Článek
České a slovenské ženy mohou jen tiše Francouzkám závidět.
Drtivá většina francouzské veřejnosti postoj tamních zákonodárců podporuje. Vyjádření o zmíněné „drtivé“ většině není nijak nadnesené.
Průzkum prestižní francouzské výzkumné skupiny IFOP z listopadu 2022 ukázal, že 86 procent Francouzů podporuje jeho zakotvení v ústavě.
Nyní jsou ta čísla patrně ještě nepatrně vyšší.
Avšak podívejme se na právo na interrupce i jinou optikou.
Muž má menší práva?
Neustále se řeší vztah žena-stát, koneckonců to reflektuje i výše zmíněná novelizace ústavy v zemi Galského kohouta, avšak, kde zůstala souvislost žena – muž?
Popřípadě muž versus stát.
Připomeňme, že i v 21. století vzniká nový život za pomoci intimní kooperace žena – muž, nikoliv pouze izolovanou aktivitou jednoho pohlaví. Autor zde nechtěl použít bulvární slovo „sex“, jelikož článek může být čten i před 22. hodinou.
Pakliže souhlasíme s hypotézou, že žena má v liberálně-demokratickém světě nezadatelné (skoro absolutní - ústavní) právo na ukončení života nenarozeného dítěte, které vzniklo společnou aktivitou s mužem ( případy znásilnění nyní neřešíme), poté by stejné právo měl mít z právního hlediska i muž.
Rovnost pohlaví
Jak víme, a nikdo rozumný to nezpochybňuje, muž a žena byli a jsou si ústavně-právně rovni.
Jestliže je právo na ukončení nenarozeného života dáno ženě, proč ho nemá i muž? Není to diskriminace? Pokud žena má dnes právo „nebýt maminkou“, proč muž nemá svobodné právo „nebýt tatínkem“?
Dodejme, pokud s přerušením daného těhotenství souhlasí oba partneři tak popsaný diskriminační problém logicky odpadá a neřeší se.
Sečteno – jestliže mají ženy nezcizitelné (ve Francii ústavní) právo na potrat společného dítěte, tak by jej měli mít spravedlivě a rovnoprávně i muži. Samozřejmě jde o úvahu právní, ne lékařskou.
V praxi by pravděpodobně nebylo medicínsky vhodné (ani lidsky senzitivní) vyžadovat přímé zdravotnické provedení interrupce, v případě, že by ho chtěl pouze a jen „anti-táta“, a nikoliv budoucí matka.
Záležitost by se pravděpodobně mohla a musela řešit vstřícněji tak, že muž by se právně nestal otcem, a neměl by pak logicky žádná práva, ale ani povinnosti vůči narozenému dítěti, které chtěla jen žena. Tedy včetně povinnosti výživové.
Těžko přece právně-diskriminačně po někom chtít, aby vyživoval cizí dítě. Muž zde jen využil svého práva nebýt otcem, jako má žena právo nebýt matkou. Jak jsme již předeslali výše, ženy a muži jsou si ústavně rovni, jak ve Francii, tak i v Česku.
Raději stop dalším divokým úvahám!
Možná si teď čtenář řekl, ten autor-právník se patrně zbláznil. Nikoliv jen chtěl provokativně ukázat, kam by to mohlo jednou vést, kdyby se to přehnalo s progresivismem (nejen) v oblasti práva na přerušení těhotenství.
Nihil superesse debet - Nic se nemá přehánět.
Autor tohoto textu není bojovníkem proti potratům (ale ani jejich radikálním zastáncem). Avšak dovolil si předestřít novější pohled na věc, který ve středoevropské diskuzi zatím nezaznívá.
Svůj celkový názor na interrupce, pište prosím do komentářů.
Anketa
Bez cenzury!
Prameny:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/prave-se-deje-umele-potraty-budou-ve-francii-ustavnim-pravem-247090
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pravo-na-potrat-je-nove-soucasti-ustavy-shodli-se-na-tom-francouzsti-politici_2403041916_kac
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/francie-potrat-ustava-interrupce-pravo-usa.A240304_192528_zahranicni_dtt
