pozorovatele se to může zdát jako běžný rozhovor politika s novinářem. V maďarském kontextu jde však o diplomatický ekvivalent pádu Berlínské zdi.
18 měsíců ticha a jedna velká premiéra
Představte si politika, který drtivě vyhrává volby, zaplňuje náměstí statisíci lidmi, ale v televizi, kterou si platí ze svých daní, o něm nepadne ani slovo. Tedy pokud se zrovna nehledá špína na jeho soukromí.
Péter Magyar dostane prostor v rádiu Kossuth a televizi M1 po neuvěřitelném roce a půl. Absolvoval v mediálním vyhnanství celou volební kampaň. To, že ho nyní „vládní hlásná trouba“ musela pozvat k mikrofonu, není projevem náhlé demokratizace médií, ale důkazem jeho síly. Je už zkrátka příliš velký na to, aby ho šlo dál ignorovat.
