Článek
Sandarmoch, už samotný název této lokality v daleké krajině protkané lesy a jezery vyvolává úzkost. Mohlo by to být krásné místo a ono i v podstatě je, jen jej lidská bestialita potřísnila bolestí, utrpením a krví. Během dvou let bylo v místním lese bezdůvodně zavražděno více jak šest tisíc lidí. Šest z nich byli Čechoslováci.
Jeden hrob, více jak šest tisíc mrtvých
Hrůzné tajemství místní tajgy bylo dlouhé roky zapomenuto. Ale dnes již díky usilovné práci historika Jurije Dmitrijeva víme nejen přesnou lokaci masového hrobu, ale i další detaily hrůz z let 1937 a 1938. Vědec v místě provedl rozsáhlé archeologické průzkumy masových hrobů, díky čemuž přispěl k odhalení dalšího z řady masakrů totalitního režimu.
Dmitrijev určil přesnou polohu Sandarmochu v roce 1997 a v dalších letech dokázal v archivech NKVD dohledat i totožnost většiny zavražděných. Je mezi nimi 5 130 obyvatel Karélie a vězňů tábora Bílé moře-Pobaltí, kteří v nelidských podmínkách nuceně pracovali na stavbě Bělomořsko-baltského kanálu a zemřeli během prací na tomto vodním díle, jež mělo být chloubou stalinského režimu. Nicméně kanál se hned po dokončení ukázal v praxi nepoužitelný.
Dále zde bylo popraveno 1 111 vězňů ze Soloveckého tábora zvláštního určení, což nebylo nic jiného než věznice pro politické odpůrce režimu a další nepohodlné občany. Smrt v lese nalezli i Finové nebo Ukrajinci. Dokonce i šest našinců. Jména všech obětí jsou k dohledání zde.
Pokus o vymazání ze světa
Hromadné popravy v Sandarmochu probíhaly v přísném utajení. Příbuzní nebo přátelé zavražděných o smrti svých blízkých nebyli nikdy informováni. Měli být vymazáni ze světa - za svůj původ, náboženství nebo za své názory.
Místo je i přes nepříznivou politickou situaci v Rusku volně přístupné. Leží zde minimálně 6 241 osob. Fotografie některých z nich jsou v Sandarmochu upevněny na kmenech stromů, jiní mají jednoduché dřevěné náhrobky.
Hořkost současnosti
V průběhu 25 let, tedy od doby, kdy byl hromadný hrob objeven, se vztah Rusů a úřadů k pietnímu místu změnil. Zpočátku byla práce spojená s archivním bádáním v Karélii podporována, avšak poté, co v roce 2014 Dmitrijev kritizoval anexi Krymu, se vše změnilo. Dmitrijev byl ve smyšleném procesu odsouzen k 15 letům vězení a činnost spolku, který se o místo stará, byla v roce 2021 soudně ukončena.
České zájemce o tuto historii může zaujmout výstava Sandarmoch – kde stromy mají tváře, která již byla uspořádána na čtyřech místech republiky. Aktuálně je k vidění v Plzni.
Zdroje. Gulag.cz, sand.mapofmemory.org