Článek
Metafora s černou labutí je velmi dobře aplikovatelná pro neočekávané situace globálního rozsahu. Poprvé tento pojem v souvislosti s dějinami zmínil v roce 2001 spisovatel Nassim Nicholas Taleb, a to podle faktu, že lidé skutečně tisíce let věřili, že existují jen bílé labutě, dokud se v Austrálii neobjevila černá. Co z toho plyne? Že zkušenosti jsou sice k nezaplacení, ale nikdy se na ně nemůžeme zcela spolehnout. Fenomén černé labutě si tak přiblížíme některými fakty z historie, ale i hypotetickými příklady.
Nečekané události? Jak kdy
Černá labuť se obvykle zmiňuje v ekonomické sféře. Neočekávané události, které svět ovlivní dočasně a nebo na stálo změní zažité pořádky, zkrátka tak nějak vždy mají dopad (ať už pozitivní či negativní) na světové finance. Nassim Nicholas Taleb ve své knize The Black Swan: The Impact of the Highly Improbable z roku 2011 upozorňuje, že se ve skutečnosti nemusí jednat o žádné extrémní vybočení ze zajetých kolejí, mnohdy se černá labuť totiž může ukázat až ve zpětném zrcátku. Pak si ale říkáme, proč jsme nebyli připraveni, vždyť bylo jasné, že k něčemu takovému dojde.
Dále jsou tu samozřejmě přírodní katastrofy, války, teroristické útoky, pandemie a další jevy, které se projeví rychle, ale pravidlem to rozhodně není. Černá labuť totiž pravidla neřeší.
Události, které bychom mohli shrnout pod křídla černé labutě, jsou vzácné, ale většinou lze říci, že se v minulosti již něco podobného stalo. Třeba pandemie koronaviru. Kdo by o Vánocích 2019 čekal, že za pár měsíců bude jeho standardní výbavou respirátor typu FFP2? Přitom pandemie nebo velké epidemie sužují lidstvo odnepaměti. Byly tu a budou i nadále. Jenže otázkou zůstává, kdy se znovu objeví a v jak fatální formě.
Jevy, které můžeme zařadit do hypotetické sféry černé labutě, jsou i takové, jež si dokážeme představit, ale je velmi pravděpodobné, že se nestanou. Třeba přílet mimozemšťanů nebo objevení inteligentního života v zemském jádru.
Taleb, ačkoliv původně také labuť spojoval zejména s ekonomikou, vliv černé labutě dále rozšířil na většinu velkých vědeckých událostí, které doslova mění stávající paradigma a nemusí mít nutně negativní vliv na světové finance. Z těch novějších je to nástup osobních počítačů, vzestup internetu či nástup mobilů. Také poukazuje na skutečnost, že tyto události nebyly plánovány. Počítače se nezačaly sestrojovat s tím, že s nimi budou pracovat běžní zaměstnanci či že je dokonce budou používat děti. Internet také původně sloužil úzkému okruhu vědců pro sdílení svých poznatků a mobilní telefony? Ty byly přece původně určeny pouze pro volání.
Na přelomu tisíciletí jen vizionáři věřili, že jednou budeme na mobilních telefonech třeba nakupovat přes internet.
Co když se černá labuť vznáší nad námi i nyní?
Pozorování černé labutě je těžké, ale ne nemožné. Mnozí odborníci a vědečtí novináři jsou přesvědčeni, že je tu tmavý opeřenec s námi právě teď v podobě dosti překotného nástupu umělé inteligence (zkráceně AI). Fenomén, který byl zatím možný jen ve sci-fi filmech, je najednou realitou.
Geoffrey Hinton, který je považován za otce umělé inteligence, nedávno prohlásil, že si sice myslel, že jednou bude AI chytřejší než člověk, ale předpokládal, že to bude tak za 30 - 50 let. Nyní si to již nemyslí a nad tempem, kterým se AI zdokonaluje, je znepokojen. Jakým způsobem AI ovlivní lidstvo, je ve hvězdách. Jisté je, že se tato změna dotkne většiny z nás.
