Článek
Váže se k tomu ještě jedna vzpomínka. Druhý den po 1.máji na Světlé jsme navštívili známé v Pardubicích, které jsme mnoho let neviděli. Přišla řeč na děti a samozřejmě jsem neměl s sebou žádné jejich fotografie. Naši přátelé však měli doma včerejší Mladou frontu, kde na 1. stránce byla Erena včele průvodu ve Světlé, na jejíž střeše seděly obě naše dcery a za nimi Alexandrovci z Textilany.
A takto to před lety bylo:
A je tu zase 1. máj. Boháček několikrát telefonuje, abychom vzali Erenu do průvodu. Nakonec nás ukecá, takže na Čarodějnice zapojujeme baterky a dolejváme vodu, olej, naftu, pivo, víno a další technologické kapaliny, abychom mohli zítra slavně vyjet. Sibylla a někteří další nemají první máje na Světlé rádi. I přesto, že se jedná o recesi, připomíná jim veškerou tu odpornou maškarádu z dob ještě nedávno minulých, a hlavně tu donucovací atmosféru účasti v prvomájovém průvodu. My horolezci jsme se toho většinou neúčastnili, protože volání skal bylo mnohem silnější než komunistická buzerace, takže ten odpor v nás asi není tak silný. A proto vzhůru na Světlou!
Ráno po osmé přichází soubor Alexandrovců. Již nyní pijí vodku, pějí častušky a dělají mi ostudu před sousedy. V rychlosti zdobíme Erenu červenými třásněmi, vlaječkami a lepenkovými rudoarmějci. Nakonec ještě děvčata přinášejí čarodějnici, kterou jsme včera večer pro celkovou únavu nestihli zpopelnit. V mžiku ji upravujeme na komsomolku a vyrážíme.
Alexandrovci cestou trénují sovětské písně a nejsou k utišení. Mám strach, aby se brzo neunavili. Ale to se mýlím. U hasičárny vylezou společně s dětmi na střechu Ereny a řvou po celou dobu průvodu a pak ještě před hospodou do pozdních odpoledních hodin.
Kromě nás je tu množství dalších alegorických vozů. Mezikontinentální raketa – pýcha sovětských ozbrojených sil, Plachťák se svojí Dodgeou, vojenská dechová hudba hrající Internacionálu, hymny a další budovatelské písně. Soudruh Castro jede s dalšími Kubánci na náklaďáku s palmami. Žebřiňák s raketou a pětiletým kosmonautem. Ženy spartakiádnice, údernice, Vašek s Jaruškou na péráku (to je motorka), Jiřina s Ťapinou (to je pes) atd….
Uprostřed průvodu táhne skupina nadšenců katafalk s Leninem.
Průvod po hodině dojde na náves pod kostelem. Tady pod tribunou si po nezbytné Internacionále jásající davy vyslechnou plamenné projevy. Pak ovšem nastane všemi toužebně očekávaný akt – vzkříšení Vladimíra Iljiče (to je Lenin - poznámka pro mladší). Nikdo napětím ani nedýchá, když 1. tajemník přistoupí ke katafalku a pokropí Vladimíra Iljiče živou vodkou. A stane se zázrak! Vladimír Iljič vstává z katafalku a leze na tribunu! Nadšení davů nezná mezí! Jeho slova zanikají ve frenetickém řevu přihlížejících! Vladimír Iljič kyne davům a posléze se sápe po zbytku živé vodky! Kam se hrabe Grebeníčkův 1. Máj na Letné! (i když podobnost projevů je tu veliká).
Tím samozřejmě oslavy nekončí. Davy zaplní slavnostně vyzdobenou hospodu a prostranství v okolí. V hospodě hraje k tanci vojenská dechovka a před hospodou Standa se svou kapelou k poslechu. Děti se cpou cukrovou vatou a jezdí na parním kolotoči. Večer je bolí břicho a mě ráno hlava.
