Proč ANO (ne)půjde s SPD do vlády

Znáte to, do voleb zbývá ještě hodně času, ale mnoho lidí se utápí v myšlenkách, jak může vypadat další vláda. Průzkumy momentálně naznačují, že ta současná svou pozici obhájí velice těžko (nikdo ovšem neříká, že se situace nezmění). Největším adeptem na sestavování je s nejlepšími výsledky v průzkumech hnutí ANO. Zatím ale nedosahuje čísel, která by zajistila alespoň 101 mandátů, a tak z logiky věci musí hledat koaličního partnera.

Jako první možnost se nabízí SPD. K vládě zaujímá stejný postoj jako ANO, z dat průzkumových agentur vyplývá, že mezi jejich voliči existuje velký průnik a pokud převedeme výsledky průzkumů na mandáty, tak v posledním od Ipsosu by mohla obě hnutí získat i 113 mandátovou většinu. Je to ale tak jednoduché?

Tomu, že se obě hnutí pokusí sestavit vládu, hraje do karet např. fakt, že SPD si začalo uvědomovat nutnost vstupu do vlády, jelikož pokud by její představitelé promarnili nabízenou možnost stát se členem vlády, jejich voliči by mohli začít o SPD pochybovat a najít si jinou alternativu. ANO by tímto rovněž získalo partnera, který se jako jeden z mála spolupráci nestraní a vládu by tvořily pouze 2 subjekty, což by „zmenšilo“ prostor pro možný konflikt.

ANO a SPD se také začínají sbližovat i programově. Obě hnutí se stylizují do konzervativnějších uskupení, z úst jejich představitelů zaznívá kritika EU a na sociálních sítích prezentují zájmy českých občanů jako pro ně nejdůležitější. ANO i SPD by ve vládě mohly nerušeně prosazovat svůj „byznys“ za tichého přihlížení toho druhého. Představitele obou hnutí by zajisté lákalo i možné ovlivnění ČT, jelikož ta podle nich je značně provládní.

Sice jsem zmiňoval postoj k EU jako jeden z důvodů, proč by vláda ANO+SPD vznikla, ale SPD stále prosazuje referendum o vystoupení z unie, což je pro politiky ANO nepřípustné. Rozkol obou hnutí by mohl nastat i v otázce podpory Ukrajiny, jelikož SPD téměř od začátku konfliktu takovouto pomoc odmítalo. ANO ji naopak podpořilo vždy. Značný nesoulad by mohl vzniknout i v otázce zahraniční politiky, protože SPD by si přálo větší spolupráci s Ruskem nebo Čínou, ANO by preferovalo současnou orientaci ČR.

Zajímavě by mohl zapůsobit i „faktor Trikolóra“, se kterou SPD koketuje a dohodlo spolupráci pro krajské a evropské volby. Trikolóru by totiž ANO nemuselo vystát, jelikož výroky některých členů jsou pro něj za hranou. Problémem by mohla být i potencionální nestabilnost vlády, koalice ANO a SPD už totiž vznikla např. v Děčíně, ale dlouhého trvání neměla. Spolupráce by dokázala ztroskotat i na individualitách Andreje Babiše a Tomia Okamury nebo na faktu, že SPD je pro ANO zkrátka radikální a radši se pokusí dohodnout s ODS nebo Lidovci.

Pro spolupráci či nespolupráci mezi ANO a SPD existuje mnoho důvodů. Zvolit, který ze scénářů je pravděpodobnější, je těžké. Realita může nakonec skončit v půli cesty, kdy vznikne jednobarevná vláda ANO s podporou SPD, pro obě hnutí by to bylo i výhodné. Téměř volná ruka ve vládě pro ANO by se Andreji Babišovi určitě líbila. SPD by na oplátku získalo páky na ANO a nezodpovědnost ve vládě, vládu by si SPD mohlo dovolit i kritizovat.

Ať už situace dopadne jakkoliv, je důležité poznamenat, že tohle jsou pouze spekulace. Politika je jako jízda na horské dráze, kde se trať neustále mění a do všeho může promluvit nový aktér, o kterém zatím nevíme.