Článek
Ráno vybíháme z Astorgy v devět hodin po kvalitní hotelové snídani. Kousek od hotelu navštěvujeme moderní chrám sv. Petra. V polích západně od Astorgy, ještě před překonáním dálnice, navštěvujeme kapli Ecce Homo, kde zapalujeme svíčku.
První tři čtvrtiny trati nepříliš strmě, ale zato vytrvale stoupají. Za Astorgou se úrodná zemědělská krajina, označovaná jako Tierra de Campos, pozvolna mění v kopcovitou, zemědělsky chudší krajinu zvanou Maragatería. Místní obyvatelé Maragatos mají osobité kostýmy, tradiční tance s doprovodem flétny a bubnu, a dokonce i zvláštní architekturu, kterou jsme zaznamenali ve formě širokých vjezdů pro koňské povozy.
Rozmĕrné vjezdy jsou typické pro architekturu oblasti Maragatería.
občerstvení ve vsi Santa Catalina de Somoza
Vbíháme do vesnice Rabanal del Camino, která byla ve středověku poslední štací před obávaným přechodem Leónských hor. Ve vesnici je zajímavý především kostel sv. Marie z 12. století, který navštěvujeme. Nový benediktinský klášter otevřený v roce 2001 měl přes poledne bohužel zavřeno.
interiér kostela sv. Marie ve vesnici Rabanal del Camino
živá krása hor
Dále již stoupáme po kvalitní málo frekventované silnici, kterou opouštíme až v poslední vesnici Foncebadón před nejvyšším bodem Svatojakubské stezky. Tam je poslední zastávka na baru na Coca-Colu. Chce se nám říct, že pokud by tady nebyla Svatojakubská cesta, vesnice by zde neexistovala, protože by zde zkrátka nebylo, jak se uživit. Na druhé straně duní v dálce bouřka, kontrolujeme situaci na radaru a zdá se, že bouřka bude odcházet od nás. Často může být výhodou, že člověk není detailně připraven a neví, co ho čeká.
nejvyšší bod Svatojakubské stezky v Leónských horách 1508 mnm
půvabné Leónské hory
Záhy jsme v nejvyšším bodu Svatojakubské stezky (mimo Somport), ve výšce 1508 m. n. m., a cesta (pro mne překvapivě) nejde hned dolů, ale vlní se přes tři kilometry přes jakési náhorní plató, než přijde nejvyšší bod oblasti, který také běžecky zdoláváme (kam až to jde), vrchol Peña Lldabaya 1531 m. n. m., který je osazen, samozřejmě nepřístupnou vojenskou vysílací stanicí. Potom už jen sbíháme po silnici do cíle dnešní etapy. Každopádně za bouřky bych být nahoře vůbec nechtěl, měli jsme dnes štěstí. Následuje již jen několik kilometrů seběhu dolů po silnici do cíle dnešní etapy.
pohled z balkonu našeho hotýlku na mimořádný a dynamický bouřkový mrak
místo našeho dnešního noclehu, vesnice El Acebo
Dobíháme asi 20 min po otevíracích hodinách (o kterých jsme nevěděli), ale hned telefonujeme na uvedené číslo a za chvíli se objevuje sympatický chlapík na čtyřkolce, který nás ubytuje a zajišťuje nám výbornou večeři v místním luxusním hotelu, který sebevědomě hlásá, že je možná nejlepším ubytovacím zařízením na cestě. To nemůžeme posoudit, každopádně večeře (sestávající ze studené polévky „gaspachos“, obřího hovězího plátku přes celý talíř a „creme catalan“ jako dezertu, samozřejmě s nutným skvělým červeným vínem) byla výborná.
Statistika:
14. etapa Astorga - El Acebo
délka: 39,3 km
charakter: horský přeběh - klasifikováno jako těžká, ale mně se zdála lehká, Olze možná střední, jsme prostě ve formě!
počasí: jasno, za bouřkové aktivity oblačno, min 16 C, max 27 C.
CELKEM
uběhnuto 661 km
do cíle 361 km
