Článek
Automobilky začaly opouštět klasické a pompézní autosalony zhruba v polovině minulé dekády. Online prostor jim otevřel zcela nové a levnější možnosti prezentace, pomyslný hřebíček do rakve pak přinesla pandemie covidu-19.
Kdo čekal, že nejpopulárnější světový autosalon pandemické roky přečká a přivítá světově významné automobilky, které se budou přetahovat o novináře i potenciální zákazníky, šeredně se mýlil. Do Ženevy letos dorazí jen osm automobilek - Renault, Dacia, BYD, Isuzu, Lucid, MG, Pininfarina a Microlino. To je sakra málo.
První „ženeva“ po vynucené covidové pauze tak na konci února proběhne velmi okleštěná. Významnou premiérou bude snad jen prezentace modelu Renault 5.
Svět se za těch pár let zkrátka změnil, aniž bychom to možná vnímali. Mnoho tradičních akcí, o kterých bychom ještě před deseti lety předpokládali, že jsou nesmrtelné, se dnes sype jako domek z karet. A tím nemyslím jen ty automobilové.
Vystavovatelé už před covidem začali přicházet na fakt, že pompézní klasické autosalony jsou drahé a že se jejich novinky mohou v záplavě dalších novinek lehce ztratit. Na konci devadesátých let se na takových autosalonech ukazovaly desítky světových premiér. Vystavovatelé téměř nutili novináře, aby se zajímali právě o ně.
A jaká je současnost? Stále více automobilek představuje vozy online nebo na individuálních akcích. Třeba nová Škoda Superb byla ve světové premiéře představena online na sociálních sítích a webu mladoboleslavské automobilky. A takto to dělají mnozí další. Je to levnější a pozornost je zaměřena jen na jeden model. Fyzicky pak své vozy ukazují na různých společenských akcích či na veletrzích zaměřených na chytrou elektroniku, např. CES v Las Vegas.
Ilustrační foto
Návštěvníci autosalonů se samozřejmě také mění. Nebudu-li řešit odborníky, pak laik, který zamíří na takovou akci, nechce jen přehršel aut, ale i zábavu. Aktuálně třeba virtuální realitu. A na takové požadavky pak samozřejmě reagují organizátoři i samotné automobilky. O nová auta už zkrátka není takový zájem.
Popularita klasických autosalonů začala výrazně klesat v minulé dekádě. Klasické evropské autosalony v Paříži a Frankfurtu, které se konají vždy po dvou letech, pocítily s odlivem návštěvníků i nezájem některých automobilek. Třeba v roce 2017 se v Německu neukázal ani jeden vůz Peugeotu, Volva a Fiatu, což byl pro mnohé docela šok. Podobný scénář nastal o rok později v Paříži, tam už nepřivezly své novinky automobilky Volkswagen, Opel, Nissan, Audi či Ford. Každoroční Ženeva odolávala. Až na začátku pandemie v roce 2020 odřekly účast značky Ford a Opel, jenže autosalon se nakonec kvůli covidu nekonal vůbec.
Proč ale nastal tak rychlý úpadek? Je skutečně odpověď automobilek, že raději představují premiéry individuálně, pravdivá? Nebo už lidi novinky v automobilovém světě tak nezajímají? Dejme tomu, že realita bude asi někde mezi.
Ještě poměrně nedávno vydržel výrobní cyklus jednoho modelu dlouhé roky bez výrazných změn. První generace Škody Octavia se vyráběla dlouhých 14 let (1996-2010), a to v podstatě se stále stejným vzhledem. První fabie sjížděla z výrobních linek beze změny designu skoro osm let (1999-2007).
Oproti tomu současné modely prochází faceliftem už po čtyřech letech výrobního cyklu. Pokud nejste vyloženě automobilový nadšenec, ještě si ani nezvyknete na novou podobu vozu a po pár letech se už zase mění. Proč by tedy takový člověk měl koukat na novinku na autosalonu, když za novinku pořád považuje předchozí verzi?
Pak je zde stále skloňovaná, milovaná i nenáviděná, elektromobilita. Její odpůrci zcela jistě nepůjdou na autosalon plný aut na baterky. Kolik takových odpůrců či osob, kteří vozům na elektřinu nedůvěřuje, je? Na prstech jedné ruky je jistě nespočítáme a určitě se velkou mírou podílejí na skutečnosti, že klasickým evropským autosalonům zvoní umíráček.
