Článek
Heusgen se rozplakal a učinil tak ve chvíli, kdy by se od něj měl očekávat rozhodný mužný postoj vůdčí osobnosti odhodlané bojovat s ruskou hydrou až do vítězného konce. Ze záběrů jeho vystoupení, které se šíří internetem je zřejmé, že toto zbabělé a slabošské individuum si v závěrečné fázi svého projevu utírá slzičky jak studentík dojatý básničkou své vyvolené. V okamžiku, kdy je objektivně nezbytné radikálně změnit směr evropské politiky a soustředit hlavní úsilí na obranyschopnost Evropy čelící mnoha hrozbám, ale zejména bezprostředně ruské agresi potřebujeme nové Winstony Churchilly a nikoli trapné hošíky typu Heusgena. Tento evropský velikán trapnosti a ubohosti při svém projevu prohlásil: „Po pátečním projevu viceprezidenta Vanceho sdílíme strach, že naše společná základna hodnot už není dál tak společná. Jsem velmi vděčný všem těm evropským politikům, kteří promluvili a znovu potvrdili, jaké hodnoty a principy hájí. Nikdo to neudělal lépe než prezident Zelenskyj.“ (ŠVAMBERK) Poté se prakticky psychicky zhroutil a tak i vyslal do Kremlu jasnou zprávu: „milý Putine, klidně se na nás vrhni, nebudeme ti stát v cestě neboť jsme ubožáci bez odvahy, bez odhodlání a bez síly, prakticky nás máš na lopatě“. Nebo něco v tom smyslu. Moje představivost mi okamžitě v momentě, kdy jsem se setkal se zprávou o této naší evropské ostudě dodala představu, jak v Kremlu bouchají špunty od šampaňského. A vskutku tam mají co slavit.
Ano, postoj důležitých držitelů moci ve Spojených státech nám nastavil čerstvě vyleštěné zrcadlo, ze kterého plyne, že naše evropská obranyschopnost bez USA je v troskách a že se máme už konečně vzpamatovat a místo třetích záchodů pro nebinární, manželství pro všechny a množství dalších progresivistických zvráceností řešit svoji obranu, svoji schopnost obstát ve světové konkurenci, svůj rozvojový potenciál. Ovšem to není vše. Místo toho, aby se v sále, kde ten pseudošéfík bezpečnostní konference plakal zvedla razantní vlna nevole a pocitu zhnusení, tak „když odcházel z pódia, někteří s účastníků konference se s ním objímali.“ (ŠVAMBERK) Takže ne, nezaznělo rozhodně a nesmiřitelně aby se jmenovaný zbabělec schoval někde do kouta a už z něj nikdy nevylézal, nezazněla razantní výzva k okamžité rezignaci na funkci v bezpečnostní konferenci, nezaznělo doporučení, aby se do konce života styděl a případně to vyřešil gentlemanským průstřelem své slabošské hlavy. Místo toho se někteří odhodlali toto slabošství ještě podpořit chlácholivým objetím. Pocit zhnusení, který to nutně musí v normálním člověku vyvolat je bezbřehý. A nejenom to, také pocit bezradného zoufalství a beznaděje při konfrontaci s takovou evropskou reprezentací.
Když se marginální politicky ambiciózní osůbky na naší veřejné scéně chovají a vyjadřují defétisticky, vstřícně k putinismu a k ruské agresivitě, když se tak vyjadřují mnozí v internetových diskusích pod články zabývajícími se ruskou agresí proti Ukrajině, tak je to smutné, ale nic se nedá dělat. Vždy existuje část společnosti, která je zbabělá, ústupčivá, neprozíravá a která se nechá ohlupovat cizí, nepřátelskou propagandou. Když se ale defétisticky a zhrouceně chovají ti, kteří obdrželi mandát starat se o naši bezpečnost, pak je to tragédie hraničící s katastrofou. Jistěže byla slova viceprezidenta Vance poněkud nepříjemná pro uši těch, kteří se po desítky let jen spoléhali na pomoc ze zámoří. Jistěže ta slova byla nepříjemná pro naši sebejistou, avšak nedostatečně podloženou eurostřednost. Jistěže se něco zásadně mění v uspořádání světa a naší evropské úlohy a místa v něm. Ovšem krizové momenty si Evropa během svého vývoje prodělal mnohokrát a nakonec z nich vždy vyšla posílená a nadále životaschopná, protože dokázala ve svém středu najít silné osobnosti plné energie a odhodlání proměnit porážky ve vítězství, zvednout se z popela a porazit agresory a destruktivní síly. Současná Evropa na takové osobnosti teprve čeká. Prozatím se ve veřejném prostoru ani v náznaku takové potřebné osobnosti nevyskytují. To, co nás prozatím reprezentuje je povětšinou smutný vzorek následků pohodlného, ignorantského a nestatečného způsobu života topícího se v hojnosti a iluzorním pocitu bezpečí. Prozatím.
Tragické je i to, že ten Heusgen neměl ani tolik obezřetnosti, aby své trapné „progresivistické“ slzičky prolil někde v ústraní. Nené, on je dal na odiv, on je prezentoval jako hodnotový postoj na který snad byl i pyšný, jak on je pokrokový ve schopnosti veřejně projevit emoce, je jedno, že zženštilé a pro bezpečnostního funkcionáře natolik ostudné, že to snad nemá v historii obdoby. Vůbec mu nevadilo (nebo že by byl tak hloupý a nenapadlo ho to), že se na něj mohou pohrdavě dívat nejenom ve Washingtonu, ale hlavně v Kremlu. Putin opakovaně a mnohokrát pronášel úvahy o rozpadající se Evropě, která se hroutí do sebe a rezignuje i na své tradiční hodnoty. Ti, kdo něco ví o dovednostech současné ruské propagandy rozumí velmi dobře tomu, jak okamžitě ona tyto zostuzující záběry využije ke své argumentaci. Náš uplakánek jí tedy nahrál do karet vskutku impozantní trumf. Putin v operativní reakci na dění v Mnichově zareagoval výmluvně když hovořil o „blížícím se jaru“ (PUTIN), samozřejmě rozkvetlého a slibného právě pro agresivní Rusko. Pro nás se to jeví tak, že jaro i léto přeskočíme a vejdeme přímo do pozdního a velmi chladného a větrného podzimu. Své si samozřejmě přisadil i nechvalně proslulý Medveděv. Ten chválíce Vanceho Evropskou unii nahlíží jako zlou, slabou a starou ženu, která se převléká za mladou krásku. (MEDVEDĚV)
Signifikantní je i příspěvek Petra Bittnera, jednoho z diskutujících pod citovaným článkem pana Švamberka: „Z reakcí politické reprezentace Evropy je patrné, že média a politici jsou z té americké otevřenosti a popisu reality v šoku. To se v hodnotové, pokrytecké, progresivní EU nenosí. Tady se nosí více migrantů, více Green dealu, více boje proti dezinformacím … a na všechno je jediný lék, více Evropy - do její úplné sebedestrukce… Bravo !“ Ne že bychom měli ustupovat od tradičních hodnot, na kterých je Evropa vystavěna. Spíše naopak. Musíme si je připomínat a hlavně všemi silami přispívat k jejich obraně i se zbraní v ruce a hlavně vedeni novými Churchilly, Masaryky, Thatcherovými apod. Už abychom je konečně našli a dokázali instalovat do potřebných zodpovědných pozic.
------------------
MEDVEDĚV, Dmitrij, VKontakte. Dostupné ze https://vk.com/wall53083705_55014, 16.2.2025
PUTIN, Moji rebjata. My približaemsja k vesně. O čem govoril Putin na etoj neděle. Dostupné ze: https://tass.ru/politika/23154259. Ze dne 16.2.2025, 10:00
ŠVAMBERK, Alex, Práce na silné Evropě nezačaly dobře. Šéf konference v Mnichově se na závěr před všemi rozplakal. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-prace-na-silne-evrope-nezacaly-dobre-sef-konference-v-mnichove-se-na-zaver-pred-vsemi-rozplakal-40509257#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz. Ze dne 16.2.2025
