Bezpáteřní Jan Šejna. Z dělníka komunistickým papalášem a nakonec i agentem CIA

Narodil se v roce 1927 na Prachaticku. Jeho rodiče byli drobní rolníci. Už ve čtrnácti letech byl za podvod s potravinovými lístky odsouzen k trestu odnětí svobody na čtyři týdny. Studium se mu nedařilo. Dosáhl jen základního vzdělání, přestože se ve Strakonicích pokoušel dokončil gymnázium. Marně.

Jenže Šejna měl šestý smysl pro příležitosti. Dalo by se říci, že z minima vytěžil maximum. Komunistická strana Československa řízená Sovětským svazem potřebovala „užitečné blbce“ a Šejna byl ideálním straníkem. Do KSČ vstoupil už v roce 1946 a jakmile se ocitl v armádním prostředí, dělal to, co komunisté potřebovali - donášel. Donášel na každého a v padesátých letech dokonce i na Alexeje Čepičku - ministra národní obrany.

Šejna, tehdy nadporučík, dokázal díky svým pohnutým ambicím Čepičku sesadit. Také se přátelil se synem Antonína Novotného. Ten coby tajemník KSČ a o rok později už prezident velmi oceňoval Šejnovu agilitu, a tak brzy povýšil až na generála. Současně se stal i poslancem a za rok už byl dokonce náčelníkem sekretariátu ministra obrany.

Podle historika Oldřicha Tůmy měl ale Šejna ke straně zvláštně odtažitý vztah. Jako mistr intrik však dokázal ve špinavém prostředí a ve vypjaté atmosféře padesátých let dokonale proplouvat. Přišel si na velké peníze. Přestože prý působil zamlkle, rád ukazoval svoje vysoké postavení a miloval život na vysoké noze. Užíval si dokonce natolik, že mu ani jeho poměrně vysoký plat nestačil. A tak se roztočil kolotoč podvůdků a krádeží.

Šejna si ve svém okolí vybudoval pověst muže, který dokáže sehnat a zařídit cokoliv. Samozřejmě to nebylo zadarmo. A tak inkasoval desátky za stavební materiál, drogerii a další nedostatkové zboží. Dokonce i za rychleji dodané automobily. Jenže pokaždé se mu nepodařilo slib dodržet. Inkasované zálohy ale nevracel.

Přelomový rok 1968 poznamenal osud našich dějin, ale i Šejnův. Už se mu tolik nedařilo. Navíc dlužil Národní bance sto tisíc, které nemohl splatil a také už nebyl v područí svého ochránce Novotného. Tehdy kšeftoval se semeny nedostatkového jetele, a to už bylo příliš i na mocipány ve straně. Ukázalo se, že chybí osiva za tři sta tisíc. Pro nedotknutelného Šejnu si tak jednoho únorového dne přišli poručíci Veřejné bezpečnosti.

Jenže Šejna měl poslaneckou imunitu, a tak byl vyšetřován na svobodě. Zatímco se bezpečnost snažila podvodníka imunity zbavit, on tahal za nitky už úplně jinde. Přesně třináct dní po zadržení již opouštěl Československo. Přes Maďarsko, Jugoslávii a Itálii se dostal až do USA. Komunističtí papalášové si přitom mysleli, že tráví dovolenou na Šumavě. Když vše prasklo, podvodníček už byl „za vodou“.

O tom, že Šejna uměl vycítit příležitost, není pochyb. Jeho útěk z vlasti byl sice rychlý a on nemohl s emigrací moc otálet, přesto se pečlivě připravil. Vyvezl za moře mnoho tajných dokumentů, ke kterým měl přistup. Jako vysoce postavený úředník na ministerstvu obrany navíc disponoval řadou informací o armádách Varšavské smlouvy, které měly pro západní tajné služby nesmírnou hodnotu. Toho si byl vědom on i CIA.

USA tak logicky emigranta nevydaly zpět do Československa, přestože za oceán přišla oficiální žádost. Šejna dostal azyl a i v Americe si dokázal vydělat slušné peníze. Stal se expertem na Československo a celý východní blok. Ve státech se prezentoval jako kovaný antikomunista. Do vlasti se již nikdy nevrátil. Nevítali by jej komunisté ani jejich odpůrci. Zemřel v New Yorku v roce 1997 ve věku sedmdesáti let.

Nevzdělaný Jan Šejna byl v podstatě obrazem vypjaté doby. Byl vždy ve správný čas na správném místě a dokázal z minima vytěžit maximum. Neštítil se korupce, podvodů a intrik. Vždy dokázal dobře posluhovat právě tomu režimu, který byl pro něj výhodnější.

Zdroje:

Macák Milan - Dvojí tvář hazardního hráče

Daniel Povolný - Vojenské řešení Pražského jara 1. díl (pdf)

100+1 Historie - 08/2022