16. den (2. volný den), León, městský člověk

León, symbol města i jazyk evokují, že název města je odvozen od lva, ale není tomu tak. Původně znamenal „legie“, protože město bylo založeno nejprve jako provizorní ležení římské legie v roce 79 př.n.l. V raném středověku potom představovalo nejmocnější křesťanské království na Iberském poloostrově.

Město má pouze 125000 obyvatel, ale působí velmi kosmopolitním dojmem. Za nedělního poledne je centrum města plné místních lidí. Trhy, kavárny, restaurace a kulturní akce hýří aktivitou. Kolem řeky korzují, piknikují, běhají, rybaří nebo jen tak odpočívají místní obyvatelé, turisté se soustřeďují spíše na památky. Dojem z centra je naprosto srovnatelný s Prahou a působí skutečně velkoměstsky, nikoliv provinčně.

Samozřejmě musíme navštívit zdejší sakrální stavbu číslo jedna, přenádhernou katedrálu sv. Marie, která sice není zdaleka tak gigantická jako katedrála v Burgosu, ale lze ji nejvíce charakterizovat slovy „úžasné barevné vitráže“.

To bude ale až odpoledne, protože katedrála otevírá až ve tři. Mezitím se vydáváme na procházku k řece. León má dvě hlavní řeky, přes menší Rio Torio jsme včera běželi, dnes se vydáváme k větší Rio Bernesga. Čekali jsme řeku sešněrovanou městem, ale procházíme nádhernými parky a hlavně přírodními biotopy, kde vidíme řadu ptáků, volavky, dokonce kvakoše nočního a jistě se tu daří i obojživelníkům a plazům.

Byl to dnes velmi příjemný sluneční odpočinkový den (max. teplota 25 C). A že jsme ho potřebovali. Jsme při síle, Olga si pouze stěžuje na bolest v koleni. Dobrým znamením je, že ji každý den bolí něco jiného.

Jsme plně soustředěni na naši misi a další tzv. „galicijský“ blok sestávající z 8 etap. Ona tedy první půle bude probíhat ještě v regionu León, bude to krásné, zajímavé, různorodé a těžké. Vzdálenější okolí Leonu je plné nádherných divokých hor, zítra se k nim přiblížíme v zajímavé etapě do města Astorga. A potom to již přijde! Hory! Pozítří kratší, ale těžká horská etapa do nejvyššího bodu stezky (mimo Somport), kdy budeme kontinuálně stoupat na vrchol do nadmořské výšky 1508 mnm. Potom se ze Svatojakubské stezky na dvě etapy odpojíme, abychom zavítali do nesmírně zajímavé oblasti zlatonosných hor u městečka Orellán. Zpět na stezku se vrátíme v městečku Villafranca del Bierzo, kde nás čeká luxusní hotel s bazénem, který budeme potřebovat k regeneraci, protože v pátek 28. června přichází královská (a bude úspěšná, protože bude také oslavná), nejtěžší etapa letošní běžecké stezky s délkou 51,5 km a hlavně s převýšením, kde bude pozvolné leč vytrvalé stoupání (vertikálně jeden a půl kilometru!!!), kdy dosáhneme dalšího vysokého bodu stezky ve výšce 1342 m n. m. a připomeneme si zázrak, který se podle pověstí stal na hoře Cebreiro. Rány si snad vylížeme v dalších dvou lehčích etapách, abychom v následující, v pondělí 1. července, dospěli do Santiaga, kde bude třetí volný den. Počasí je příznivé, vše je připraveno, bude to stát za to!