Hlavní obsah
Věda

Exoplaneta K2-18 b. Mediální hvězda, která si to nezaslouží

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: ESA/Hubble, CC BY 4.0

Exoplaneta K2-18 b v představách malíře.

Objev století? Vědci měli objevit v atmosféře planety sloučeninu, kterou na Zemi vyrábí jen život. A navíc je tam oceán. Jak je to ale doopravdy?

Článek

Objevily se palcové titulky, které nový objev Kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) označují dokonce na objev století. Ve skutečnosti nejde ale o nic, co by stálo za řeč.

Tedy samotný objev a jeho pozadí zajímavé jsou. Ale závěry jsou více než předčasné a možná dokonce falešné.

Planetu nevidíme

Astronomové zkoumají planety u cizích hvězd (exoplanety) od poloviny 90. let. Některé z nich vidíme přímo – jedná se o planety, které jsou mladé a tedy ještě horké a dostatečně daleko od své hvězdy. To není případ K2-18 b, která obíhá okolo svého slunce více než 6krát blíže než Země okolo Slunce. Na Zemi a ani ve vesmíru nemáme dalekohled, který by dokázal exoplanetu spatřit. Ale to nám nezabránilo v jejím objevu a průzkumu.

Planeta byla objevena pomoci pozorování tranzitů dalekohledem Kepler v rámci druhé mise K2.

Z našeho pohledu exoplaneta přechází před svou hvězdou a způsobuje tak periodické poklesy její jasnosti. Jedná se v podstatě o malé zatmění.

Pozorování JWST

JWST pozoroval celkem dva tyto přechody a to 20. ledna a 1. června letošního roku. V jejich průběhu část světla hvězdy prochází atmosférou planety. Ve spektru světla hvězdy pak můžeme pozorovat otisk atmosféry planety.

JWST byl do vesmíru vyslán mimo jiné právě proto, aby zkoumal atmosféry exoplanet. Ale není první, který to umí. Už dříve pozoroval přechody K2-18 b také Hubbleův dalekohled a to dokonce osmkrát. Výsledky byly zveřejněny před 4 lety a vzbudily podobný rozruch. Hubble totiž objevil v atmosféře planety vodní páru.

JWST je větší ale především dokáže pokrýt větší rozsah vlnových délek. A to vědci zkoumající atmosféry exoplanet milují. Více vlnových délek znamená možnost hledat více molekul.

JWST našel metan, oxid uhličitý ale nenašel žádnou vodu! Metan je jedním z prvků, který může ale také nemusí ukazovat na přítomnost života. Veškerou pozornost však v tomto případě strhl DMS alias dimethylsulfid. Na Zemi ho kromě průmyslu vyrábí jen život… konkrétně mořský život. A pozor… na exoplanetě K2-18 se pravděpodobně nachází oceán!

DMS a oceán?

DMS a oceán. To vypadá na objev století. Právě že vůbec. Zaprvé bude potřeba více pozorování. Dva tranzity jsou málo. Bude rovněž potřeba, aby se k datům dostali také další vědci. U JWST platí embargo. Tým, který si pozorování objednal, má jeden rok na to, aby z něj vytěžil, co potřebuje. Poté jsou data dostupná všem. V tomto případě tedy platí embargo do ledna, respektive června příštího roku.

Tak zvané transmisní spektrum a práci s ním si nelze představil hollywoodským způsobem, kdy dorazí data na Zemi a z počítače vypadnout hezky pod sebou molekuly, které v atmosféře planety jsou. Je to spíše o interpretaci dat a jejich porovnání s modely.

Pro dimethylsulfid (DMS) neexistují žádné statisticky významné důkazy a některé vědce tak tisková zpráva NASA poněkud překvapila.

Pokud bychom vzali data za bernou minci, pak bychom museli na vlnových délkách, kde DMS absorbuje, vidět zřetelný pík. Nic takového ale v datech není. Křivka je v daných v místech prakticky plochá.

Významnost detekce obvykle kvantifikujeme pomocí hodnoty „sigma“. Pro jistou detekci se v astronomii používá 3 sigma. Pro deklarovanou signaturu DMS je to 1 sigma.

Pokud bychom to měli převést do češtiny, pak v žádném případě nejde o možnou detekci nebo pravděpodobný objev. Vhodný termín je, že to nestojí za řeč. Jenomže jde o biomarker (prvek či sloučeninu, která může ukazovat na přítomnost života), a tak se situace nafoukla více, než je nafouknutá vodíková atmosféra planety.

Úplně stejně jsme na tom v případě údajného objevu oceánu na povrchu. Na jeho možnou přítomnost může ukazovat složení atmosféry, ale i zde platí, že si musíme počkat na další potvrzení a nezávislý pohled na získaná data. Další průzkum atmosféry může i napovědět, zda je oceán na povrchu vůbec možný. Pokud by totiž byla vodíková atmosféra bez mraků, byl by na povrchu planety natolik silný skleníkový efekt, že by se případný oceán vypařil.

Na závěr je potřeba říct, že K2-18 b není planetou podobnou Zemi. Spadá do kategorie mini-neptunů. Je mnohem větší a hmotnější než naše planeta.

Odkazy:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz