Článek
Vstáváme v 7:00 a vzhledem k mému „nestabilnímu“ žaludku vybíháme až v magický čas 10:11 (1011 km je plánovaná délka celé trati), bohužel dříve to nedáváme. Počasí je a bude i v přístích dnech již stabilní, což se ovšem aktuálnĕ nedá říct o mém žaludku.
Přes noc se sice můj stav výraznĕ zlepšil, ale není to zdaleka stoprocentní. Pán Bůh mĕ dnes trochu zkouší, naštĕstí si vybral tu nejlehčí etapu. Na 4,4 km a 7,5 km musim dokonce nouzovĕ přistát u křoví. Celé dopoledne mám dilema zdali „to“ půjde vrchem nebo spodem. Olga se dává vepředu do řeči se starším pánem (70 až 80 roků s velkým batohem), který jí říká, že jde Svatojakubskou stezku po třinácté. Olga bĕží dnes vyloženĕ vepředu, a i když nesu batoh, je poctivé přiznat, že jejímu tempu sotva stačím. Komunikuje se mnou zprávami přes telefon jako například: „Vidím ves, budeme pít.“ nebo „Brouk z podprsenky vyhozen.“
Nastává moje krize krizí, na 17,5 km zastavujeme a „obĕdváme“ po vychlazené plechovce Coca-Coly.
Trochu se mnou klepe zimnice, a tak beru bundu, nechávám do sebe pálit slunce a hlavnĕ polykám jednu tabletu Ibuprofenu 400 mg.
Ale bĕžet se musí. Bĕžec, který nedokáže bĕžet s křečemi v břiše, když je to třeba, si zaslouží opovržení, ne-li vĕčné zatracení.
Coca-Cola sice není nic zdravého, avšak, jak je známo nám chemikům, obsahuje kyselinu fosforečnou, nesmírnĕ užitečnou látku, například k čištĕní záchodových mís nebo zklidnĕní žaludku (záleží na koncentraci).
To druhé opravdu funguje, cítím jak bolest břicha pomíjí a sílím s každým krokem. Olga sice tvrdí, že je to po tom Ibuprofenu, ale já tvrdím, že jde o tzv. COO (Celkové Oživení Organismu).
tři druhy poutníků: vlevo na stezce pĕší, vlevo na silnici bĕžci, vpravo na silnici cyklisté
U vesnice Ledigos se poprvé setkáváme se stavbou postavenou z materiálu na bázi místního speciálního jílu - nepálených cihel.
vesnice Ledigos, zachovalá stavba z nepálených cihel
12 km před cílem přichází vesnice Terradillos de los Templarios s kostelem sv. Petra, který má mít v interiéru dřevĕnou sochu Ježíše Krista z 14. století, je ale bohužel zavřen.
Dobíháme do Sahagúnu po krásné silnici s velmi slabým provozem.
Následuje elegantní silniční úsek na pĕkné silnici s velkou krajnicí a velmi slabým provozem, po které dobĕhneme až do Sahagúnu, rázovitého a velmi zvláštního malomĕsta s fiestami, při kterých se do ulic vypouští býci. K barvám Sahagúnu patří všechny odstíny žluté a okrové - cihlové kostely v tzv. mudarejském slohu zářící odstíny barev podle polohy slunce.
nádherný kostel sv. Tyrsa, nejstarší dochovaná cihlová stavba v oblasti
Vážení přátelé, zítra dobydeme královské mĕsto León, po nejdelší etapĕ našeho bĕhu Svatojakubskou stezkou, po které bude následovat druhý volný den.
Cítím se téméř OK a je to tak, jak vždy (snad se naše kámoška lékařka neurazí). Lékař léčí, bĕh (a pohyb obecnĕ) uzdravuje. Kdyby vám nĕkdo nĕkdy kázal nĕco jiného, nevĕřte mu! Amen.
Statistika:
11. etapa Carrión de los Condes - Sahagún
délka: 38,9 km
obtížnost: lehká
charakter: převažujíci silnice doplnĕné solidními polními cestami
počasí: skoro jasno až jasno, min 13 C, max 23 C, příjemný západní vítr
CELKEM
ubĕhnuto 511 km
do cíle 508 km
Překlopili jsme se do druhé půle!
