Článek
Situace, do které se Portugalsko dostalo, by se dala částečně parafrázovat na příkladu České republiky, kdy naší politické scéně dominovala ČSSD a ODS, jenže v průběhu let se s hromadícími kauzami snižovala jejich popularita až do bodu, kdy ČSSD vypadla ze sněmovny a ODS se musela spojit do koalice SPOLU, aby se dotáhla na vedoucí hnutí ANO.
V Portugalsku tuto roli po dlouhou dobu plní PS (Socialistická strana) a PSD (Sociálně demokratická strana), ovšem v případě PSD jde o celkem kuriózní příklad, protože programově jde o středopravicovou stranu, která má se sociální demokracií společný leda tak název. Nicméně PS a PSD se dlouhá léta střídaly u moci většinou ve spolupráci s menšími stranami.
A dost!
V roce 2019 se do parlamentu dostalo krajně pravicové uskupení zvané Chega! (česky Dost!) s jedním poslancem. Od té doby v průzkumech Chega skoro ustavičně rostla. Možná právě proto nastal v portugalských parlamentních volbách 2022 zlom, kdy PS podruhé ve své historii získala absolutní většinu, a tak nepotřebovala žádnou jinou stranu k vytvoření vlády. Někteří političtí komentátoři to přičítali tomu, že voliči menších levicových stran hlasovali radši pro PS, aby zabránili údajné spolupráci PSD a Chegy.
Člověk by si řekl, že s jednobarevnou vládou se vládne mnohem pohodlněji, ale opak je pravdou. Vládnoucí PS se téměř od začátku vzniku své vlády potýkala s různými aférami, hlavně těmi korupčními. Tím se se svou podporou veřejného mínění dostala z čísel nad 40 % k výsledkům mezi 25-30 %. Celá situace se ukázala jako neudržitelná, když byli zatýkáni lidé okolo dlouholetého premiéra Antónia Costy. Costa tlak neustál a oznámil svoji rezignaci. Portugalský prezident Sousa se rozhodl vyhlásit předčasné volby.
Konec starých pořádků?
Jeden by očekával, že v systému, kde dominují 2 strany, to bude vypadat tak, že když se nedaří jednomu, vydělá na tom druhý, jenže v případě Portugalska k tomu nedošlo. I přes obrovský pokles preferencí pro PS se PSD skoro nehnulo z místa a v některých průzkumech dokonce skončilo na 2. místě. Ptáte se proč? Někteří členové PSD se totiž také zapletli do korupčních kauz. Nespokojenost a únava z korupce se nakonec projevila ještě větším růstem Chegy.
Aby si PSD co nejvíce pojistilo vítězství, obnovilo s dvěma menšími stranami tzv. demokratickou alianci (AD), která v Portugalsku už jednou fungovala. I tak si ale AD nevybudovalo žádný obrovský náskok. V konečném součtu hlasů nakonec AD vyhrálo s necelými 29 %, druhé skončilo PS s 28 % a třetí Chega více než zdvojnásobila svůj výsledek na 18 % a zvrátila „pravidlo“, že extrémní pravicové strany se zatím Portugalsku vyhýbají. Do parlamentu se dále dostaly liberální IL, levicové strany BE a CDU a zelené strany LIVRE a PAN. Je zároveň důležité poznamenat, že rekordně stoupla volební účast, která se z 51 % dostala na necelých 60 %.
Bude Chega u moci?
Když ve volební kampani došlo na téma spolupráce s Chegou, všechny strany tuto možnost vyloučily. Portugalský parlament se skládá z 230 poslanců a pro většinu je jich logicky potřeba 116, jenže bez Chegy by se AD ani PS nepovedlo vytvořit vládu. Pravicová uskupení AD a IL by dohromady dala pouze 88 poslanců a PS s levicovými stranami 92 poslanců a 50 mandátů Chegy bude zkrátka oběma blokům chybět. Pravděpodobně se tedy schyluje ke spolupráci mezi 2 největšími uskupeními AD a PS, kdy AD vytvoří menšinovou vládu za podpory PS. Portugalsko čeká těžké období, kdy se budou muset dohodnout 2 největší rivalové posledních let pod hrozbou toho, že krajně pravicová Chega rozbije léta jejich politické dominance.
Zdroje
