Článek
Příchozí informace se rychle měnily. Nejdříve se mluvilo o možném sestřelení dronu, následně o leteckém poplachu. Poté se objevily informace o meteoru či kosmickém smetí. Nakonec se viník našel – družice NASA s názvem RHESSI. Prstem na ni ukázaly místní úřady a informaci zcela nekriticky převzala všechna média.
Akorát že vůbec.
WATCH: Meteor lights up the sky of Kyiv pic.twitter.com/k3N3GyqjD5
— BNO News Live (@BNODesk) April 19, 2023
Dvacet let zkoumáte sluneční erupce (což je mimochodem pro lidstvo hodně zásadní oblast) a nakonec vás pár hodin před smrtí obviní z útoku na Kyjev! Ale žerty stranou.
Na to, že nešlo o zmíněnou družici ukazovalo několik indicií – RHESSI byla malá družice o velikosti asi 2 × 1 metr. Podobné objekty shoří vysoko v atmosféře. Do atmosféry měla RHESSI vstoupit až o pár hodin později.
Klíčový důkaz
Hlavní důkaz obhajoby ale leží jinde. Oběžnou dráhu družic můžeme popsat mnoha parametry. Jedním z těch nejdůležitějších je inklinace alias sklon dráhy vůči rovníku. Pokud je 0 stupňů, obíhá družice přímo nad rovníkem, pokud 90 stupňů, obíhá nad póly. RHESSI měla sklon dráhy 38 stupňů.
Nemusíte být vesmírný inženýr, abyste údaj zjistili. Uvádí ho dokonce i Wikipedia. Proč je pro nás důležitý? Pokud je sklon dráhy 38 stupňů, znamená to, že se družice dostává maximálně nad 38 stupňů severní šířky a analogicky pak na 38 stupňů jižní šířky. Kyjev se nachází zhruba na 50. stupni. RHESSI tedy nikdy nepřelétala nad Kyjevem, nikdy nebyla z Kyjeva viditelná a nemohla na něj logicky ani dopadnout.
Ze stejného důvodu například z Česka nikdy neuvidíme přelet Hubbleaova dalekohledu. Jeho sklon dráhy je ještě o 10 stupňů menší.
Někam spadne, nevíme kam
Vědci vědí o vstupu větších objektů do atmosféry předem, protože je sledují. Nikdy však přesně neví, kdy a kde se tak stane. Atmosféra se totiž v průběhu času mění a to především kvůli sluneční aktivitě. Vstup do atmosféry lze odhadnout s přesností na pár hodin. Čím blíže jsme oné vesmírné kremaci, tím přesnější může údaj být, ale ani tak není nikdy možné ho stanovit s přesností na minuty. Vzhledem k tomu, že družice na nízké dráze obletí Zemi za 90 minut, nelze logicky ani určit místo, kde do atmosféry vstoupí. Jediným parametrem, který alespoň omezí danou oblast, je zmíněný sklon dráhy.
A co že to rozzářilo nebe nad Kyjevem? Na 90 % šlo o meteor (nikoliv meteorit, to je objekt, který dopadl na zemský povrch). Zbývajících 5 % dávám jinému kosmickému smetí.
A takhle je to ve vesmíru a v médiích se vším.
