Článek
Akce s krycím názvem Kámen představuje dosud méně známou a v podstatě nezákonnou činnost StB, která probíhala na konci 40. let a v 50. letech minulého století. Lest, kterou připravovali komunističtí agenti, představovala důmyslnou metodu, jak bez nátlaku z osob prchajících před zločinným československým režimem získat maximum informací.
Tajná akce zaměřená na československé emigranty a jejich spolupracovníky žijící v Československu probíhala v několika různých variantách. Klíčovým místem bylo území v blízkosti bavorské hranice, kde příslušníci StB ještě na našem území a v bezpečné vzdálenosti od Německa vytvořili několik fiktivních úřadů americké vojenské kontrarozvědky.
Agenti Státní bezpečnosti pracovali za přísného utajení v roli převaděčů. Ve spolupráci s ústředím v západočeských městech a v Praze přebírali vytipované zájemce o útěk z republiky.
Divadlo na tyto občany začínalo už v hlavním městě, případně v dalších lokalitách, kde došlo k prvnímu kontaktu se spolupracovníkem falešného převaděče. Přechod hranice se domluvil vždy na noc, aby emigrant nepoznal, že jde o kamufláž. Nicméně agenti zcela správně předpokládali, že uprchlík beztak nebude znát pohraničí dokonale, aby vytušil, že není odváděn tam, kam by rád.
Lest od začátku do konce
Přechod většinou probíhal hladce. Jen někdy byl uprchlík už u domnělé hranice chycen pohraniční hlídkou, přičemž převaděč vždy jako zázrakem unikl. Častěji ale probíhalo mnohem větší divadlo. Emigrant byl převaděčem informován, že se nachází v Německu, načež jej převzala hlídka německé pohraniční policie. Muži působili zcela věrohodně - měli uniformu, pěkný automobil s tou správnou SPZ a samozřejmě znali němčinu. Uprchlík se uklidnil a začal spolupracovat. S „Němci“ se vydal do kanceláře americké kontrarozvědky, kde jej čekal přátelský výslech.
Zde vypovídal o své protistátní činnosti, o jeho spolupracovnících i příbuzných. Nemohl tušit, že předává citlivé informace těm, kteří je proti němu a jeho blízkým brzy využijí. A to byl přesně cíl celé akce. Také musel předat případné zbraně.
Pamětní deska pro připomenutí obětí Akce Kámen ve Kdyni.
Jakmile výslech skončil, úředníci řekli emigrantovi, že jej převezou do uprchlického tábora, kde o něj bude postaráno. Aby vše působilo stále důvěryhodně, došlo během převozu k další zinscenované scéně. Někdy hlídka „omylem“ zabloudila zpět do Československa, kde byla zajata, jindy došlo k přepadení hlídkou SNB jakoby za německou hranicí. Tak jako tak, uprchlík vůbec netušil, že nepřekročil německou hranici, nebo že policisté, úředníci a vojáci, s nimiž hovořil, nebyli Němci a Američané.
Vyzrazené informace jej ale přivedli do problémů. Lidé, kteří se ocitli ve spárech rafinovaného divadelního představení „Akce Kámen“ dostávali těžké tresty, stejně tak jako jejich blízcí či spolupracovníci žijící v Československu. Odkud měli agenti tak citlivé informace, mnohdy vůbec netušili.
Počet obětí Akce Kámen je nejistý. Oficiální data uvádí zhruba 40 osob, ale počet provedených akcí jde pravděpodobně do stovek, přičemž některé fingované přechody hranice skončily i vraždou uprchlíka.
Falešná úřadovna a další kanceláře využívané během kamufláže se měly nacházet u Všerub na Domažlicku. Informace o nekalé komunistické praktice se dostávaly na veřejnost pozvolna a většina z nich pochází prakticky až z nového milénia. Příběhy uprchlíků si lze přečíst v knihách Kámen (Nakladatelství Českého lesa) a Falešné hranice (Argo). V loňském roce také vyšel v nakladatelství Argo komiks Akce Kámen od Václavy Jandečkové a Michala Kociána, přičemž autorka o několik let dříve představila své bádání prostřednictvím výstavy s názvem Falešné hranice – Akce „Kámen“, která byla k vidění před budovou úřadu Plzeňského kraje.
Zdroje:
Václava Jandečková - Kámen (Nakladatelství Českého lesa, 2018)
Výstava Falešné hranice – Akce „Kámen“
