Článek
Podle průzkumu PISA z roku 2022, který porovnává celou řadu škol, Česko vychází suverénně nejhůře. Děti mají špatný vztah s pedagogickým sborem, ale také se školou jako institucí.
Jaké je východisko? Možná bychom se neměli jenom zaměřovat na učivo, ale také na to, jak je dětem ve školském systému, zda se tam cítí být přijímáni, bezpečně, zda tam navazují zdravé vazby a vztahy.
Jaké jsou vlivy takového odloučení od školské instituce? Musíme tam trávit obrovskou část svého života a být v prostředí, ve kterém se dlouhodobě necítíme dobře, nemá dobrý vliv na naše duševní zdraví. Možná i proto se u nás v Česku silně rozšířila duševní onemocnění u osob v dětském věku. Děti jsou ve stresu a tenzi, stejně tak jsou na tom také učitelé a učitelky.
Jak z toho ven? Zmírnit nároky je jednou z možností, ale pro mě se určitě nabízejí také jiné alternativy, jako je vytvořit ze školy komunitu, ve které může být všem dobře. Nehonit se tolik za tím, aby se hlavně všechno učivo stihlo včas, ale snažit se o takové prostředí, ve kterém se dobře učí a ve kterém se dobře získávají nové znalosti a dovednosti. Právě o to se teď snažím (autor sám je lektor preventivních programů) v rámci svého lektorování ve školách a ukázat, že to opravdu jde dělat i jinak.
A jaké jsou výsledky? I po 3 týdnech si děti poměrně dobře pamatovaly, čemu jsme se věnovali, bez testů, bez známek. Prostě jsme měli jen dialog a brainstorming, a to jsme se bavili o tak náročných tématech, jako je vliv různých částí mozku na stresovou reakci. Výsledek byl velikým překvapením nejen pro mě, ale také pro dospělé, kteří mohli přihlížet lektorování.
