Článek
Jsou peníze opravdu všechno?
Řada zemí, včetně Velké Británie, Německa, Kanady, Austrálie, Norska, Dánska i České Republiky a dalších poskytla Ukrajině celkovou pomoc ve výši 130 miliard dolarů, aniž by za to požadovala cokoliv zpět. Tyto státy vnímají pomoc jako morální povinnost a akt solidarity s národem, který už tři roky statečně odolává útoku agresora, čímž brání nejen vlastní existenci, ale také bezpečnost celé Evropy.
Oproti tomu současný americký prezident Donald Trump otevřeně vyžaduje, aby Ukrajina za poskytnutou pomoc zaplatila – a to nikoliv finanční částkou, ale svými přírodními zdroji, zejména vzácnými zeminami. Trumpovo myšlení je jasně obchodní: investované stovky miliard dolarů se mají nejen vrátit, ale rovnou se na nich má vydělat.
Je však správné, aby politik či prezident všechno poměřoval jen penězi a ziskem? Není právě solidarita a pomoc slabším projevem skutečné velikosti národa a jeho vůdce?
Rozhodnutí Spojených států zastavit veškerou vojenskou podporu Ukrajině a požadovat od prezidenta Ukrajiny omluvu působí přinejmenším zarážejícím dojmem. Ukrajina byla ponížena už tím, že se o její osud vede handlování jako na trhu, navíc veřejně před celým světem. Historie si tento krok bezpochyby zapamatuje jako moment, kdy jedna z nejmocnějších zemí světa selhala v testu cti a loajality.
V říjnu 2025 čekají volby také nás v České republice, a zdá se, že i u nás má velkou šanci zvítězit člověk, který vše vidí pouze skrze peníze – další „malý Trump“. Není však čas začít přemýšlet o tom, zda bychom si nezasloužili lídry, kteří hodnotí svět a své rozhodování nejen přes bankovní konta, ale také srdcem a morální odpovědností?
Peníze nejsou všechno. Skutečné hodnoty se totiž nedají vyčíslit penězi.