Kočičí vetřelci v Česku přelomu tisíciletí: Valašské pumě se smáli, než roztrhala několik ovcí

Konec totalitního režimu v Československu znamenal obrovské uvolnění na mnoha frontách, nejen v ekonomice, kdy někteří lidé opravdu velmi rychle bohatli, ale třeba také v literatuře, kdy nakladatelé zaplnili regály knihkupectví i žánry, na které se komunisté dívaly přinejmenším nevraživě. Týkalo se to i různých knih zaměřených na různé záhady, včetně kryptozoologických.

Ruku v ruce se s ní objevily u nás různé tajemné fenomény. Nebo se přinejmenším o nich začalo mluvit. Lidé se najednou začali pravidelně svěřovat s tím, že zažili setkání s duchy, UFO či přímo mimozemšťany, objevovaly se kruhy v obilí. A také něco, co bylo už několik desítek let obvyklé na Západě, především ve Velké Británii, tedy Alien Big Cats - tajemné velké kočkovité šelmy znenadání se objevující v relativně kulturní krajině a po nějakém čase opět mizící někam do neznáma.

V tomto případě ovšem nemusí jít jen o pronikání západní popkultury, spojené s tamními moderními legendami, do Česka. Začátek pravidelných výskytů velkých šelem se totiž kryje s dobou, kdy se rychle vytvořila třída zbohatlých lidí, kteří dávali své bohatství najevo nejen specifickou architekturou, ale také třeba chovem exotických zvířat jako domácích mazlíčků, kteří měli prokázat jejich společenský status.

K nim se postupně připojovali i serióznější nadšenci, kteří využili toho, že chov šelem už nebyl monopolem státu a cirkusů, jako za komunismu. Právě útěky z chovů, zvláště těch ilegálních, jsou jedním z hlavních vysvětlení výskytu fantomových koček. Těm, které se objevovaly v prvních dvaceti letech po konci komunistického režimu, se věnuje další díl putování za českými kryptidy.

Městečko Jílové na Děčínsku děsila v létě roku 1993 blíže neidentifikovaná černá šelma. Zardousila několik ovcí a stala se na celé léto tématem číslo jedna mezi místními. „Neviděl jsem ji, v sobotu ráno jsem viděl jenom výsledek. Ovce měly okousané maso až na kost,“ vzpomněl farmář Václav Růžička z tamní místní části Modrá pro Hospodářské noviny, které se za případem ohlížely o deset let později.

Růžička přišel 19. června o celé šestikusové stádečko. Některé ovce podle jeho svědectví v týdeníku Květy ze srpna 1993 se sice snažil zachránit, ale rány na hlavách a pod běhy, kde tělo zvířat nekryje hustá vlna, byly tak zlé, že uhynuly. Autor dobového článku Časovaná puma, nebo černý levhart? v Květech Jan Mach popsal, že celkově v okolí během pěti dnů „šelma, o níž sdělovací prostředky hovoří bůhvíproč jako o pumě“ zabila 19 ovcí.

Spíše než pumu viděl autor ve zvířeti levharta. To ostatně v rozhovoru ve stejném vydání potvrdil i veterinář pražské zoo Jaromír Svobodník. „Buď je to „něco černého“, nebo puma. Spojení „černá puma“ je zoologický nesmysl. Puma totiž patří mezi šelmy žijící ve volném prostoru a taková zvířata nemají tmavé zbarvení. Barva její srsti se pohybuje od světle šedých přes hnědé až po červenavé odstíny. Černá puma by byla světová rarita,“ prohlásil. V úvahu by podle něj v takovém případě připadal jaguár nebo indický levhart, který utekl ze soukromého chovu.

Následně podle něj lidé začali hospodářská zvířata zamykat do chlívků a bilance šelmy se výrazně snížila, když v červenci měla na svědomí jen čtyři ovce. „Prý si tu německý turista opékal na rožni kuře. Kočka se k němu přikradla zezadu – chňap! Už byl bez večeře,“ citoval autor kuriózní historku v podání farmáře Růžičky.

Popis zvířete přinesl jako první Jiří Stuchlík, který vykonával v roce 1993 funkci strážníka. Šelmu viděl asi sedm vteřin u nádraží v Modré. „Tehdy z lesa vycházel houbař. Najednou zahodil hůl a utíkal pryč. Za chvilku se objevila šelma. Byl to černý panter,“ stál si ve vyjádření pro Hospodářské noviny za svým i po deseti letech muž. Dle jeho slov se jednalo o tmavě černou kočkovitou šelmu s délkou kolem sedmdesáti centimetrů, výškou kolem půl metru a čtyřiceticentimetrovým ocasem zakončeným bambulí.

Podle médií se dokonce na Děčínsku možná pohybovaly šelmy dvě. Místostarosta města Lubomír Novák se snažil v čele profesionálních lovců zvíře několik nocí ulovit, ale nepovedlo se.

Článek v Květech popisuje, že se historkou o Němci a kuřatech inspirovali jacísi inženýři Šiler a  Pláteník z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi. Několik pečených kuřat nastražili a čekali s narkotizační puškou. Šelmu to nezajímalo, nereagovala ani na kozlíkové kapky, které prý jsou pro kočky silné sexuální dráždidlo, které cítí až na tři kilometry. „Nepřilákaly ji ani nahrávky hlasů kočkovitých šelem, které jsme jí pouštěli z magnetofonu,“ citovaly Květy Pláteníka.

Svědectví se množila, dle Květů ale nemusela být všechna věrohodná. Lesy zaplnili odborníci, kteří zkoumali jeho stopy i lovci, včetně černých šerifů. Někteří nadšenci chtěli kočku chytit do volejbalové sítě, z čehož vznikla fáma, že rodina místních ulovila do volejbalové sítě ve svém kurníku levharta, kterého už převážejí do zoo.

Jako klasická fantomová kočka ale po několika týdnech tvor zmizel. A to vedlo řadu lidí k domněnce, že se jednalo o pouhého velkého černého psa. „Nikdo pro mě věrohodný tu kočkovitou šelmu neviděl. Těžko by takové zvíře mohlo zmizet beze stopy,“ řekla Hospodářkám ředitelka ústecké zoo Zdeňka Jeřábková, která se tehdy také zapojovala do pátrání.

Na přelomu let 1999 a 2000 se pohybovala neznámá, nejspíše kočkovitá, šelma u Jinačovic na Brněnsku. Popis případu lze najít v kronice obce. „6. ledna hlásila hlasatelka brněnské televize Lenka Selanská v regionálních zprávách v 18 hodin, že se v okolí naší obce potuluje neznámá větší šelma, která má už na svědomí čtrnáct kusů stržené srnčí zvěře,“ uvádí jinačovická kronika. Brněnskou televizí autor myslel brněnskou redakci České televize, jméno hlasatelky pravděpodobně zkomolil a jednalo se o Lenku Solanskou.

O den později ukázala televize Nova ve vysílání záběr stopy většího zvířete, otisknutého ve sněhu poblíž polní cesty, vedoucí do lesa směrem na Kuřim. „Na tomto záběru byla vidět i část stromořadí Na Skalce a také záběr na vchod do kanceláře Obecního úřadu a do školy. Rovněž byl odvysílán krátký rozhovor s ředitelkou mateřské školy, paní Hanou Urbanovou, která v něm říkala, že asi viděla nějakou větší cizí šelmu,“ doplňuje kronika.

O dalších osudech šelmy nejsou zprávy. Jinačovice leží jen tři kilometry od brněnské zoo, která však žádného uprchlíka nehlásila. Tento případ je zajímavý tím, že se stručná zmínka o něm dostala do kryptozoologické encyklopedie Mysterious Creatures: A Guide to Cryptozoology od George Eberharta. Z ní ji převzaly například stránky Cryptid that you saw Wiki.

V polovině srpna 2004 přinesl server idnes.cz zprávu, že na hřebenech Vsetínských vrchů a Javorníků v okolí Valašské Polanky a Leskovce se kromě smečky vracejících se vlků pohybuje tmavá kočkovitá šelma. První, kdo šelmu viděl a uvědomil o tom úřady, byla šestnáctiletá Radka Muchová, když se projížděla okolím na koni. Následně se začali objevovat další svědci. „Osobně jsem mluvil se třemi lidmi, kteří šelmu viděli. Všichni se shodují v tom, že jde o tmavé zvíře s kulatou hlavou. Zřejmě o pumu,“ řekl pro idnes.cz starosta Leskovce Miroslav Holubec.

Při následných pátráních myslivci neobjevily průkazné stopy pumy, ale o její existenci je přesvědčily nálezy zabitých srn. Zároveň se objevili spekulace, o co se jedná. Nejčastěji se mluvilo o pumě pravděpodobně uprchlé z nějakého soukromého chovu. Jiní zase mluvili o jaguárovi.

Svědkovi Karlu Vítkovi z Prahy, který měl v Polance chatu, zvíře připadalo jako lvice. „Bylo něco před polednem. Uklízel jsem v autě a najedou jsem asi na dvacet metrů zahlédl nějaké zvíře. Prvně mě napadla srnka, ale pak jsem si uvědomil, že je to strašně velké. Ještě mi blýsklo hlavou, že by to mohl být pes, ale jak se to začalo přibližovat, tak jsem zjistil, že je to kočkovitá šelma. Nejsem odborník, ale tipuji to na lvici. Ze strachu jsem utekl do chalupy,“ citoval Blesk.cz Vítka. Šelma podle něj měla světle hnědou barvu a pohybovala se neuvěřitelně ladně.

Na základě mnoha svědectví byli o existenci fantoma přesvědčení i ochránci přírody. „Přikláníme se k variantě, že po lesích běhá puma,“ uvedla podle idnes.cz odbornice na kočkovité šelmy Dana Bartošová ze Správy chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Koncem srpna vydal odbor životního prostředí radnice ve Vsetíně povolení šelmu zastřelit s odůvodněním že se jedná o velmi nebezpečné zvíře. Místní přitom kvůli stále reálnější hrozbě ovládl strach, báli se pouštět děti ven, nechodili na houby. Lesy zaplnili myslivci, kterým však práci znesnadňovalo sucho, kvůli kterému puma nenechávala stopy.

Pořádnou stopu a důkaz o sobě dala kočka 7. září asi pětadvacet kilometrů od Valašské Polanky – v Jasenici, místní části Lešné nedaleko Valašského Meziříčí objevila chovatelka Irma Pobořilová v ohradě pokousané roční hříbě. Blesk uvedl, že byla přesvědčená, že skutečně útočila puma. „Rys by dokázal hříbě zabít. Ale tady to vypadá na pumu, která byla dříve vychovávána v zajetí. Neumí totiž správně lovit,“ okomentoval to pro Blesk odborník na kočkovité šelmy z ostravské zoo Ludvík Kunc.

Přesvědčit se o tom nechali i valašskomeziříčtí úředníci, kteří však povolení k odstřelu pro oblast ve své správě nedali. Nebylo by to podle nich v souladu se zákonem.

Vyšlo přitom najevo, že pár hodin před útokem na koně se podařilo myslivcům šelmu obklíčit, ale kvůli chybějícímu povolení se báli vystřelit. Radnice pak zmírnila odmítavý postoj k odstřelu s tím, že sice nemůže odstřel povolit, ale podle jiného právního ustanovení mají myslivci právo střílet na kočky působící škody v honitbách.

8. září šelma zahnala na útěk do chaty turisty v Perné, opět místní části Lešné. Pak se začala opět přemisťovat, o den později ji lidé viděli v Petřkovicích – místní části Starého Jičína. Kolem 20. září vyfotil její stopy myslivec u Bystřičky na Vsetínsku. Podle odborníka Kunce pravděpodobně skutečně šlo o pumu. 23. září přinesly Novinky zprávu, že se puma přesunula na Zlínsko. U Kašavy zardousila kozu, v Dolní Vsi ve Fryštáku řevem vyděsila lidi a psy, ve zlínském Kostelci ji pak prý viděli zaměstnanci jedné farmy plížit se u ohrady. Krajské město ale zřejmě pumě moc nevyhovovalo a tak se vrátila na Vsetín. Konkrétně na sídliště Luh ji 6. října spatřil jeden místní.

Následně to vypadalo, že puma zmizela, ale 29. listopadu najednou podle chovatele Zdeňka Richtera z Příbora na Novojičínsku zardousila dvě ovce. Že se jedná o pumu, potvrdily i nalezené stopy. Zdálo se, že se na zimu stahuje blíž k lidským obydlím, což by mohlo celý problém ještě znásobit. 15. prosince tak kvůli ní dokonce v Ostravě zasedala bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje. Úřady rozhodly, že je šelmu potřeba pokud možno odchytit, k čemuž měla sloužit speciální klecová past.

Zvíře, které bylo podle odborníků mladý, půl druhého roku starý jedinec, se však nenechalo nachytat a 23. února 2005 se tak mohlo ukázat ve Frýdku-Mýstku.

O zhruba týden později nafotil větší žlutohnědou kočkovitou šelmu a její stopy primáš uherskohradišťské cimbálové muziky Josef Mareček mezi Bánovem a Uherským Brodem. Zoologové zdůraznili, že ve sněhu nemohlo za tak krátký čas stokilometrovou vzdálenost zvládnout a nasnadě byla tedy spekulace, že se ve skutečnosti jedná o pumy dvě.

Ať už byla na Moravě jedna extrémně sportovně zdatná puma, nebo dvě, po únorových pozorováních zprávy o nich ustávají. Symbolicky kauzu uzavřel článek Kočičí vetřelci s podtitulem Puma na Moravě: utekla svému majiteli ze zajetí, nebo je to přízrak od záhadologa Ivana Mackerleho, který se vedle jiných tajemných fenoménů věnoval také těm kryptozoologickým a pro západní svět objevil pověsti o tajemném vraždícím červu z pouště Gobi jménem Olgoj Chorchoj, v týdeníku Květy 31. března 2005.

„Nebýt fotografie pořízené nedávno v Kopřivnici a videozáběru z Janovic, tvrdilo by se dál, že jde jenom o povídačky. Odborníci na záhady ovšem mají jasno, pro ně to není nic nového. Je to „kočičí vetřelec“, fenomén ve světě známý pod zkratkou ABC (Alien Big Cat). Slovo alien, které se v angličtině používá pro mimozemšťany, zde znamená cizí, nepatřící na místo, kde se objevuje,“ poukázal asi jako jeden z prvních na podobnost českých a zahraničních událostí Mackerle. Připomněl také dva starší případy tajemných koček ze září 1996 na Ústecku a ledna 2000 na Brněnsku - tedy v Jinačovicích.

Popsal také možná vysvětlení výskytu takových šelem. Racionální, tedy že jde jen o uprchlé šelmy, i fantastičtější. Jednou z nich je teorie kryptozoologa Jaroslava Mareše, že někdo ze záhadného důvodu kočky vypouští do krajiny a pak zase odváží pryč, o které jsem psal už dříve.

Druhá už vybočuje z toho, co považujeme za přirozené. „Podle druhého vysvětlení, které zastává australský kryptozoolog Tony Healy, to nejsou zvířata z masa a krve, nýbrž paranormální jev - něco jako přízrak či duch. I když jsou tyto černé kočky dost reálné na to, aby je člověk viděl, aby zanechávaly stopy a zabíjely ovce, nejsou úplně „reálné“ v běžném slova smyslu. Dokážou se rozplynout jako duch a zmizet. Jsou současně subjektivní i objektivní, takže patří spíše mezi nadpřirozené „bytosti odjinud“. Proto se nám je nikdy nepodaří ulovit,“ napsal Mackerle.

Několik svědku vidělo v předjaří roku 2006 velkou černou šelmu v šumavských lesích poblíž klatovské místní části Habartice. „Na tísňovou linku v úterý odpoledne (28. února – pozn. aut.) oznámil hajný, že když se dva lesní dělníci vraceli z těžby, tak na Jelením vrchu, asi pět set metrů za Habarticemi, viděli černé kočkovité zvíře s lesklou srstí, které mělo delší černý ocas. Podle jejich odhadu mohlo vážit 30 až 40 kilogramů,“ řekl serveru Novinky.cz vedoucí policejního oddělení v Plánici na Klatovsku Petr Hanzlík.

Zvíře dělníci podle něj pozorovali ze vzdálenosti asi sto metrů. Pak se zvedlo a odskákalo do hlubokého lesa mezi Šumavou a Brdy. „Jeli jsme na místo. Byla tam velká spleť stop od srnčího a zajíců. Mezi nimi jsme ale objevili atypické otisky, které se ve sněhu nedaly přesně přečíst,“ uvedl pro Novinky Hanzlík.

Přední tlapy měly mít délku 7,5 centimetru a šířku 5 centimetrů. Zadní délku 6 a šířku 4 centimetr. Zvíře podle popisu měřilo 60 až 70 centimetrů, ocas mělo zhruba půlmetrový. Okamžitě se vyrojila tradiční teorie, že jde o černou pumu. Vzhledem k tomu, že existence melanistických pum není prokázaná, vědci toto určení odmítli. „Teoreticky by to ale mohlo být mládě levharta, které uteklo odněkud ze zajetí. Dospělý lehvart je daleko větší,“ citoval zoologa šumavského národního parku Luďka Bufku server idnes.cz. Spekulovalo se, že šelma uprchla nebo byla puštěna ze soukromého chovu na české či bavorské straně.

S množícími se svědectvími se několik místních spojilo do „pumologického“ spolku a po zvířeti pátrali. „Na Habarticku jsme nafotili ve sněhu stopy, které svojí velikostí neodpovídají psu ani domácím zvířatům. Je to určitě velká kočkovitá šelma. Otázkou je, zda to byla přímo puma, hovoří se taky o panteru či leopardovi,“ sdělil pro deník Aha jeden z nich Pavel Kalista.

Chladnou hlavu zachovali podle deníku specialisté na chov šelem z plzeňské zoo, kteří zkoumali snímky stop a zhodnotili popis záhadného zvířete. „Podle nich děsí lidi na Klatovsku nejspíš obrovský pes,“ konstatoval autor textu Radek Král. Po březnu 2006 zprávy o údajné velké kočce ustaly.

Policisty a myslivce zburcovalo ke konci července 2007 do lesů svědectví muže a ženy, kteří při sobotní procházce v přírodě u Libštátu na Semilsku podle svých slov viděli velkou kočkovitou šelmu, jež se podobala lvovi.

Varování kvůli výskytu šelmy dostaly radnice obcí i vedoucí dětských táborů. Policisté zároveň obvolali zoo a chovatele, aby zjistili, zda jim podobné zvíře neuprchlo. Všechny odpovědi byly negativní. „Kočkovitým šelmám se podobají i velcí psi s plavou barvou srsti. Hlášení o setkání lidí se lvem ale nelze podceňovat,“ podotkla mluvčí semilské policie Soňa Šídová pro Hradecký deník. Připomněla, že podobná hlášení policie dostávala i v roce 2002 z okolí Jilemnice, ale nepotvrdila se.

Stejně tak v roce 2007 výskyt lva či pumy nebyl prokázán.

Údajnou černě zbarvenou kočkovitou šelmu podobnou jaguárovi pozorovali v druhé půlce listopadu 2007 u nádraží v Hrabišíně na Šumpersku. „Byl jsem se tam s lidmi, kteří zvíře viděli, podívat. Ve stopách se vyznám. Mohu říct, že to nebyl rys. Ty stopy byly mnohem větší, takže zřejmě šlo o velkou kočkovitou šelmu, která utekla nějakému chovateli,“ řekl pro Mladou frontu Dnes starosta Hrabišína Ladislav Procházka.

Zooložka olomoucké zoo Jitka Vokurková podle deníku upozornila, že z nalezených stop nelze jasně určit, o jaké šlo zvíře. To potvrdil Petr Božovský, pod kterého spadaly na šumperské radnici záležitosti týkající se myslivosti. Podle něj šlo nejspíše o psa. „Nemáme důkaz, že šlo o kočkovitou šelmu. Nebyla ani stržena žádná zvěř, která by napovídala tomu, že se v regionu vyskytuje nebezpečná šelma,“ sdělil MF Dnes Božovský.

Že za vesnicí spatřila kočkovitou šelmu, byla v lednu 2008 přesvědčena chalupářka ve Spělkově ve Žďárských vrších, nedaleko Sněžného. „Zvíře šlo za ní. Když se otočila a zavolala na něj, dalo se na útěk k lesu,“ popsal Žďárskému deníku místostarosta Jaromír Kalous.

Policisté tradičně vydali varování před možným výskytem šelmy. Rozuzlení ale přišlo rychle. Už 8. ledna, tedy den po vydání původní zprávy, mohl Deník čtenáře uklidnit – šlo o psa. „V pondělí jsem se tam vydal a psa jsem tam opravdu viděl pobíhat. Měl dlouhou srst a huňatý ocas. Je možné, že to byl kazašský ovčák. Podle stop i trusu, které na místě byly, se rozhodně nejedná o kočkovitou šelmu,“ uvedl pro Ždárský deník zoolog ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Petr Mückstein. O pár dní později to potvrdila i nalezená srst a prozkoumání detailní stopy.

Odpoledne 17. června 2009 spatřil jednatřicetiletý muž při běhání v lese u chatové osady mezi vesnicí Radim, která je místní částí Brantic a krnovskou částí Ježník zvíře podobné pumě, jak zaútočilo na koloucha. Bylo to v době, kdy na druhé straně hranic – v Polsku – zuřila hysterie ohledně pohybu tajemné pumy, která se objevovala na různých místech Dolního Slezska, kde dávila zvěř i domácí skot.

V srpnu informoval polský Dziennik Zachodni, že se v oblasti hranic skutečně puma pohybovala a ne jedna. Jednalo se podle něj o až pět mladých zvířat uprchlých z nelegálního chovu v Česku. Tři se potulovaly po Polsku, dvě po Česku, všechny odstřelili myslivci. Více jsem se tématu takzvaného polského horského lva věnoval v minulém textu.

Polská pumománie z roku 2009, o které zhusta informovala i česká média, se neodrazila jen v pozorování na Krnovsku. V noci na 9. července ji podle svých slov pozorovala Dagmar Kotrčová v Rynárci na Pelhřimovsku. A to z poměrně nepříjemné blízkosti. „Ve dvě hodiny ráno mě vzbudilo podivné šramocení na zahradě. Koukla jsem z okna a zůstala jsem jako opařená. Producírovala se tam černá kočka. Ale hodně, hodně velká,“ popsala Pelhřimovskému deníku svědkyně.

Šelmu podle ní přilákal pach slepic v kurníku. Velké bylo asi jako boxer, záměnu se psem vyloučila. Zvíře prý bylo delší a pohybovalo se mnohem plíživěji, jako kočka. „A hlavně, ukažte mi boxera, který hravě přeskočí branku vysokou metr sedmdesát,“ poukázal pro Deník manžel svědkyně Bohumír Kotrč.

Černé zvíře navíc prý už o dva týdny dříve za soumraku spatřili také zaměstnanci nedalekého zemědělského družstva. Starosta Pavel Kopecký proto obecním rozhlasem varoval místní. Sledovat neobvyklé jevy v lese dostali za úkol myslivci, na místo se vypravili hned ráno po pozorování také policisté. „Žádný důkaz jsme nenašli, jsme ale ve spojení s myslivci. Více v současnosti dělat ani nemůžeme,“ řekla Deníku policejní mluvčí Hana Kotková.

Objevily se spekulace o tom, že pozorování souvisí s výskytem pum v Polsku. Spekuloval o tom například manžel svědkyně v článku TN.cz, podle kterého klidně šelma mohla zvládnout doběhnout až na Vysočinu. V tomto případě však nesedí jeden zásadní aspekt – v Polsku a příhraničí na české straně řádily tradičně zbarvené pumy, ne černá kočkovitá šelma. Každopádně se zdá, že fantom z Rynárce zmizel, zprávy něm ustaly.

Výskyt Alien Big Cats v Česku do roku 2009:

Černá kočka z Pelhřimovska uzavírá výčet nejzajímavějších a nejznámějších českých případů Alien Big Cats z posledního desetiletí minulého a prvního desetiletí tohoto století. Velmi pravděpodobně nebude úplný. Některá svědectví se mohou skrývat v kronikách, další v dávno zaniklých regionálních novinách, jiná si lidé nechali pro sebe, aby nebyli vysmíváni.

Jisté je to, že v některých případech měl strach velké oči a jednalo se běžná zvířata, například psy. Jisté je ovšem i to, že se někdy opravdu jednalo o nebezpečnou velkou kočku. Platí také, že zprávy o fantomových kočkách v Česku neustaly ani v následujících desetiletích. Ty si přiblížíme příště.

Další zdroje:

Média pořádala hon na neznámou černou šelmu. https://archiv.hn.cz/c1-13110050-media-poradala-hon-na-neznamou-cernou-selmu

Eberhart, George M. (2002) Mysterious Creatures: A Guide to Cryptozoology