Běhala po celém Česku. Puma cestovatelka nechala stopy, zachytila ji fotopast

Doslova pumománie zasáhla Českou republiku v letních měsících roku 2019. Nejdříve nenápadné zprávy z lokálních médií se začaly objevovat po celé republice stejně jako údajná pozorování zvířete. Přihlásila se přitom řada důvěryhodných svědků včetně lokálních politiků a myslivců, puma po sobě nechala stopy, zachytily ji i fotopasti. Věnuje se jí další díl putování za českými kryptidy, tentokrát, alespoň na čas, naposledy zaměřeného na výskyt fantomových koček – Alien Big Cats – v Česku.

Velká kočkovitá šelma se v jižních Čechách v roce 2019 objevila patrně už na jaře, pořádné publicity se jí ale dostalo až od poloviny června. Patnáctého totiž policisté vydali varování pro místní i turisty kvůli výskytu pravděpodobně pumy americké v okrese Jindřichův Hradec mezi Velkým Ratmírovem a Deštnou. „Kriminalisté prověřují aktuální oznámení očitých svědků o výskytu kočkovité šelmy v uvedené oblasti, svědci hovoří i o skutečnosti, že šelma měla být ve volné přírodě pozorována již od dubna letošního roku, tato skutečnost však byla policistům oznámena až nyní,“ sdělil policejní mluvčí Jiří Matzner.

Podle popisů šlo o dospělý kus pumy s hnědou barvou, krátkou srstí a ocasem zakončeným tmavšími chlupy. „Jelikož se tato šelma přirozeně ve volné přírodě v republice nevyskytuje, mohlo by jít s největší pravděpodobností o zvíře, které uteklo dosud nezjištěnému chovateli. Chování této šelmy je nepředvídatelné, jde o nočního lovce, který bezdůvodně na dospělé osoby neútočí, přesto je však na místě opatrnost,“ dodal mluvčí. Vyzval přitom, aby lidé policisty informovali o aktuálním pohybu šelmy, případně nálezech otisků tlap či záznamech z fotopastí a ostrahových kamer.

Policisté a následně i média oslovili chovatele z okolí, včetně ženy Lodhéřova, obce mezi Velkým Ratmírovem a Deštnou, která chovala dvě pumy. Ode všech se ale dozvěděli, že jim žádné zvíře nechybí.

V následujícím týdnu pumu viděli lidé na několika místech v okolí Deštné. Policisté poukázali na to, že si pravděpodobně teprve hledá teritorium a oblast výskytu může ještě rozšířit. Zároveň informovali, že si opatřili na pumu odchytové zařízení v podobě klece.

Jenže šelma, jako by věděla, že ji chtějí jihočeští policisté polapit, a zároveň chtěla naplnit jejich slova o rozšiřování teritoria, překročila hranice kraje a objevila se na Vysočině. „Zpozoroval jsem ji ve vzdálenosti 250 metrů. Pomalu jsem se k ní přibližoval. Nechala mě přijít na vzdálenost padesát kroků a pak jedním skokem skočila na mez a zmizela v řepkovém poli. Odběhla směrem jižně od Želiva,“ popsal starosta Želiva na Pelhřimovsku Miroslav Buňata své setkání na řepkovém poli poblíž obce z rána 22. června redakci idnes.cz.

Zdůraznil, že je také myslivec a rezolutně odmítal, že by se spletl. „Byla světle hnědá až zrzavá, s dlouhým ocasem. Měla mohutné tlapy, ale vzrůstem je menší než jak ji můžeme znát ze zoologických zahrad. Žádné takové zvíře, se kterým bych si ji mohl splést, tady není. Prostě velká kočkovitá šelma,“ řekl.

Po té, co puma vzbouřila místní, i z této oblasti zmizela a vydala se směrem na Moravu. 23. června ji pozorovali těsně před hranicí Čech a Moravy mezi obcemi Polnička, Račín a Velká Losenice. „Zvíře mizející v mlází údajně viděla žena v lese mezi Račínem směrem k Velkému Dářku a výletní restauraci Vagón. Šelma měla být pozorována rovněž na vrchu Peperek,“ uvedl idnes.cz.

Ve čtvrtek 27. června přicházely ohledně výskytu pumy matoucí informace. Puma se údajně pohybovala na území českomoravského Herálce. Zároveň ale také policisté informovali o tom, že se puma pohybuje o 70 kilometrů vzdušnou čarou dál – opět v jižních Čechách na Jindřichohradecku, tentokrát v okolí Dačic. A dokonce se ho podařilo nafilmovat. „Dnes v ranních hodinách, zaznamenal na mobilní telefon, oznamovatel možný výskyt šelmy kolem obce Červený Hrádek. Další oznámení o jejím výskytu přišlo také z okolí Dačic, konkrétně u Markvarce,“ citoval portál TN.cz mluvčí jihočeských policistů Lenku Krausovou.

Záznam policisté pustili odborníkům, kteří připustili, že může jít o pumu.

Jak si ten rychlý přesun během jediného dne vysvětlit? Podle vědců puma americká dokáže za den urazit až 80 kilometrů, takže by zvládla se ráno objevit u Herálce a večer u Dačic. Jenže v obou oblastech ji pozorovali ráno. V zásadě tedy existují dvě racionální vysvětlení. Buď se ve skutečnosti v Česku pohybovaly pumy alespoň dvě, nebo jedno ze svědectví bylo nepravdivé či založené na omylu.

Pohyb šelmy každopádně s jistou nervozitou pozorovali v sousedním Polsku, kde se neznámé velké kočkovité šelmy také vyskytují pravidelně a v roce 2009 se jich tam pravděpodobně pohybovalo rovnou několik. Poláci usoudili, že pokud se puma pohybuje z jižních Čech na sever na Vysočinu, bude pokračovat k nim. Objevil se tak například humoristický text se slovníčkem neobratně přeložených povelů v češtině, které měly lidi ochránit před nebezpečím. Vynikají v nich „Jít pryč puma!“ a „Opustit nohu“.

Na začátku prázdnin se však puma cestovatelka neobjevila v Polsku, ale na jižní Moravě, konkrétně na Vyškovsku. 2. července pozorovala zvíře připomínající pumu čtrnáctiletá dívka v Dětkovicích nedaleko požární nádrže. „Zvíře bylo plaché, nijak neútočilo,“ sdělila policejní mluvčí Kamila Haraštová.

Policisté se o šelmě dozvěděli o den později, takže na místě už neměli šanci ji dohledat. Našli ale stopy, u nichž přivolaný zoolog nevyloučil, že pumě patří.

V době, kdy ohledávali místo policisté, už možná zvíře pádilo Hanou na severovýchod, tedy skutečně k Polsku. 5. července je totiž údajně viděl svědek u obce Rybí mezi Novým Jičínem a Kopřivnicí. „Prověřováním nebyl do současné doby výskyt pumy potvrzen,“ uvedla 8. července odpoledne tamní policejní mluvčí Darina Knižátková pro Karvinský deník. Jeho autor Adam Knesl poznamenal, že se oblast mění v divočinu, protože současně byl v asi dvanáct kilometrů vzdálené Krhové pozorován medvěd.

Do Polska se ale pumě zřejmě nakonec nechtělo. 9. července ji totiž pozorovala žena u Hybrálce poblíž Jihlavy. „Na uvedené místo vyjeli policisté a provedli šetření. Výskyt pumy v dané lokalitě nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit,“ sdělila ovšem redakci Jihlavské drbny policejní mluvčí Jana Kroutilová.

O tři dny později se šelma ukázala o zhruba padesát kilometrů dál na severozápad na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje mezi Načeradcem a Vilicemi. Ve vzdálenosti mezi 30 a 50 metry přeběhla přes silnici mezi dvěma poli před projíždějícím autem. „Řidič ji popsal velice přesně - zvíře hnědé barvy s dlouhým výrazným ocasem, zcela nezaměnitelná s laní či nějakou kočkou,“ uvedl podle Prachatického deníku mluvčí Matzner.

Následující den, 13. července, se ovšem zvíře podobné pumě mělo objevit na jižní Moravě v Pohořelicích. Jeden z místních ji prý zahlédl přímo ve městě v Brněnské ulici. „Policisté prověřili oblast i okolí, avšak s negativním výsledkem,“ konstatovala policejní mluvčí Alice Musilová.

14. července ji prý viděli u Opatova na Jihlavsku. 17. července se zase údajně ukázala v Milonicích na Vyškovsku. 22. července už byla zase na Vysočině v Hybrálci, kde se prý pohybovala v obytné části u firmy Osmont.

Ve stejný den přitom oznámil policii na tísňové lince šestatřicetiletý muž, že při procházce se psem spatřil pumu u kapličky ve Zdounkách na Kroměřížsku. Jak je možné, že se objevila pod Chřiby? V tomto případě je rozuzlení jednoduché. Vymyslel si to. Pozorování muž „dokazoval“ fotografií, o níž policisté brzy zjistili, že je stažená z internetu. Za pár měsíců byl potrestán za šíření poplašné zprávy.

Hlášení o pumě v okolí ale přicházely už od soboty 20. července, kdy ji prý spatřil osmatřicetiletý muž z Hoštic krátce po osmé hodině večer. „Muž uvedl, že viděl na horizontu asi tři sta metrů od sebe černošedé zvíře, a na základě dříve odvysílané televizní reportáže se domnívá, že to byla puma,“ uvedla podle Kroměřížského deníku mluvčí kroměřížské policie Simona Kyšnerová.

Policisté však žádné stopy po šelmě nenašli. „Navíc nesouhlasila barva zvířete, puma americká má totiž hnědé zbarvení,“ správně poznamenala autorka Martina Valentíková. Citovala také myslivce, kteří se dušovali, že by si pumy v honitbě všimli.

Stopy po údajné pumě se podařilo najít u Litenčic u ovocné školky. „Na místo jsme povolali veterináře, který zjistil, že se jedná o otisky tlap velkého psa,“ konstatovala podle Deníku mluvčí Kyšnerová.

Je tedy pravděpodobné, že minimálně na Kroměřížsku se jednalo o kombinaci špatně interpretovaných pozorování psů a zcela úmyslného podvodu.

V půlce srpna přišla poněkud matoucí zpráva o kočkovité šelmě z Trutnovska. 14. srpna ráno prý řidič auta při cestě z Komárova, místní části sousedních Brzic, zahlédl černou kočkovitou šelmu, která mu přeběhla přes cestu a zmizela v lese. „Viděli ji dva lidé, prý byla černá a v kohoutku měla asi metr. Podle nich vypadala jako puma,“ řekl pro idnes.cz hajnický starosta Petr Červený. Zpráva zburcovala policisty i myslivce, kteří začali prohledávat okolní lesy.

V tomto případě je zarážející zmiňovaná černá barva. Dosavadní zprávy z celé republiky totiž hovořili o tradičně hnědě zbarvené pumě. Jak jsme si řekli už dříve, výskyt melanistických pum není prokázán a i kdyby existovaly, je nemožné, aby se dostaly do Česka. Zbývají tedy možnosti, že pokud svědci mluvili pravdu, viděli černého levharta či jaguára, který utekl z nějakého nelegálního chovu, nebo více pravděpodobně kočku, u níž špatně odhadli velikost, případně černého psa. Vzhledem k zuřící pumomománii toho léta by to nebylo překvapivé.

Méně pravděpodobná možnost je, že viděli opravdu pumu, u níž se jim z nějakého důvodu špatně jevila její barva. Ve stejný den večer totiž hlásili tradiční pumu lidé ve středočeské Bystřici nedaleko Benešova, tedy poblíž jejího předešlého teritoria na pomezí středních a jižních Čech a Vysočiny. TN.cz ke zprávě o pozorování přiložila mapu výskytu pumy, která ukazuje, že k Trutnovu by to byl opravdu velký skok.

Koncem září se pak puma na severu Čech možná přeci jen objevila. Ovšem ne pod Krkonošemi, ale pod sousedními Jizerskými horami – u Jablonce nad Nisou na Prosečském hřebenu. 26. září vydal magistrát města varování doprovázené dokonce i, byť velmi nekvalitní, fotografií pravděpodobně hnědého zvířete. „Dle vyjádření odborníků jde o nějakou zhruba roční exotickou kočkovitou šelmu, proto bezpečnostní složky důrazně varují, aby se k ní lidé nepřibližovali,“ napsali úředníci na stránkách města.

Dodali, že po kočce pátrají státní i městští policisté a myslivci. Protože jde patrně o mezinárodně chráněné zvíře, nesmějí ho odlovit ale pokusit se ho odchytit.

Idnes.cz k tomu doplnil, že není jasné, o jaké zvíře se přesně jedná. K jeho přesnému určení by odborníci potřebovali například vzorek srsti. Redakce zároveň nabídla i skeptičtější pohled. „Lidi mají velkou fantazii. Myslím si, že v drtivé většině případů je ten příběh jinak. Puma se dá často zaměnit za uteklého výmarského ohaře. Má taky zlatavou srst a ohaři často zdrhají,“ citoval server ředitele liberecké zoo Davida Nejedla.

Připustil však, že ani velkou kočku nelze vyloučit. Kromě pumy zmínil i levharta, což by podle něj byla horší možnost, protože puma či případně karakal se lidem snaží vyhnout, kdežto levhart je opravdu nebezpečný.

Pozorování se množila, šelma se objevila u Tanvaldu a Kořenova, tedy na samé hranici s Polskem. V Jablonci se znovu ukázala 3. října, kdy ji zachytila fotopast libereckého mysliveckého sdružení v místní části Lukášov. „Hospodář mysliveckého spolku uvedl, že fotka byla pořízena v místě, kde mají založenou krmnou kukuřici pro zvěř a fotopast,“ citovaly stránky města šéfa policie v Jablonci Pavla Langra.

Záhadná šelma zřejmě od Jablonce na čas odběhla. 9. října před ní kvůli pozorováním varoval úřad ve čtyřicet kilometrů vzdálené Nové Telibi na Mladoboleslavsku.

16. října už byla podle představitelů Jablonce zpět. Potvrdilo se, že se skutečně jedná o velkou kočkovitou šelmu. „Dokazují to snímky z fotopastí, které tu jsou rozmístěny ve spolupráci s honitbou v Rádle, existují i svědectví lidí. Odborníci provedli různá měření a porovnávání a dospěli k závěru, že nejde o žádnou kočku domácí, ale něco skutečně většího, výrazně jiný druh, opravdovou šelmu. Takže určité nebezpečí tu hrozí, protože to zvíře se pohybuje i kolem zástavby. Ovšem druh té šelmy se z pořízených snímků nepodařilo určit,“ uvedl pro idnes.cz primátor Jablonce Jiří Čeřovský.

Zástupci města začali mluvit o odstřelu, naplánovali také další zasedání bezpečnostní rady. Ta už předtím zamítla odchyt pomocí pastí v lesích, stejně jako použití narkotizační pušky. „Aby narkotizační puška byla účinná, musela by ta šelma být od střelce maximálně na deset metrů a ani se nehnout, což je v podstatě nemožné,“ prohlásil primátor. Poslední upozornění vydalo město ještě 21. října, v něm naopak zdůraznilo, že primární snaha bude zvíře odchytit živé.

Pak však zase puma na delší čas, jak už to tak bývá, zmizela a stejně tak zprávy o ní.

Ne ale nadobro. Na konci února 2020 varovala před pumou radnice Mladotic na Plzeňsku. Zvíře dokonce zachytila fotopast. Patrně se však o naši starou známou nejednalo. „Bohužel jsou to noční černobílé fotky. Není tam ani žádné srovnání velikosti toho zvířete. My sami jsme měli pochybnost, jestli by tohle mohla být puma. Oslovili jsme proto kurátory šelem a zoologii ze dvou zoologických zahrad, kterým jsme to přeposlali. Odborníci se shodli, že se pravděpodobně o pumu nejedná, ale jde o nějakou kočku případně menší kočkovitou šelmu,“ konstatoval ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy v Plzni Richard Bílý pro Český rozhlas.

O návratu pumy, která se na konci roku 2019 ukazovala v okolí Jablonce, ovšem mluvili lidé ze Stružince v Libereckém kraji, kde velkou kočku podobnou pumě pozorovali 15. června. „Potvrdili jsme si hodnověrnost svědků, pak jsme zkontaktovali vedení obce a požádali starostu, aby informoval zdejší lidi. Zatím nemáme informaci, že by puma utekla z nějakého soukromého chovu, přesto k věci přistupujeme se vší vážností,“ sdělil podle idnes.cz krajský policejní mluvčí Vojtěch Robovský.

Starosta Stružince Jaromír Hrubý doplnil, že zvíře vidělo víc lidí. „Mám svědectví jedné ženy, která pumu viděla také, oznámit to přišla jen nám. Šelmu zahlédly také děti, které na ni koukaly z okna. Pochlubily se tím ve škole,“ řekl serveru.

Opět zazněl také skeptický hlas ředitele liberecké zoo Nejedla, podle nějž mohlo jít o záměnu s rysem ostrovidem, nebo větší rezavou kočkou domácí. „Svítí sluníčko, hra světel a stínů dokáže hodně, k tomu přidejte fantazii lidí. Laik neodhadne vzdálenost, i malé zvíře v relativní blízkosti může pokládat za velké. V drtivé většině případů se pak splete. Sám jsem zažil, když lidé přísahali, že viděli tygra. Ukázalo se, že to bylo velké plemeno psa, na které v křoví dopadalo světlo a stín tak přesvědčivě, že vypadal jako pruhovaný,“ citoval Nejedla idnes.cz.

O několik dní později, 24. června, však přišlo další pozorování, tentokrát z nedaleké místní části Lomnice nad Popelkou pojmenované Morcinov. „Oznamovatel v odpoledních hodinách nalezl na bankru golfového hřiště v lokalitě Morcinov několik stop. Otlaky šlépějí o délce 12 centimetrů označil a vyrozuměl policisty. Policisté kontaktovali myslivce hospodařící v dané lokalitě, kteří ze stop odhadli, že by se mohlo jednat o větší kočkovitou šelmu o přibližné hmotnosti 50 kilogramů,“ uvedl policejní mluvčí Vojtěch Robovský.

To už ale bylo zřejmě poslední slovo pumí cestovatelky. S prázdninami prvního covidového roku zprávy o ní mizí.

Je opravdu možné, že se jednalo o jediné zvíře, které procestovalo skoro celou republiku? Teoreticky ano. Puma zvládne za den ujít desítky, dokonce až 80 kilometrů. Její loviště může mít i 250 kilometrů čtverečních, v extrémních případech dokonce 1300 kilometrů čtverečních. Na druhou stranu Česko není Utah a jedná se o poměrně hustě obydlenou krajinu, kde se tak dlouhé utajené přesuny zdají nepravděpodobné.

Podobně málo pravděpodobné je i to, že by se těchto zvířat pohybovalo po česku v jeden čas více. I když úplně vyloučené to není, jak dokazují případy z minulosti.

Zdá se tedy, že v roce 2019 a 2020 po Česku skutečně pobíhala alespoň jedna puma, zřejmě uprchlá z černého chovu. Ta spustila určitou hysterii, kdy ji lidé hlásili, třeba i v dobré víře, i v případech, kdy viděli úplně něco jiného.

Slušným kandidátem na takového špatně identifikovaného fantoma je například domácí český rys ostrovid. Žije v jižních Čechách a Beskydech, ukazuje se i v Krkonoších a na dalších místech. Může přitom mít i zcela jednobarevnou srst bez skvrn, která skutečně připomíná srst pumy.

V české populaci jich takových je ale menšina. Rys má také poměrem k tělu delší nohy než puma a výrazně kratší nohy. Navíc se jedná o velmi plaché zvíře, které se člověku jen tak vidět nepoštěstí. A to ani zkušeným fotografům divočiny. Tento nesoulad samozřejmě mizí, pokud uteče zvíře nějakému chovateli, které je na lidi zvyklé. Že se to stává, dokazuje příklad právě z podzimu roku 2019, kdy chovateli z Radostína na Žďársku utekl ochočený rys.

Rys se každopádně jako jedno z možných vysvětlení Alien Big Cats dostal kryptozoologické encyklopedie Mysterious Creatures: A Guide to Cryptozoology od George Eberharta.

Dalším pak podle autora bylo pozorování kočky divoké, což je ale v našich podmínkách ještě méně pravděpodobné, než v případě rysa. Jde totiž o zvíře také plaché a navíc mnohem méně početné, žijí zde maximálně desítky kusů oproti více než stovce rysů.

Naopak velmi pravděpodobná je občasná záměna se vzrostlou kočkou. I ta totiž může pořádně narůst. V Austrálii dokonce vědci zaznamenali, že jedinci z populací zdivočelých domácích koček, které jsou v místě prakticky vrcholoví predátoři, jsou až o polovinu těžší, než doma chované kočky. „Občas tam narazí na kočičího tygra o váze 12 až 15 kilogramů a už v roce 2005 tam ulovili kočku o délce 1,5 metru, tedy dvakrát větší než by měla být,“ uvádí na stránkách věděckopopulárního magazínu Osel.cz autor Stanislav Mihulka.

V mnoha případech pak mohl při záměně za pumu roli sehrát už zmiňovaný velký pes, teoreticky i vlk, který se do Česka také v poslední době vrací.

Velmi skeptický pohled na celý fenomén Alien Big Cats nabízí český etnolog Petr Janeček v knize o městských legendách Černá sanitka: Druhá žeň z roku 2009. Podle něj jde vždy o fámy. Že o pozorováních šelem informují noviny, autor označuje za negativní vliv moderních médií. Uvádí, že úřady nikdy nic nenalezly, oslovení chovatelé z okolí pak vždy ujistí, že jim žádné zvíře neuprchlo.

To není úplně přesné, protože v řadě českých i zahraničních případů jsou nalezeny stopy, pozůstatky kořisti, dokonce DNA, nebo je zvíře zaznamenáno fotopastí. A třeba v roce 2004 existenci valašské pumy podle důkazů připustili i správci Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Fakt, že únik šelmy nikdo nenahlásí, pak lze připsat na vrub nelegálním chovům. Nebo horším případům, kdy skupiny pytláků velké kočky do lesů úmyslně vypouštějí pro lovecké potěšení svých klientů.

Každopádně Janečkův popis šíření fámy je pro naše téma zajímavý. „Klasický scénář probíhá takto: Svědectví lidí, kteří ve tmě či při nedokonalém osvětlení spatří nějaké zvíře, jež považují za velkou kočkovitou šelmu, otiskne nějaké regionální médium, nejčastěji noviny. V této fázi může fáma ještě ustat,“ popisuje v knize.

Zlom podle něj nastává v okamžiku, kdy zprávu převezmou celostátní média. „Počet lidí, kteří šelmu údajně také viděli, začne narůstat geometrickou řadou. Vrcholu dosáhne fáma v okamžiku, kdy se zprávy zmocní televize. Média se pak lidem odvděčí publikováním dalších zpráv, a lidé začnou dodávat fiktivní informace o nalezených stopách a útocích na domácí zvířata a podobně jako na běžícím pásu,“ poukazuje etnolog.

Popsaný scénář pravděpodobně můžeme s klidným svědomím aplikovat na léto 2026, kdy jižní Čechy žily zprávami o údajné černé pumě, které byly patrně založeny jen na pozorování macatějších černých koček domácích. Ale dozajista zvládne vysvětlit i velkou část z pumománie roku 2019 – i pokud je totiž informace v jádru pravdivá a pohyb pumy reálný, neznamená to, že se na dění nebudou chtít přiživit ti, kteří si touží užít svých patnáct minut slávy, případně že lidé pozorující třeba velkého psa si nebudou pod vlivem zpráv chybně myslet, že vidí pumu.

Ostatně úmyslné podvody i špatné interpretace jsou průvodními jevy existence či neexistence prakticky každého kryptida. Od yettiho po lochnesku.

V tomto světle už každopádně nezní zprávy o pozorování zvířete na velmi vzdálených místech jen v rámci pár hodin tak záhadně.

Povídáním o pumě cestovatelce z roku 2019 jsme se v rámci seriálu o českých kryptidech dostali na konec tématu o tajemných fantomových kočkách, které se náhle na čas zjeví, pár dní, týdnů či měsíců děsí lidi, a nakonec zase zmizí. Popravdě jsem čekal, že bude méně obsáhlé. Ale rešerše prokázaly opak a zároveň ukázaly, že alespoň výskytem těchto tajemných zvířat může Česko hrdě konkurovat zbytku světa.

V příštím díle se ovšem zaměříme na ještě o dost tajemnější téma. V rámci halloweenského speciálu to nemůže být nic jiného, než původ tradiční svítící dýně. Ač se to možná nezdá, v pozadí může být tvor, o jehož existenci byli přesvědčeni i lidé v českých zemích.

Další zdroje:

Jablonecko dál trápí neznámá šelma. Lidé mají strach a řeší se odstřel. https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/jablonecko-selma-kockovita-odstrel-bezpecnostni-rada-mesta.A191018_162146_liberec-zpravy_jape

Janeček, Petr (2007) Černá sanitka: Druhá žeň

Eberhart, George M. (2002) Mysterious Creatures: A Guide to Cryptozoology

Fotografie:

Magistrát města Jablonec nad Nisou

Městská policie Jablonec nad Nisou

Pexels

Pixabay

Policie České republiky

Unsplash

Wikimedia Commons: By Elchhaus - Own work, CC BY-SA 3.0,