Článek
Chtěl jsem, aby to nebylo jen obyčejné: „Tak pojď ke mně.“ Připravil jsem večeři, otevřel víno, zapálil svíčky a snažil se vytvořit trochu romantiky. Večer probíhal skvěle. Povídali jsme si, smáli se a postupně bylo jasné, že u večeře nejspíš nezůstane.
Když konečně přišla chvíle, na kterou jsme oba čekali, začala má společnice vydávat zvuky. Nejdříve tiše vzdychala, jenže postupně přidávala na hlasitosti. A potom začala „hekat“ způsobem, který jsem v životě neslyšel.
Nechci být zlý. Nebylo na tom vlastně nic špatného. Jen mě ten zvuk naprosto zaskočil. Připomínal mi něco mezi bojovým pokřikem indiánů, namáhavým zvedáním činky a vystrašenou opičkou?
Snažil jsem se zachovat vážnou tvář. Opravdu jsem se snažil.
Čím víc jsem ale svůj smích potlačoval, tím horší to bylo. Nakonec ze mě uniklo krátké uchechtnutí. Ona se na mě podívala a v tu chvíli jsem už nevydržel. Začal jsem se smát.
Nejdříve se zasmála také, a tak jsem si na okamžik myslel, že jsme nepříjemnou situaci zachránili. Jenže její smích rychle zmizel. Došlo jí, že se nesměji situaci, ale jejím projevům.
A pak přešel smích i mě.
Atmosféra, kterou jsme celý večer budovali, byla pryč. Ona se cítila trapně a já nevěděl, jak to napravit. Ujišťoval jsem ji, že jsem ji nechtěl zesměšnit a že mě její reakce pouze překvapila. Jenže některá slova už se po vyslovení nedají vzít zpět.
Z pokračování večera samozřejmě nic nebylo.
Leželi jsme vedle sebe, ale mezi námi jako by vyrostla zeď. Ona se stáhla do sebe a já jsem si uvědomoval, že jsem se zasmál něčemu, co pro ni možná bylo naprosto přirozené. Možná si sex opravdu užívala. Možná takhle reagovala pokaždé. A možná zvuky trochu zesilovala, protože si myslela, že se mi to bude líbit.
Druhý den ráno odešla dříve, než jsem čekal. Ještě nějakou dobu jsme si psali, ale už to nebylo stejné. Z romantického večera, který měl být začátkem něčeho nového, se stala trapná vzpomínka.
Dnes už vím, že projevy při sexu mohou být velmi rozdílné. Někdo je úplně potichu, někdo jen hlasitěji dýchá a jiný může křičet tak, že o jeho milostném životě ví celý dům. Neznamená to automaticky, že něco předstírá nebo že je s ním něco špatně.
Sex je chvíle, kdy je člověk zranitelnější než obvykle. Ukazuje druhému nejen své tělo, ale také reakce, které nemusí mít úplně pod kontrolou. Smích, byť neúmyslný, proto může zasáhnout mnohem víc než jindy.
Dodnes si občas vzpomenu na ten večer, svíčky, víno a svou dokonale připravenou romantickou atmosféru. A také na to, jak jsem ji během několika vteřin zničil.
Ne proto, že by ona „hekala“ příliš hlasitě.
Ale proto, že já jsem v tu chvíli nedokázal pochopit, že každý prožívá intimitu jinak.
