Hlavní obsah
Věda

Družice NASA se nad Kyjevem rozpadnout nemohla. Nikdy nad ním ani neletěla

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Družice RHESSI

Nad Kyjevem se ve středu večer odehrála světelná show. S ohledem na současnou situaci, ve které se Ukrajina nachází, vzbudila podívaná větší obavy, než by se tak stalo nad jiným místem na světě.

Článek

Příchozí informace se rychle měnily. Nejdříve se mluvilo o možném sestřelení dronu, následně o leteckém poplachu. Poté se objevily informace o meteoru či kosmickém smetí. Nakonec se viník našel – družice NASA s názvem RHESSI. Prstem na ni ukázaly místní úřady a informaci zcela nekriticky převzala všechna média.

Akorát že vůbec.

Dvacet let zkoumáte sluneční erupce (což je mimochodem pro lidstvo hodně zásadní oblast) a nakonec vás pár hodin před smrtí obviní z útoku na Kyjev! Ale žerty stranou.

Na to, že nešlo o zmíněnou družici ukazovalo několik indicií – RHESSI byla malá družice o velikosti asi 2 × 1 metr. Podobné objekty shoří vysoko v atmosféře. Do atmosféry měla RHESSI vstoupit až o pár hodin později.

Klíčový důkaz

Hlavní důkaz obhajoby ale leží jinde. Oběžnou dráhu družic můžeme popsat mnoha parametry. Jedním z těch nejdůležitějších je inklinace alias sklon dráhy vůči rovníku. Pokud je 0 stupňů, obíhá družice přímo nad rovníkem, pokud 90 stupňů, obíhá nad póly. RHESSI měla sklon dráhy 38 stupňů.

Nemusíte být vesmírný inženýr, abyste údaj zjistili. Uvádí ho dokonce i Wikipedia. Proč je pro nás důležitý? Pokud je sklon dráhy 38 stupňů, znamená to, že se družice dostává maximálně nad 38 stupňů severní šířky a analogicky pak na 38 stupňů jižní šířky. Kyjev se nachází zhruba na 50. stupni. RHESSI tedy nikdy nepřelétala nad Kyjevem, nikdy nebyla z Kyjeva viditelná a nemohla na něj logicky ani dopadnout.

Ze stejného důvodu například z Česka nikdy neuvidíme přelet Hubbleaova dalekohledu. Jeho sklon dráhy je ještě o 10 stupňů menší.

Někam spadne, nevíme kam

Vědci vědí o vstupu větších objektů do atmosféry předem, protože je sledují. Nikdy však přesně neví, kdy a kde se tak stane. Atmosféra se totiž v průběhu času mění a to především kvůli sluneční aktivitě. Vstup do atmosféry lze odhadnout s přesností na pár hodin. Čím blíže jsme oné vesmírné kremaci, tím přesnější může údaj být, ale ani tak není nikdy možné ho stanovit s přesností na minuty. Vzhledem k tomu, že družice na nízké dráze obletí Zemi za 90 minut, nelze logicky ani určit místo, kde do atmosféry vstoupí. Jediným parametrem, který alespoň omezí danou oblast, je zmíněný sklon dráhy.

A co že to rozzářilo nebe nad Kyjevem? Na 90 % šlo o meteor (nikoliv meteorit, to je objekt, který dopadl na zemský povrch). Zbývajících 5 % dávám jinému kosmickému smetí.

A takhle je to ve vesmíru a v médiích se vším.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz