Tajemná černá puma v jižních Čechách? Místní uklidnily až makety

Chystáte se na víkend na chatu, chalupu nebo třeba na poctivý čundr do polí a lesů? Tak pozor. Není úplně vyloučeno, že narazíte na pantera či pumu. Nebo si to alespoň budete myslet. Pokud se totiž o nějakém kryptozoologickém fenoménu dá říct, že v plné síle zasáhl Českou republiku, jsou to fantomové kočky, proslulé také pod anglickým názvem ABC – Alien Big Cats (cizí velké kočky). Neobešlo se bez nich ani léto roku 2026, kdy hlavně Jihočechy několik týdnů bavila i děsila mysteriózní černá kočka, kterou jedna ze svědkyň dokonce zaznamenala i na krátké video. I proto je téma tajemných velkých koček ideální start série pomyslných výprav za českými kryptidy.

Letní hysterii spustil správce sociálních sítích městysu Ševětín, který leží na půli cesty mezi Českými Budějovicemi a Veselím nad Lužnicí. Vydal, možná ukvapeně, poněkud kuriózní varování následujícího znění:

VAROVÁNÍ - PODEZŘENÍ NA PŘÍTOMNOST ČERNÉ PUMY V OKOLÍ MAZELOV-ŠEVĚTÍN

Dnes, 14. července 2026, bylo na trase Mazelov-Ševětín hlášeno možné spatření kočkovité šelmy (černé pumy). Žádáme občany o zvýšenou opatrnost a obezřetnost při pohybu v této oblasti.

V případě zaznamenání podezřelého zvířete kontaktujte neprodleně Policii ČR na lince 158.

Děkujeme za polupráci.

Stačil tento krátký post, vzniklý na základě hlášení jedné z místních, a záhada byla na světě. Co je to za tajemné zvíře? Je nebezpečné? A odkud se vzalo? Bezprostředně po zveřejnění zmíněného textu bylo jasné jen jedno – s nejvyšší pravděpodobností se nejedná o pumu, jak zdůraznili někteří zoologie znalejší lidé. Důvod je jednoduchý. Puma to být nemohla, protože černé pumy neexistují.

Nebo alespoň nevíme o tom, že by existovaly. Žádná černá puma nebyla nikde na světě pozorována, odchycena, nikdo nenašel ani její mršinu. Zdá se tedy, že pumy snad ani nemají gen pro pravý melanismus (opak albinismu - nadměrné množství černého pigmentu melaninu v kůži, srsti nebo peří).

Bezpečně zatím víme, že tento gen mají takzvaní černí panteři, což vlastně není druh ani poddruh kočkovité šelmy, ale pouhé označení pro melanistické jedince dvou druhů rodu pantera – afroasijského levharta a jihoamerického jaguára.

Aby to ovšem nebylo tak jednoduché, ve Spojených státech amerických, přirozeném domově pumy americké, jsou hlášení o takzvaných černých pumách takřka na denním pořádku. „Od venkovského Texasu až po Apalačské pohoří očití svědci popisují velké černé kočky, jak se proplétají lesem, v noci přecházejí silnice nebo se krátce objevují na kamerách, než zase zmizí. Někteří je nazývají „černí panteři“, ale většina popisuje pumu – zcela černou,“ upozornil v únoru 2026 známý americký novinář specializující se na divokou přírodu, ochranář a šéfredaktor magazínu Texas Fish & Game Chester Moore.

Několikrát zdůraznil, že by černá puma neměla existovat a že neexistují hmatatelné důkazy její existence. Zároveň přiložil video s několika snímky ukazujícími černou kočkovitou šelmu. Přímo otázku existence černé pumy nechal otevřenou.

Odborníci mají pro fenomén amerických černých pum řadu vysvětlení spočívajících hlavně v chybné identifikaci zvířete ze strany pozorovatele. Mohlo se podle nich jednat například o normální pumy pozorované za špatného osvětlení, černé pantery uprchlé ze soukromých chovů, nebo prostě obyčejné domácí kočky, které člověk vidí na takovou vzdálenost, že nezvládne správně určit jejich velikost.

Samozřejmě existuje i malá možnost, že se prostě občas vyskytne melanistická puma, která má to štěstí, že se nedostane do rukou myslivců ani vědců. A pokud popustíme uzdu fantazii, můžeme doufat třeba v neznámý druh či alespoň poddruh pumy, která se před vědou doposud skrývá někde v odlehlých místech Ameriky…

… jenže kde by se vzala u Budějic?

Pokud přeci jen opravdu existují černé pumy, jsou extrémně vzácné a žijí někde v hlubokých amerických lesích. Je zhola nemožné, aby samovolně doputovaly až do Česka, ještě nemožnější pak možnost, že by tvora, o kterém s jistotou nevíme, že existuje, převezl do jižních Čech nějaký nezodpovědný chovatel.

Každopádně tato fakta neznámou šelmu nikterak nezajímala a začala se zjevovat dalším a dalším lidem. Jeden muž ji pozoroval u rybníka Pešta mezi Kvasejovicemi a Meznou na Táborsku. Ve stejném okrese ji koncem července viděli v okolí Roudné a u Dlouhé Lhoty – tam se jí podařilo dokonce svědkyni nafilmovat pomocí mobilu. Nekvalitní snímek ukazuje strniště mezi polní cestou a lesem, na kterém se v dálce pohybuje zvíře skutečně připomínající větší černou kočkovitou šelmu.

CNN Prima News vypátrala matku dívky, která velkou kočku natočila. „Byla běhat, potkala to, natočila to z dálky. Agresivní to není. My tam máme koně, tak jsme se tam šli podívat, ten panter normálně ležel. Je to panter. Není to žádná puma. Je to černé, kočkovité. Ležel tam a číhal na srny, které se pásly vedle,“ popsala redakci zpravodajského kanálu žena.

Když trojčlenná skupinka došla asi na 150 metrů, zvíře je zahlédlo. „Normálně se na nás podíval a pak nádherně, ladnými skoky odběhl,“ popsala televizi svůj zážitek. Šelma podle ní byla velká zhruba jako rotvajler.

Tento fantom se přitom ukázal také v dalších oblastech Jihočeského kraje. Kromě médií začali svědci upozorňovat také policisty, kteří zprávy vyhodnocovali aby odhalili, o co se jedná. Čekali, zda se jim nepřihlásí nějaká zoo či soukromý chovatel, že mu šelma utekla. To se ale nestalo. Přesto ještě existovala možnost, že šelmu někdo choval nelegálně a po útěku se bál to ohlásit, nebo dokonce ji v kraji někdo vypustil.

Zooložka a emeritní ředitelka královodvorské zoo Dana Holečková pro Novinky.cz upozornila, že se sice černí panteři občas v soukromých chovech vyskytují, ale v Česku a okolí je nezaznamenala. „Všechny zmíněné divoké kočky žijí velmi skrytě, i když zvíře uniklé z chovů by nemuselo být tak obezřetné,“ poukázala pro server zooložka. Přidala historku, kdy jí lidé jako ředitelce zoo kdysi volali, ať si přijede vyzvednout „černou pumu“ a na místě pobíhal krásný statný černý… novofundlandský pes.

Šelma, tentokrát označená za černého pantera, vzbudila 5. srpna rozruch ve Vilicích na Táborsku. Lidé domnělého příslušníka rodu Panthera viděli, jak leží na hrázi rybníka. „Volal mi soused, že cestou domů potkal ve vedlejší vsi velkou kočkovitou šelmu, která mu přeběhla přes cestu. Nahlásil to na policii a já jsem na základě toho vydal varování občanům, ať jsou obezřetní a opatrní,“ citoval portál CNN Prima News starostu Lukáše Vokouna.

Autorka článku Lenka Kovandová poukázala na to, že ani tentokrát po sobě šelma nezanechala žádné hmatatelné stopy. Zároveň připomněla, že podobné zvíře se v jižních Čechách prohánělo už v roce 2024.

Ve stejný den informoval Českobudějovický deník o pozorování velké černé kočky u Libníče na Českobudějovicku. Tamní radnici o tom informovali místní, jednomu z nich se podařilo mobilem pořídit i video, které Deník zveřejnil o den později. Opět se jedná o na dálku natočený snímek, který zobrazuje tvora podobného kočkovité šelmě na strništi.

Zatímco jedni se domnělé pumy báli, pro jiné se stala terčem vtipkování. Mohla za to mimo jiné první svědkyně, která zvíře pozorovala na poli mezi Mazelovem a Ševětínem při cestě autem, proto ho nevyfotila. Obrázek si pak nechala vygenerovat umělou inteligencí a pro ilustraci ho zveřejnili i policisté. Objevila se tak řada AI montáží, které si tu původní braly na paškál a zobrazovaly v tom samém poli například zajíce přestrojeného za pumu, divoké prase či třeba logo značky Puma. Případně lidé vytvářeli vlastní variace zasazení exotického tvora do českého prostředí.

Jedna taková montáž se dostala i do velmi čteného bulvárního deníku Blesk. Fámu musel krotit sám autor koláže. „Je to Al, byl to soukromý vtip a někdo to zveřejnil. Můžete být v klidu, omlouvám se,“ uvedl na Facebooku Filip Škoch. Pikantní je, že i tak se někteří lidé zdráhali uvěřit, což ho přimělo dodat původní fotografii bez kočky.

Lidová tvořivost vedla policii k poněkud dotčené reakci. „Situaci bohužel nepomáhají někteří lidé, kteří někdy opravdu vtipnými fotografiemi, které jsou leckdy na první pohled upravené, zásobují sociální sítě. Ne každý však příspěvek jako vtip vyhodnotí a následně šíří obavy dále. Oznámení o možném výskytu velké kočkovité šelmy nepodceňujeme a prověřujeme je,“ vzkázala 6. srpna mluvčí krajské policie Lenka Krausová.

Popsala, že oznámení o pohybu šelmy policisté obdrželi několik, nejvíce z oblasti Táborska, Jindřichohradecka a také z Českobudějovicka. „Během včerejšího dopoledne obdrželi policisté oznámení o jejím výskytu hned ve dvou okresech, různých místech,“ upozornila.

Ujistila, že policisté oznámení prověřují. Na místa výskytu jezdí, informují starosty dotčených obcí, myslivecká sdružení i zaměstnance krajské veterinární správy. „Fotografie a videa, která obdržíme, konzultujeme s odborníky - zoology, veterináři, se kterými konzultujeme i postupy v případě, že by se výskyt prokazatelně na některém místě potvrdil. Doposud však ze záznamů a fotografií, které veřejnost poskytla, nelze po konzultaci s odborníky jednoznačně říci, že se opravdu o velkou kočkovitou šelmu jedná,“ konstatovala Krausová.

Celé dění kolem jihočeského pantera bylo prakticky dokonalým příkladem světově známého fenoménu fantomových koček čili Alien Big Cats. Ten poutá už desítky let pozornost řady kryptozoologů. Scénář je vždy podobný. V krajině, klidně i silně obdělávané a obhospodařované, se objeví neznámá velká kočkovitá šelma, která tam podle všech vědeckých poznatků nemá co dělat. Nějakou dobu se tam pohybuje, občas zadáví nějaká hospodářská zvířata, občas se nechá vyfotit, občas nafilmovat. Vyvolá hysterii a paniku, zalarmuje policii a další záchranné složky. A pak, jak se náhle objevila, tak náhle zmizí.

Nejznámějšími případy z této krytpozoologické kategorie zůstávají surreyská puma a exmoorská bestie. První jmenovaná se objevila v britském hrabství Surrey poprvé v červenci 1959. V  zimních měsících se postupně osmělovala, až ji zima donutila vybírat kurníky místních. Postupně si troufala i na větší domácí zvířata, jako telata, troufla si i na býka, zabila řadu psů. Několikrát se zdálo, že už třeba pošla nebo se přestěhovala, ale vždy se objevila znovu a naháněla strach.

Hlavní řádění ustalo v roce 1967, ale zprávy o jejím pozorování přicházely pravidelně i nadále až hluboko do nového tisíciletí. Badatelé zároveň dohledali historické záznamy o podivných kočkovitých šelmách sahající až do začátku 19. století. Svědci popisovali zvíře barvy jak černé, tak pískové, což vzbudilo podezření, že se nejedná o jedince, ale více koček, možná dokonce populaci.

Exmoorská bestie se začala objevovat v roce 1982 v jihozápadní Anglii mezi Exmoorem a Dartmoorem. Také tato velká černá kočka útočila na dobytek a vyvolala strach v lidech. V roce 1983 se na ni uskutečnily dva velké hony, dokonce i za účasti armády, byly ale neúspěšné. Postupně začaly zprávy o ní řídnout, ale objevovaly se až do začátku 90. let.

Podobná zvířata se čas od času zjevují i na jiných místech Velké Británie a nejen tam. „Velké kočky podobné panterům byly mnohde pozorované ve volné přírodě na evropské pevnině, v Severní Americe a Austrálii. Například v lednu 1990 několik očitých svědků s překvapením sledovalo černého pantera nedaleko Říma, dokonce ho natočil televizní štáb, ale když se policie pokusila zvíře chytit, uteklo,“ uvádí ve svém Světovém atlasu záhad britský zoolog a kryptozoolog Karl P. N. Shuker.

Britský badatel Di Francis se domnívá, že v Británii přežívá celá populace před lidmi se skrývajícího druhu velkých koček. Podle něj přežil z doby ledové (či z dob před ní) a lidé ho vídali vždy, jen si ho ve strachu pletli s ďábelským velkým černým psem, jak jej zachytil i Arthur Conan Doyle v románu Pes baskervillský. Většina autorů se ale drží mnohem více při zemi a soudí, že se jedná o zvířata, která unikla ze soukromých chovů, případně z nich byla vypuštěna majiteli po zpřísnění podmínek v 70. letech.

Český kryptozoolog Jaroslav Mareš pak přišel zase s trochu fantastičtější teorií. Podle něj kočky někdo nejen vypouštěl, ale na život na britském venkově je nejdříve dobře vycvičil. Usuzoval tak z toho, že dravci perfektně zvládali lovit místní divokou zvěř i tu chovanou farmáři, nebyli extrémně plaší vůči člověku, ale zároveň na něj neútočili. „Nechtějte po mně, abych vysvětlil, jaký byl účel celého experimentu. Na to by mohl odpovědět jen jeho organizátor,“ lakonicky doplnil Mareš v knize Svět tajemných zvířat.

Sedí některé z popsaných vysvětlení na fantoma z jižních Čech? Policisté i zoologové pracovali s variantou uprchlého zvířete z nějakého soukromého chovu. Současně zjišťovali, zda všechna ta nervozita nevzešla z pozorování nějakého naprosto běžného zvířete a jeho špatného určení. Objevily se například názory, že se mohlo jednat o psa či divoké prase.

Kauze se od konce července věnovala zooložka jihočeské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Hana Bednářová. 31. července se vydala ke Dlouhé Lhotě, přesně na místo, odkud bylo natočené původní video. „Umístila do místa identifikovaného podle videozáznamu dvě makety, jednu v reálné velikosti velké kočky domácí a druhou v průměrné velikosti velké kočkovité šelmy. Makety vyfotografovala z identického místa, odkud byly natočené originální záběry,“ popsali 6. srpna zástupci agentury na Facebooku. Výsledek ukázali na fotografiích, které jasně poukazovaly na zvíře o velikosti kočky domácí. Přesto ještě stále vyzývali k opatrnosti.

Pravděpodobně definitivní ránu zasadila agentura pověsti o černé pumě v Jihočeském kraji o šest dní později, když zveřejnila informaci o vyšetřování incidentu od Libníče. Zmíněná zooložka s sebou 11. srpna opět vzala svoje papírové „kočky“. „Naše makety velké kočkovité šelmy a kočky domácí jsme umístili v terénu na stejné místo, na kterém se dle videozáznamu nezvykle velká černá kočkovitá šelma pohybovala. Srovnávací fotografie jsme pořídili ze stejného místa jako autorka původního záznamu . Je zřejmé, že na původním videozáznamu je vzhledem k malé velikosti zachycená černá kočka domácí,“ informovala agentura o den později.

Ve stejný den případ za sebe uzavřeli i policisté. „V místech, kde byla údajná velká kočkovitá šelma spatřena, porovnáním maket zvířat i zadokumentováním celé situace, je zřejmé, že lidé viděli a nafotili pohyb běžné kočky. Také v místech, která policisté vždy po oznámení o výskytu šelmy prověřili nebyli nalezeny žádné hmatatelné stopy po výskytu velké šelmy,“ vzkázal policejní mluvčí Jiří Matzner.

Zdá se tedy, že záhada jihočeského pantera je vyřešena. U jejího zrodu stál špatný odhad velikosti obyčejné kočky, lidský sklon přehánět, případně i strach a určitě také řada úmyslných podvodů či vtipů. Že se jednalo o kočku domácí vlastně potvrzuje i fakt, že se šelma zjevovala v krátkém časovém úseku na mnoha místech, často docela vzdálených – zjevně se jednalo o pozorování mnoha různých černých koček, které si lidé podvědomě spojili s v médii probíraným fantomem.

Samozřejmě existuje teoretická možnost, že se někde skutečně ukázal nějaký uprchlý panter, ale je jen mizivá. Jednak, jak už bylo řečeno, v českých chovech melanistické velké kočky nejsou, jednak chyběly jakékoliv fyzické důkazy v podobě stop, trusu či zbytků kořisti. Že zde účinkovala především lidská fantazie ostatně dokazuje i fakt, že po zveřejnění pokusu s maketami nová hlášení o tajemné pumě ustala.

Možná proto, že na sebe strhla pozornost jiná údajná velká kočka, tentokrát na severu u polsko-českých hranic. Tamní lesní správci totiž zveřejnili fotografii zřetelně zachycující pumu. O té si ale povíme víc zhruba za týden.