Článek
Bylo po akci, ležíme, všude klid, vzduch těžkej jak po letní bouřce, a já si říkám – jo, dneska dobrý. A pak cvaknou dveře. Malý kroky. A než stihnu hodit deku přes nás tři, stojí tam moje holčička. Devět let. Školačka. Kukadla jak talíře.
Nevěděla, co vidí – ale věděla, že to není běžný. Naštěstí jsme už jen odpočívali, žádný cirkus, ale i tak… trapas jak Brno. (nebo Praha?)
Druhý den si to samozřejmě neodpustila říct ve škole. „Moje maminka měla v posteli dva chlapy!“ A bylo vymalováno. Důchodkyně na návsi si o mně šeptaly ještě dřív, než dcerka stihla dojíst svačinu. Z vesnice člověk neutají ani vlastní prd, natož domácí švédskou trojku.
Ne, nestydím se za sebe. Mám ráda sex. Mám ráda svobodu. Ale upřímně – tohle byla moje blbost. Ne že jsem si užila. Ale že jsem zapomněla zamknout dveře a nechat klíč v zámku. Nepojistila si, že děti jsou někde jinde. A neuvědomila si, jak rychle může dětství narazit na dospělý svět.
Takže, holky: jestli si chcete užít, klidně si pozvěte i čtyři chlapy, kdo vám co bude říkat. Ale proboha zamykejte. A buďte připravený, že děti mají radar. A že vaše postelový zážitky nejsou něco, co by měly vyprávět na těláku.
