Článek
Kočka je zvláštní tvor – žije s námi, ale nikdy nám úplně nepatřila. Není domestikovaná v pravém slova smyslu, spíš se sama rozhodla, že se jí vyplatí zůstat poblíž člověka. Zatímco pes se stal služebníkem, kočka zůstala partnerem – rovnocenným, vzdáleným, hrdým. A právě v tom spočívá její úspěch.
Když se podíváme na vývoj, žádné jiné zvíře nedokázalo tak dokonale využít lidskou společnost. Neudělala to kuna, i když loví stejně dobře. Neudělala to veverka, i když je roztomilá a chytrá. Neudělala to ani lasička nebo liška, které mají inteligenci a šarm. Všechna tato zvířata zůstala divoká, protože nejsou schopna hrát hru, kterou kočka pochopila dávno před ostatními – hru přizpůsobení bez podřízenosti.
Kočka člověku nic neslibuje. Nedá se ochočit tak, aby přestala být sama sebou. Přesto se dokázala vetřít do našeho domova i srdce. A to právě díky své zdrženlivosti. Člověk jí nikdy úplně nerozumí – a právě to ho přitahuje. Kočka je tajemná, tichá, elegantní. Nepůsobí hrozivě, ale zároveň v sobě nese cosi z predátora. Dívá se, neprosí. A lidé, zvlášť ti unavení z hluku, chaosu a povrchní přítulnosti jiných tvorů, v ní našli dokonalou rovnováhu – přítomnost bez nátlaku.
Z evolučního hlediska se kočka vydala jinou cestou než většina domácích zvířat. Sama se „přidala“ k člověku zhruba před 10 000 lety, v době, kdy se lidé začali usazovat a skladovat obilí. Tam, kde bylo obilí, byli i hlodavci – a za nimi přišly kočky. Lidé je zpočátku trpěli, pak začali oceňovat jejich užitek, až nakonec vzniklo tiché spojenectví. Kočka nebyla zkrocena, jen se sama rozhodla zůstat. Byla to jedna z prvních forem dobrovolné symbiózy mezi člověkem a zvířetem.
Pes byl domestikován násilím, výběrem, poslušností. Kočka se emancipovala přirozeně – nikdy se úplně nepodřídila. V tom je její jedinečnost. Naučila se žít po boku člověka, aniž by ztratila vlastní svobodu. A právě proto se stala symbolem sebevědomé nezávislosti – jakési tiché revoluce proti lidské potřebě mít vše pod kontrolou.
Zdroje:
- Driscoll, C. A., Macdonald, D. W., & O'Brien, S. J. (2009). From wild animals to domestic pets, an evolutionary view of domestication. Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(Supplement 1), 9971–9978.
- Lipinski, M. J. et al. (2008). The ascent of cat breeds: genetic evaluations of breeds and worldwide random-bred populations. Genomics, 91(1), 12–21.
