Sexuální vztahy vězňů jsou velké tabu

Naopak, jiný, často těžko uchopitelný mikrokosmos plný nepsaných pravidel a hierarchií ukrývá příběhy, které si zaslouží být vyslyšeny. Jedním z těchto příběhů, často přehlíženým nebo záměrně opomíjeným, je téma sexuality ve věznicích. Proč jsou sexuální vztahy vězňů stále tabu a co nám jejich zkoumání může říct o lidech, institucích a společnosti jako takové?

Sexualita, tato základní lidská potřeba i složitý kulturní konstrukt, má svůj prostor i za zdmi věznic. Přesto však o ní nechceme příliš hovořit. Život za mřížemi je totiž spojován především s trestem, pokáním a disciplínou. Zabývat se něčím tak „nepatřičným“ a intimním jako sexuální vztahy vězňů může působit na veřejnost nepříjemně či dokonce nepatřičně. Zdá se, že v naší představě o vězeňství není místo pro intimní vzájemnost nebo sexualitu. Děláme tak chybu, neboť právě tyto aspekty vypovídají o vězeňském světě mnohé a mohou osvětlit také hluboko zakořeněné struktury naší společnosti – od genderových a mocenských vztahů až po důsledky marginalizace.

Sexualita jako biologická i sociální potřeba

Vězni, byť mnohdy odsunuti na okraj společnosti, neztrácejí základní potřeby lidského těla a ducha. Touha po blízkosti, uspokojení a sdílení intimních okamžiků je příznačná pro všechny, a ti, kdo jsou uvězněni, nejsou výjimkou. Sexuální aktivity za zdmi věznic přitom procházejí různými podobami: od vzájemně dobrovolných vztahů až po ty motivované ekonomií vězeňského prostoru, kdy blízkost či tělesnost představují cenné zboží ve výměnném obchodu za zboží či ochranu. Přestože téma dobrovolných sexuálních vztahů čelí silnému veřejnému nezájmu, dokážou právě tyto interakce ovlivnit dynamiku a bezpečnost vězeňského prostředí.

Téměř nevyhnutelným stínem této problematiky jsou též případy sexuálního násilí – traumatizující příběhy, které však často unikají pozornosti a účinnému postihu. Zde se projevuje ambivalence vězeňského světa: na jedné straně snaha o humanizaci systému, na straně druhé stále přetrvávající neochota příliš detailně nahlížet za oponu vězeňské každodennosti.

Hierarchie, moc a nepsaná pravidla

Ve vězeňském prostředí nabývá sexualita často podoby mocenského nástroje. Mnozí bývalí vězni i odborníci poukazují na to, že sexuální vztahy slouží k upevnění hierarchických struktur. Může jít o formu nadvlády a ovládání, ale i o možnost, jak si získat životně důležitou ochranu před nebezpečnými spoluvězni nebo nepřátelským tlakem okolí. Sex zde přestává být pouhým intimním aktem a stává se součástí systému výměny, boje o přežití a moci.

Ve světě, kde homofobie často prostupuje nejen vězeňskými komunitami, ale i samotným personálem a dozorci, totiž může být sexuální orientace, nebo i samotné chování důvodem k perzekuci.

Kapitolu samu o sobě představují vztahy mezi vězni a civilními zaměstnanci, především mezi mužskými vězni a ženami pracujícími v institucích. Tyto vztahy mohou být založeny na skutečné náklonnosti nebo kalkulaci, kdy vězeň manipuluje zaměstnanci ke svému vlastnímu prospěchu. Ačkoli jsou podobné interakce oficiálně zakázány, reálná praxe ve zdech vězeňských institucí bývá leckdy jiná.

Ticho veřejného prostoru

Ačkoliv by výzkum sexuality ve vězeňském prostředí mohl přinést zajímavé a hodnotné poznatky nejen o vězeňském životě, ale i o společnosti, v českém prostředí tento zájem stále chybí. Neochota veřejného prostoru tuto problematiku více rozebírat svědčí o našem vlastním postoji k věznění a lidem, kteří se z různých důvodů ocitají za mřížemi – jako by jejich touhy a potřeby byly méně legitimní než potřeby ostatních lidí.

Sexualita ve vězeních přitom není jen zrcadlem jejich každodennosti, ale i způsobem, jak pochopit dynamiku moci, hierarchií, genderu a přežití. Otevřením diskuse o tomto tématu bychom mohli přispět nejen k hlubšímu porozumění světu za mřížemi, ale také sobě samým – jako společnosti, která utváří, spravuje i hodnotí své marginalizované členy.

Se sociální a fyzickou izolovaností vězeňského prostředí jde řada mýtů a stereotypů, které se k životu za mřížemi váží. Jedním z významných úkolů penitenciární sociologie je tyto stereotypy vyvracet a poodkrývat roušku tajemna, která vězeňský svět halí.

Zdroje:

SINKULOVÁ, TEREZA. 2021, Podoby a významy sexu za mřížemi českých věznic, dostupné z: http://hdl.handle.net/11025/43908

MERTL, JIŘÍ. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha, dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2020/04/04.pdf

DIRGA, LUKÁŠ. Sociologie za mřížemi? Penitenciární sociologie v České republice, dostupné z: https://sreview.soc.cas.cz/