Článek
Dovedu si představit, že pro poutníka, natož obyčejného člověka raného středověku, představoval mys Finisterra obklopený oceánem úplný konec světa. Však také tak byl mys opravdu nazýván, stejně jako celé pobřeží oblasti západní Galicie bylo a je nazýváno Pobřeží smrti. V minulosti totiž mlhy a skaliska zapříčinily ztroskotání množství lodí a smrt jejich posádek.
odliv na pláži u městečka Fisterra
Oblast Galicie byla také krajem Keltů a je pravdou, že příliš jižně nepůsobí. Uvědomili jsme si to opět dnes, v sobotu, kdy se v městečku potulují pouliční umělci, kapely hrající hudbu podobnou hudbě skotské, opravdu hrají na cosi, co vypadá jako dudy.
Je dnes opravdu o něco chladněji, teploty asi nepřejdou přes 20 C a především jsme na pláži dříve, což znamená, že právě vrcholí odliv a ve vodě se na tomto pobřeží a za tohoto stavu prakticky nedá rozumně plavat.
Rozhodujeme se, že pomalou procházkou projdeme až na konec dvoukilometrového oblouku krásné pláže a vrátíme se zpět. Mezitím začíná přicházet příliv, a tak si nakonec i zaplaveme. Kromě nás dvou jsme viděli za celou dobu plavat dva další lidi. Voda je totiž, nebo se alespoň zdá být, výrazně studenější než včera. Vítr je ostrý, řezavý. Příjemně je pouze pokud svítí slunce, ale je polojasno, a tak se dost často schovává za mraky.
Kdo se dnes v sobotu vyskytuje ve výraznějším počtu, jsou poutníci. A jeden opravdu speciální, pes typu německého ovčáka dochází s dvojicí, kterou jsme předbíhali před třemi dny, na mys Finisterra. Ten pes je borec, toho bych chtěl fakt trénovat. Jediný pes, kterého jsme za celou dobu viděli jít stezku. My zase byli jediní, kdo ji běžel. Na žádné další běžce pohybující se přes celou stezku jsme nenarazili.
Pes, který došel Svatojakubskou stezku.
Náš pobyt v městečku Fisterra završujeme příjemným pozdním obědem a poté směřujeme přes přístav k odjezdu autobusu. Tam potkáváme první dva Čechy, kteří stezku nějakým způsobem šli. Žádné jiné krajany jsme během našeho běhu jako poutníky na stezce nepotkali.
„Těžký sokol“ se zase cpe jídlem.
S kočičkami to prostě umím. Restaurační kočka u oběda.
večerní Santiago
Po příjezdu do Santiaga nás čeká hezký večerní desetikilometrový běh na naše ubytování, které je vzdáleno 4 km od terminálu letiště, které zítra zvládneme ranní procházkou.
