Článek
J. K. Rowlingová se proslavila jako autorka knih o Harrym Potterovi. Když v roce 1997 vydala vůbec první knihu o mladém čarodějnickém učni, stala se z ní doslova přes noc celebrita. Dnes už Harry Potter dospěl, Rowlingová totiž kromě několika dalších knih napsala celkem sedm neméně úspěšných „potterovských“ pokračování. Postavy z Bradavic jsou tak dobře vymyšlené, že je zná prakticky celý svět a některé by se daly označit až za kultovní.
Celé mytické prostředí, které sérii o Harrym Potterovi obepíná, je dílem vzešlým z obrovské představivosti jediného člověka. Samozřejmě, i Rowlingová byla jistě ovlivněna starší literaturou, například Mary Ann Evansovou, která psala jako George Eliot nebo Stephenem Kingem, ale k vytvoření tak monumentálního a fantastického světa se všemi jeho atributy je potřeba více než jen inspirace. Už třeba jen famfrpál, v originále quidditch, je v podstatě „sportem“ vymyšleným právě Rowlingovou. Dnes jej ve formě přizpůsobené běžným smrtelníkům hrají nadšenci po celém světě. A tak bychom mohli pokračovat.
Rowlingová se stala multimilionářkou hned po vydání první knihy. Obrovský zájem o Harryho Pottera měl za důsledek povedené zfilmování kompletní série a kolem celé této značky se začaly točit obrovské peníze. Potter začal být všude - na hračkách, na oblečení nebo i na výstavách. Autorku všichni potterovští nadšenci milovali. Pak ale přišel rok 2020, kdy Rowlingová vyjádřila svůj názor na Twitteru. Tehdy se začala stahovat mračna.
Autorka ságy tehdy zveřejnila sérii tweetů, ve kterých se vyjádřila k transgender problematice. Začalo to, když podpořila Britku Mayu Forstaterovou, jíž nebyla v práci prodloužena smlouva kvůli vyjádřením o translidech. Rowlingová tweetovala takto:„Oblékejte se, jak chcete. Říkejte si, jak chcete. Spěte si s kýmkoli dospělým, který bude souhlasit. Žijte ten nejlepší život v míru a bezpečí. Ale trestat ženy vyhozením z práce, když řeknou, že pohlaví existuje?“ Poté se rozvířila debata a Rowlingová začala přikládat polínka do ohně.
Třeba odmítla tezi, že je pohlaví pouze vymyšlený konstrukt a že se zkrátka považuje za ženu. „Pokud pohlaví není skutečné, neexistuje ani přitažlivost stejného pohlaví. Pokud pohlaví není skutečné, je vymazána realita žen na celém světě,“ uvedla. A dále pokračovala: „Znám translidi a mám je ráda, ale vymazání pojmu pohlaví odstraňuje schopnost mnohých smysluplně diskutovat o svém životě. Říct pravdu není nenávist.“
If sex isn’t real, there’s no same-sex attraction. If sex isn’t real, the lived reality of women globally is erased. I know and love trans people, but erasing the concept of sex removes the ability of many to meaningfully discuss their lives. It isn’t hate to speak the truth.
— J.K. Rowling (@jk_rowling) June 6, 2020
Těmito tweety Rowlingová schytala celkem ostrou kritiku nejen od LGBTQ komunity, ale i od některých herců, kteří ztvárnili postavy ve filmové sérii. Třeba Daniel Radcliffe, který hrál samotného Pottera, prohlásil, že transgender ženy jsou ženy a zároveň vyjádřil obavu o trans a queer fanoušky série, kteří by mohli být nebezpečnými komentáři Rowlingové hluboce raněni.
Vhodnost či nevhodnost komentářů autorky však tento článek neposuzuje. Vcelku zajímavé je, jak se pohled na osobnost Rowlingové očima jejích odpůrců, kteří jsou ale zároveň fanoušky Pottera, proměňuje. Vzniká tak jakýsi paradox, který hraničí až z bizarností. Mohl by začít existovat svět Harryho Potterera bez uvádění jeho autora? Možná ano, tedy alespoň podle ideálů takzvaného woke hnutí.
Distancování se od Rowlingové začalo celkem nenápadně, kdy některé týmy provozující famfrpál začaly sport nazývat quadball namísto anglického quidditch, aby se jasně vymezily proti osobnosti autorky a jejím názorům. V té době už Rowlingová začala dostávat výhružky vraždou.
K zatím nejviditelnějšímu distancu vůči autorce došlo na probíhající výstavě o Harrym Potterovi v Muzeu popkultury v americkém Seattlu. Rowlingovou muzeum, respektive jeho manažer, označil jako „Tu, jejíž jméno nesmíme vyslovit.“ Oslavná výstava o čarodějnickém učni tak nikde Rowlingovou nezmiňuje. Pořadatel na oficiálním blogu muzea tento možná až dosud nejviditelnější případ kultury rušení vysvětluje takto: „Rádi bychom souhlasili s teoriemi na internetu, že knihy o Harrym Potterovi byly ve skutečnosti napsány bez autora, ale tato určitá osoba je se svými super nenávistnými a rozdělujícími názory příliš hlasitá na to, aby byla ignorována.“
Orwellovsky znějící vyjádření odděluje autorku knihy od postav, které sama ona vymyslela. Pro některé její fanoušky se stala nežádoucí položkou jejich fantaskního světa, který by ale jinak nemohl existovat. Vznikl tak jakýsi paradox postrádající logiku.
Můžeme autory významných děl ignorovat za jejich názory?
