Článek
Pro poučené čtenáře netřeba dodávat, že zmíněný balík témat nejvíce prospěl hnutí Motoristé sobě (v koalici se šlachtovskou Přísahou) vitálního Filipa Turka.
Motoristé prostě v pravý čas vytáhli a jasně pojmenovali témata, která obyčejné lidi zajímá. Stranou nyní ponechme, co může dvojice poslanců zvolená za tuto koalici reálně prosadit ve více než sedmisetčlenném (počet členů vzrostl ze 705 na 720) parlamentním bruselském tělese.
Rostoucí (především mediální a politická) popularita elektromobilů naznačuje, že mnoho lidí v nich vidí budoucnost. Někdy až nekriticky. Ostatně Turkovi oponenti, hlavně z tábora stran dnešní vládní pětikoalice se až divili, jak někdo může mít něco proti elektromobilům, které jsou některými politiky vnímána skoro jako spása přírody a planety.
Jako demokrat jim jejich názor neberu, nicméně jako právník vybavený kritickým myšlením musím zmínit několik negativ. Prostě jít proti proudu a do jisté míry vyvážit naivní radost z elektromobilů některých hlavně bohatších a mladších spoluobčanů.
Za prvé - omezený dojezd a nedostatek nabíjecí infrastruktury
Jednou z největších výzev (jak se dnes říká moderně) pro elektromobily je omezený dojezd na jedno nabití a nedostatek nabíjecích stanic.
Jistě je mi známo, že modernější elektromobily mají větší dojezd než jejich elektro-předchůdci. Avšak pro lidi, kteří cestují na delší vzdálenosti nebo nemají možnost dobíjení doma, je to vážný provozní problém.
I když nabíjecí infrastruktura jakžtakž roste, stále ještě není dostatečně rozvinutá, což může odradit potenciální zájemce o elektromobily.
Za druhé - vysoké pořizovací náklady
Elektromobily jsou dražší než jejich ekvivalenty se spalovacím motorem. I když se v dlouhodobém horizontu může jejich provozní náklad snížit díky nižším nákladům na energii a údržbu, pořizovací cena může být a bude pro mnoho lidí ze středních a nižších vrstev nedostupná. Nezapomínejme, že již dnes je zde skoro milión lidí v exekucích.
Za třetí - dobíjení
Dobíjení elektromobilů je v porovnání s tankováním u pumpy časově náročné. Rychlonabíjecí stanice sice tu a tam již existují, ne vždy jsou však dostupné a někdy mohou být přetížené. Což způsobuje nepříjemnosti pro majitele elektromobilů, kteří musí dlouho čekat na dobíjení. Rychlonabíječky navíc ničí (silněji a rychleji opotřebovávají) baterky, což prodražuje, již tak značně nákladný provoz elektromobilů.
Za čtvrté - ekologie
Kdo opravdu myslí na přírodu, tak mu nemohou a nesmí být lhostejné ekologické otázky ohledně výroby baterií.
Laici často neví, že výroba baterií pro elektromobily má silné ekologické dopady.
Zpracování a získávání materiálů používaných v lithium-iontových bateriích, jako je například lithium, měď a kobalt, má nezanedbatelné negativní dopady na životní prostředí, včetně znečištění vody a půdy.
S tím souvisí i omezené možnosti recyklace baterií. Po skončení životnosti baterie elektromobilu, opravdu tam není navždy, jak si myslí naivní lidé, je jejich recyklace složitější než u konvenčních automobilových baterií.
Některé složky baterií jsou prostě silně toxické a obtížně zpracovatelné, což představuje zásadní problém pro udržitelné zpracování odpadů.
Za páté - problematické vytápění vozidla
I když nám globální oteplování prý klepe na vrata. Pořád je zde problém se zimou a chladem. Při absenci spalovacího motoru chybí zdroj tepla. Ergo kladívko, jest pak v zimě nutné využívat přímotopného vytápění kabiny z akumulátoru.
Takové topení není bez negativ, pro pět ran do elektro-čepice víte, že hlavně na začátku může zmíněné topení odebírat až patnáct procent výkonu? To není opravdu málo. Tím se logicky znatelně sníží dojezd elektro-auta. O horší akceleraci ani nemluvě.
Elektromobilita si tedy může vybrat, buď mrznout anebo dojet bez dalšího nabíjení do cíle.
Za šesté – vysoce problematické hašení elektromobilů v porovnání s dnešními „spalováky“
Z čehož mj. plyne nutnost přepracovat požární předpisy pro domy s podzemními garážemi a další kritická místa. Mimo dnešních povinných hasících přístrojů a hydrantu zabezpečit relevatní vjezd pro kontejner s vodou a v garážích místa na jeho instalaci tak, aby do něj bylo možné hořící elektromobil vložit. Anebo to vyřešit nějak jinak. Jistě dnes se to zatím neděje, ale se stoupajícími počty elektromobilů bude přibývat i hrůzných zážitků s hořícími elektromobily a lidmi zraněnými (uhořelými) díky nim. Na to rovněž nezapomínejme. Elektroautíčko je sice relativně dobrý (i když předražený) sluha, avšak moc špatný pán!
Závěrem
Pakliže by měl na světě elektromobil každý, jak o tom sní někteří politici, tak by to znamenalo obrovský nápor jak na peněženky obyvatel, tak i na životní prostředí. Elektromobily jsou jistě zajímavou alternativou, ale nenuťme je obligatorně všem lidem v Evropě. Ať si své místo na slunci vydobydou poctivě samy.
Sečteno - Nebojme se mluvit i o negativech elektro-mobility. A kdo je jejím odpůrcem, tak nemusí být hned proruský troll nebo dokonce „nácek“ či jiný extrémista. Možná jde pouze o „přemýšlivějšího strejce“, kterému stále není jasné, kde u nich na sídlišti si lidé nabijí ty zatracené elektromobily, když radnice nejsou schopné doposud zajistit ani dostupné parkování.
(názorový autorský článek, modifikovaně a zkráceně vyšlo v LN 17. 6.)
