Hlavní obsah
Lidé a společnost

Masakr v Jedwabném. Temná část polských dějin, která se neposlouchá hezky

Foto: Radosław Tobolski, Volné dílo, Wikimedia

Poláci jsou především obětí druhé světové války. Přesto se během této temné kapitoly lidské historie stala událost, která se vymyká historickému pohledu.

Článek

Psal se 10. červenec 1941. Druhá světová válka nabírala hrůzostrašných podob. V polském městečku Jedwabné se právě tento den odehrál nepochopitelný masakr, při kterém bylo běsnícím davem zavražděno 340 lidí. Ti do tohoto osudného okamžiku žili jako sousedé.

Stalo se tak krátce poté, co území převzali od sovětů Němci. Až do roku 2000 přitom výklad událostí hovořil tak, že více jak tři stovky Židů upálených v místní stodole mají na svědomí Němci. Jenže Jan Tomasz Gross, americký historik polského původu, přišel na přelomu milénia se zcela opačnou verzí masakru.

Gross v knize Sousedé: Zničení židovské komunity v Jedwabném na základě vlastního bádání v historických archivech popisuje, že za pogromem stojí místní. Šlo údajně o dosud zcela obyčejné lidi - rolníky, řemeslníky, ale i starostu. Zároveň v knize píše až o 1 600 možných obětech, přičemž nastiňuje, že mohlo jít o běsnění, které záměrně vyprovokovali sovětští agenti působící ve městě. Ti otevřeně vystupovali proti Židům.

Foto: Volné dílo, Wikimedia

Křesťanští a židovští žáci z města na fotografii z roku 1933.

Co se tehdy stalo?

Poté, co Němci napadli Polsko, bylo obsazeno i Jedwabné. Když byla oblast předána Sovětskému svazu, židovští obyvatelé považovali nové okupanty za zachránce. Poláci však byli tvrdě perzekvováni. Tím byla zažehnuta první jiskra hrůzy. Jenže nacisté v červnu 1941 napadli bez vyhlášení války Sovětský svaz a město bylo opět ve spárech druhé strany, která rozjela naplno antisemitskou propagandu.

10. července 1941 nechal starosta Jedwabné shromáždit na náměstí všechny místní Židy. Tam už čekal dav místních, který nechal svrhnout sochu Lenina. Již během tohoto excesu schytávali židovští sousedé surové rány. O tom, že šlo o plánovaný čin, svědčí připravená stodola, do níž bylo nejprve odvedeno 40 mužů, kteří v ní byli zavražděni. Následně dav vehnal do stodoly další tři stovky Židů, žen a dětí nevyjímaje. Tam je uzamkl, stavení polil benzínem a zapálil. Těla pak skončila v hromadných hrobech.

Podíl Němců na masakru nikdy nebyl spolehlivě prokázán. V padesátých letech sice bylo několik polských občanů za pomáhání na masakru potrestáno, ale tím vše skončilo. Oficiální verze však tvrdila, že za smrtí 340 židovských spoluobčanů stojí nacisté.

Foto: Aw58, CC BY-SA 4.0, Wikimedia

Současný pomník lemuje kamenný obdélník, který značí půdorys stodoly.

„Tuto část dějin poslouchat nechceme

Grossova studie byla v roce 2003 nezávisle verifikována polským Ústavem národní paměti. Nové pojetí polských dějin vyvolalo obrovskou diskuzi. Gross, mimochodem uznávaný odborník na holokaust, byl dokonce polskou vládou nařknut, že není vlastenec a měl mu být odebrán i řád Za zásluhy, který dostal v roce 1996. V roce 2018 dokonce vznikl v Polsku zákon, který zakazuje připisovat účast na holokaustu Polákům.

Dnes stojí na místě stodoly pomník. Současní obyvatelé Jedwabné nechtějí o masakru moc mluvit, anebo se k novým poznatkům staví skepticky.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz