Článek
Veřejným prostorem se často šíří dezinformace, že víno je méně daňově zatížené než nealkoholické nápoje. Vínu se prý odpustila daň a nealko nápoje vláda dala do 21procentní daně.
Skutečnost je však jiná. Vláda nezavedla (zatím) pouze a jen novou spotřební daň na víno. Tu máme nadále na nule, ostatně jako řada jiných evropských států, kde je silná vinařská tradice - připomeňme např. Rakousko nebo Francii.
Nicméně maximální dvacet jedna procentní sazba DPH je stejná na tiché (i šumivé) víno, jako i na Pepsi colu, Fantu, tonic, Ondrášovku nebo jinou minerálku.
Nechci nyní zabrušovat do medicínské polemiky, zda je zdravější přeslazená Coca-cola nebo dvě deci kvalitního moravského suchého bílého vína. Avšak nutno se ohradit oproti právním nesmyslům, že vláda osvobozuje víno a více zatěžuje nealko nápoje. Jsou zdaněny prostě na vlas stejně.
Spotřební daň – Sever proti Jihu
Poblíž čarokrásné jihomoravské Lednice se vloni objevil u silnice billboard s jasným poselstvím – Stanjuro, Stanjuro, na Moravu nejezdi. Vinaři.
Je jasné, že sdělení tehdy reagovalo na bláznivý nápad českého ministra financí, neúprosně útočící na moravský národní nápoj. Zavedení spotřební daně.
Dle Svazu vinařů by navrhované zavedení spotřební daně ve výši 23,40 Kč na litr tichého vína směřovalo ke zdražení běžné lahve vína v obchodech skoro o třetinu. O konzumaci přímo ve vinárnách a vinotékách raději ani nemluvě. Nadto důsledkem instalace nové spotřební daně by se zapříčinil propad celého oboru až o desítky procent a patrně by razantně klesla celková plocha našich vinic.
Avšak nezapomínejme na to hlavní. Daně to nejsou jenom suchá (či polosuchá – řečeno vinařským slangem) čísla. Jsou to přece významné moderní společenské symboly, a pokud se na Jižní Moravě produkuje více než devadesát pět procent vína z celé České republiky, tak zdanění vína by mnohými Jihomoravany bylo vnímáno skoro jako podupání jejich posvátné země posázené vinohradem.
Vykopli míč z brankové čáry těsně, než si dali vlastní gól
Ještě, že Jihomoravané Petr Fiala a jeho (neformální, dlouholetý) politický guru Pavel Blažek vloni zatáhli za záchrannou brzdu a zavedení nové spotřební daně v minutě dvanácté snad zabránili. A zabránili tak politické sebevraždě na Jihu země moravské.
A propos, kde zůstaly předvolební sliby české pravice, že nebude zvedat daně. Kde zůstaly posměšky představitelů především ODS a TOPky, kteří deset let vtipkovali, že „socialisti“ zdaní vše, co se hýbe. A zde, máš čerte kropáč!
Víno spotřební daní nezdanil ani Sobotka, ani Paroubek, ani Hamáček, ani Špidla, až přišli za nižší daně bojující občanští demokraté a málem způsobili katastrofu. Postmoderní paradox jako z učebnice politické ekonomie.
Jak píši výše, ještě že pravicová pětikoalice na poslední chvíli zatáhla za záchrannou brzdu. Koneckonců jihomoravští voliči a voličky by si určitě důkladně zapsali do deníčku, kdo by případně hlasoval pro tuhle fiskální „hovadinu a békovinu“ (jak se říká na moravské vsi).
Závěrečný přípitek
Ježíš Kristus kdysi prý proměnil vodu ve víno, již to skoro vypadalo, že ministr financí Stanjura promění volební preference ODS, alespoň na jižní Moravě, v absolutní prach.
Možná si říkáte, proč byl napsán tento komentář, když nakonec nové spotřební-zdanění neprošlo? Je to z důvodu prohloubení veřejné kontroly.
Možno mít důvodné podezření, že není všem „reformním“ dnům konec, a idea na zavedení spotřební daně na tichá vína jistě zase odněkud vyskočí. A zase se již ozývají hlasy, třeba od Pirátů, že by se spotřební daň na tichá vína měla zavést.
Nezapomínejme - kov se pozná v ohni, člověk při víně, a politik při jeho zdanění.
