Článek
Věci krásně proschly, celou noc jsme udržovali oheň v krbu, tento zdroj tepla má opravdu něco do sebe. Vybíháme v 10 h, na pršibundu je tak akorát s teplotou 8 °C. Zatím neprší, běží se mi velmi lehce, nádherně. Aby také ne, když Olga po 3 km vznese dotaz, kdeže mám ty dvě láhve vody, co byly na kuchyňské lince. To je ono! Jsem nechtěně o 3 kg lehčí a musíme řešit problém dokoupení pití po cestě. Jsou to tady krásné, ale zapadlé oblasti portugalského venkova. To má velkou výhodu v málo frekventovaných silnicích, ale také nevýhodu, obchody jsou zde vzácné. Záhy začíná pršet. Mám dnes jednoduchou taktiku, běžím celou dobu v dešťové bundě, a nasazuji kapuci, když mrholí nebo lehce prší. Moji spoluběžci nasazují při dešti, který je přerušovaný, neustále pláštěnky, přiznávám, že to by mě jen znervózňovalo. Při odskočení si objevujeme již podruhé velmi zajímavou houbu s českým názvem mecháč písečný.
Ta hnědá koule před botou dole je houba, mecháč písečný, Pisolithus arhizus.
Záhy vidíme kromě válejících se mraků i válející se dým opravdu velké intenzity. Jsme znepokojeni, co kde hoří, když nakonec, poté co proběhneme dusivou rakovinotvornou clonou, skrz kterou není vidět a která přehrazuje celou silnici, vidíme neuvěřitelný zdroj kouře. Starší pán si s naprostým klidem u silnice naproti domu spaluje za vlhka obrovskou hromadu organických zbytků ze zahrady. Někteří lidé jsou prostě nepoučitelní, nemají zdravý rozum a žádné zábrany a nepomohou jim ani zákazy.
Nad silnicí za mnou nejsou mraky, ale válí se tam štiplavý dým ze škodlivého spalování zahradních odpadů.
Teploty dnes jsou pouze mezi 8-12 °C, většinu dne mrholí nebo lehce prší. Na 19. km míjíme velmi zajímavé fotbalové hřiště, tedy fotbal se tam už dlouho nehrál, dnes jsou na ploše za brankou a v zámezí hluboké louže, ideální biotop pro některé žáby a mloky. O něco dál je další zajímavost. Michal si ze mě dělá legraci, že běžíme kolem kaučukovníků, ale jde o obyčejné borovice, ze kterých se získává pryskyřice pro výrobu kalafuny.
Tady se fotbal už nehraje, v pneumatikách s vodou jsou larvy mloků.
získávání borovicové pryskyřice pro výrobu kalafuny
Počasí je dnes vyvážené, většina běhu proprší lehkým deštěm. Po cestě navštěvuji několik zajímavých, historických i moderních kostelů. V těch však bohužel nejsou žádná razítka do kredenciálů. Dnes jsme také poprvé nepotkali ani jednoho poutníka, ačkoliv jsme na poutní stezce tak blízko Fatimy. 8 km před cílem zahlédneme v dálce poprvé baziliku, ale ještě se to táhne zatáčkami a prudkými výběhy. Na moji průpovídku, že teď to už „máme na háku“ odpovídá Michal vtipně, že spíš jde celou dobu „o kejhák“. Zbývá koupit skromnou večeři (chléb se sýrem a nealko pivem) a doplnit živiny. Za běhu jsme byli každý na jedné proteinové tyčce a jedné suché bulce. Zítra se těšíme na chrám a místo zjevení Panny Marie, nyní však dáme přednost suchu hotelového pokoje.
Je krásné běžet v dešti:-).
