Článek
Úskalí nepřechylování
Tati, chci ti něco říct.
- Copak synku?
- Víš, líbí se mi Bartoš.
- Synku, máme 21. století, to je v pořádku. Vůbec dnes nevadí, že jsi gay, máme tě s maminkou rádi takového, jaký jsi.
- Co blbneš? To je ta prima dredatá blondýnka z béčka.
Ale již vážněji. Nevím jak Vy, ale autor této glosy nechápe přechylování ženských příjmení jako teror na ženách, ale jako zažitý funkční a užitečný jazykový mechanismus.
Víme, že některé radikální feministky a feministé vnímají údajně zmíněné používání koncovky „ová“ jako projev vlastnického (majetnického) práva muže na ženu. Nicméně český jazyk svou strukturou, a svou po staletí vyvíjenou gramatickou stavbou používání „-ová“ pojímá velice užitečně. Pakliže si uvědomíme, že jazyk slouží především k dorozumívání mezi lidmi, tak přechylování příjmení napomáhá snadnější komunikaci, čehož odrazem je i anekdota výše.
Jazykovědci by řekli, tak jak čeština postupuje při výstavbě věty či souvětí, tak takový přechylovací postup de facto vyžaduje. Jinak vyjádřeno přechylování příjmení je charakteristickým a tradičním rysem českého mluvnického systému. Je to naše jazykové stříbro a měli bychom za jeho zachování bojovat, a to i proti dnes tolik populárním „progresivistům“.
Nechceme zde lacině říkat proti „neomarxistům“, jelikož Karel Marx se otázkou přechylování příjmení nezabýval. Naštěstí.
Je dnes žena více než muž?
Další námitka, pakliže bude ženám povoleno zákonem vybírat si mezi Novák a Nováková, mělo by stejné právo, jelikož jsme si dle Ústavy ČR rovni, umožněno i mužům. Tedy v praxi např. pan Kalousek by si mohl vybrat podobu „Kalousek“ nebo „Kalousková“. Teď si někdo ze čtenářů poklepe na hlavu, co je to, pro pět ran do učebnice češtiny, za nesmysl? Ano jazykově je to možná divné, avšak z pohledu dnešního práva logické . Nebo si snad už muži nejsou se ženami rovni? Nejde přece být obutá i neobutá, páni zákonodárci.
Závěrem
A když už jsme opět u toho zrovnoprávňování mužů a žen, o dalších pohlavích nyní raději mlčíme, co se takhle vážněji zamyslet, jak to, že se ženy dožívají v průměru přibližně o osm let více než prý „privilegovaní“ muži? Nechtěl by už konečně zákonodárce uzákonit i stejný věk dožití pro obě hlavní pohlaví v České republice? Nebo budeme neustále řešit jen okrajové věci, tážeme se ve zdvořilé nadsázce závěrem.
----------------------------------
autorský text napsal - Petr Kolman(ová), právník a publicista