Hlavní obsah
Aktuální dění

Legendární doktor M. Sládek (73) kandiduje i v letošních euro-volbách. Jak asi uspěje?

Médium.cz je blogovací platforma, tedy veřejně dostupná služba, na které mohou naši uživatelé svobodně vyjadřovat a publikovat své názory. Nejedná se o názory či postoje Seznam.cz ani žádné z našich redakcí.

Foto: pixabay

Zajímavost o blížících se volbách do EP.

Článek

Blíží se nám volby do Evropského parlamentu (EP). Lidově řečeno „do Brusele“.

Ergo kladívko, kandidátů je naštěstí dostatek, takže máme opravdu z čeho vybírat. Pravá demokracie.

Ale, kdo nechce volit nemusí, je to pořád volební právo, ne povinnost, a to je tak dobře.

Studium kandidátek

Jako uvědomělí občan jsem dnes celou sobotu (11. 5.) věnoval studiu kandidátek. Ani Mistrovství v plácání do gumového vdolku v Ostravě mne v tom nezastavilo.

Přiznávám, zatím jsem cca v třetině. Ještě pár víkendů tomu budu muset věnovat. Demokracie není jednoduchá věc, a příprava na volby je pro odpovědného občana velmi náročná, a nesmíme ji flákat.

V rámci zmíněného studia mne pranepatrného zaujal kandidát č. 28 na kandidátce koalice: „ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura!“ - je jím vážený pan Sládek Miroslav ověnčený titulem PhDr. To jméno mi bylo nějaké povědomé, tak jsem jsem pro Vás i pro sebe provedl rešerši.

Kdo je Miroslav Sládek?

Miroslav Sládek se narodil v říjnu roku 1950 ve východočeském městě Hradec Králové. Byl a dodnes je to český krajně pravicový politik. Zejména proslul jako zakladatel a předseda Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa, kterou dovedl úspěšně až do dolní komory českého Parlamentu. Strana později změnila název na Republikáni Miroslava Sládka a ještě později na sáhodlouhé Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa Miroslava Sládka.

Bez nadsázky, jak potvrdí pamětníci i autor tohoto článku, v devadesátých letech dozajista příslušel k nejvýraznějším (avšak i nejkontroverznějším) českým politikům. Ostatně několikrát čelil i trestnímu stíhání. Nepodmíněně však nikdy odsouzen ve finále nebyl. Po roce 1998, kdy jeho Republikáni vypadli z Parlamentu jeho hvězda začala pomalu upadat a upadat.

Z dnešních lidí mladších 25 let, ho mimo studentů a studentek politologie, zná asi už jen málokdo.

V archívech možno nalézti, že už v prosinci 1989 okolo něj vzniklo středočeské seskupení - Republikánská strana. Dodejme, že v tehdejším polistopadovém Československu živelně a nekoordinovaně vznikalo několik formací navazujících na meziválečný agrarismus a republikanismus. V následujících týdnech probíhal jejich integrační proces.

Sládkova stranička se koncem ledna 1990 spojila s Republikánskou unií, ale po několika týdnech ji kvůli Sládkovým ambicím opustila.

Důležité datum - dne 24. února 1990 se konal ustavující sjezd Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa (SPR-RSČ), na kterém tuto formaci Miroslav Sládek definoval jako radikálně pravicovou stranu odmítající spolupráci s komunisty. M. Sládek pak byl dlouhodobě jediným, dle některých až despotickým předsedou, zmíněné SPR-RSČ.

Velké cíle

Dr. Sládek si nekladl zrovna malé cíle a zkoušel se stát i prezidentem několika států. V roce 1992 neúspěšně kandidoval na prezidenta ČSFR a v letech 1993 a 1998 na prezidenta České republiky.

Všechny tyto volby byl nepřímé, a již dopředu bylo jasné, že kandidát M. Sládek (polit. oponenty posměšně nazývaný též jako Mr. Bean) nemá žádnou reálnou šanci. Spíše volbu využil či dokonce snad i zneužil pro svoje politické PR.

Ačkoliv prezidentské kandidatury Sládkovi nevycházely, úspěchů do sněmovny dosahoval. Nejprve v roce 1992 ještě za ČSFR byl za svoji SPR-RSČ zvolen do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Středočeský kraj).

Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V letech 1993 až 1996 byl bez poslaneckého mandátu, nicméně údajně žil z peněz od státu, které jeho strana dostávala za mandáty v ČNR, která se posléze změnila na první český parlament. Jeho poslanci mu údajně museli odevzdávat část svého poslaneckého platu, což se některým nelíbilo a od Sládkovců odešli. Někteří stranu opustili, jelikož se jim kurz SPR- RSČ zdál až zbytečně moc radikální.

Ve volbách v roce 1996 byl Sládek zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za SPR-RSČ a poslanecký mandát zastával do předčasných voleb roku 1998. Tedy opět mu nebylo politickým osudem dopřáno dokončit celé funkční období.

Ve volbách v roce 1998, jejichž hodně zostřenou atmosféru (včetně úspěšné Klausovy MOBILIZACE) si pamatuji dodnes, již Sládek a jeho věrní neuspěli. Není pravda, že by sněmovna republikánům otekla o fous, naopak ztratili oproti volbám roku 1996 více než polovinu voličů. Pro zajímavost, zcela jediným krajem, kde strana překročila hranici 5 %, byl tehdejší kraj Severočeský s 6,1 % hlasů.

Sever Čech - republikánská bašta

Připomeňme, že dnešní kraje (jako například Liberecký a Ústecký) vznikly až v roce 2000. Sever Čech býval vždy republikánská bašta a ten jediný sládkovce v roce 1998 podržel, to však bylo velice málo.

Po zmíněném roce devadesátém osmém se SPR-RSČ začala drolit. Také ji opustili někteří předtím významní politici jako Josef Krejsa, Petr Vrzáň nebo Jan Vik.

Miroslav Sládek nadále zůstal předsedou SPR-RSČ, která rok po roce chřadla a chřadla. V roce 2000 založil Sládek politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka (RMS), za kterou neúspěšně kandidoval ve volbách roku 2002 i ve volbách do Evropského parlamentu 2004.

Sládek se pak ještě několikrát pokusil o politický comeback, avšak s naprosto tristními výsledky. Na slávu z devadesátých let již nikdy nenavázal. Podzim života údajně tráví v brněnském Útěchově, kde v důstojném domečku hledá stylově útěchu a vzpomíná na svou předešlou slávu. Tu a tam ještě zazlobí na sociálních sítích či okrajových mediích.

Miroslav Sládek, ač se to někomu může nelíbit, se nesmazatelně zapsal do dějin české politiky.

Byl de facto prvním osobitějším a význačnějším populistickým pravicovým politikem. Ponechme nyní stranou, že ekonomický program SPR-RSČ byl v zásadě spíše levicový. Do mozkové kůry českých a moravských voličů se propsal zejména tím, že uměl nahlas říkat to, co chtěla část veřejnosti slyšet.

Také nabízel poměrně jednoduchá řešení složitých problémů, v tom na něj koneckonců navázalo mnoho dalších politiků a političek.

Poslední Sládkovy volby?

Uvidíme, jak 73 letý pravicový veterán uspěje v těchto volbách do EP.

Osobně tipuji, že nebude zvolen. Jsem zvědav, zda dostane více hlasů než například Mgr. Tomáš Vandas - předseda DSSS nebo Petr Hannig - předseda Rozumných, kteří jsou s ním na téže koaliční kandidátce s názvem „ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura!“.

Co si myslíte o šancích dr. Sládka Vy? Pište, prosím, do komentářů.

Prameny:

Mareš, M.: Pravicový extremismus a radikalismus v ČR, Nakladatelství Barrister & Principal, 2003

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz