Článek
Národní park Doñana je nejvýznamnějším mokřadem ve Španělsku a každoročně je důležitým hnízdištěm mnoha tisíců druhů ptáků. Park je však nyní ohrožen nelegálními vrty, zemědělsko-průmyslovou činností a snahou o legalizaci zavlažování v této oblasti.
Lidé, kteří zde pracují, mezi nimiž jsou strážci, veterináři, ochránci přírody a ekologové, jsou odhodláni mokřad zachovat. Alvaro Robles je jedním ze strážců biodiverzity v Doñaně a je již čtvrtou generací členů rodiny, která v parku pracuje. Vede taky oficiální blog parku.
Olga je dobrovolnicí organizace Fundación Doñana, která školí místní obyvatele, aby se stali součástí týmů parku a pracovali mezi místními komunitami jako vyslanci parku. Pracuje také jako členka týmu pro vzdělávání a ochranu přírody v parku. Park postupně ztrácí své vodní zdroje kvůli nadměrné spotřebě, klimatickým změnám a výstavbě nových domů v oblasti. Odhaduje se, že z původních zásob vody zbývá už jen 30 %.
Lidé pracující v parku se mezitím obávají dopadů klimatických změn. Za posledních 20 let již zaznamenávají pokles vody v Doñaně nejméně o jeden metr. Důsledky dalšího poklesu zatím nejsou známy. V parku pracuje asi 700 až 800 lidí. Tento počet se bude zvyšovat s tím, jak do parku zasahuje zástavba. Není potřeba zdůrazňovat, jak takový počet lidí naruší zdejší ekosystém. Park je jedním z nejzachovalejších mokřadů na světě, ale také jedním z nejohroženějších.
Hrdina Alvaro Robles, strážce národního parku Doñana
Národní park Doñana ve španělské Andalusii je ohrožen suchem, nadměrnou spotřebou a pravicovými poslanci. Lidí, kteří tam pracují, popisuje křehký ekosystém a co pro ně znamená. V srdci španělského národního parku Doñana probíhá bitva o ochranu jednoho z nejdůležitějších mokřadů v Evropě. Doñana, s působivou krajinou a mimořádnou biologickou rozmanitostí, hostí odhadem 6 milionů stěhovavých ptáků každý rok. Ale jeho osud visí na vlásku.
Navzdory klesajícím zásobám vody, nelegálním studnám a zasahujícím jahodovým farmám a uprostřed varování UNESCO a Evropské komise, politické strany v andaluské regionální vládě tlačí na legalizaci zavlažování v parku, který se rozkládá na území provincií Huelva a Sevilla v jihozápadním Španělsku.
Tohle je můj domov. Narodil jsem se v tomto domě. Tady jsme si s bratrem hráli na kovbojích a indiánech na koních. Tohle bylo naše hřiště. Tohle je můj svět a za nic bych ho nevyměnil. To je kachna a to je plameňák. Vzdělání je velmi důležité. Pokud se naučíme milovat životní prostředí od mladého věku, budeme ho chránit a zachovávat, protože se stane součástí našich životů.
Alvaro Robles je čtvrtou generací strážců parku ve své rodině, kteří pracují v národním parku Doñana. Říká, že jeho snem je, aby se jeho dcera Alba stala pátou generací strážců parku. Alvaro kormidluje 4×4 mořem dun, vozidlo zastaví před několika nabílenými domy. Ukazuje na rozlehlé bažiny. U jezera Santa Olalla, vodní duše mokřadu, se zvuk shromažďujících plameňáků mísí s voláním volavek šedých a avocetů. Své dceři ukazuje na různé druhy ptáků, kteří zde žijí.
Zdroj: The Guardian