Článek
V Gaze zatím útočí izraelské vzdušné síly a útoky jsou to mohutné. Viděli jsme zatím například použití přesných JDAM bomb, které likvidují mohutné budovy, jež se po zásahu řítí k zemi. V souvislosti s tím, jak vycházejí na povrch hrůzy řádění Hamásu, začínají se mezi veřejností objevovat první radikální názory. Zaznívají výzvy vybombardovat celou Gazu, což se při počtu cca 2 mil. obyvatel jeví, jako věc politicky neprůchodná. Vedlo by to k obrovské vlně nevole mezi arabskými státy, ale i v humanistické Evropě by to mohlo Izraeli velmi uškodit. Obyvatelstvo Gazy tvoří cca 45% mladistvých do 18 let. Záběry z takového masakru by byli děsivé a předpokládejme, že i kdyby k tomu v Izraeli byla náklonnost, je to neprůchodné minimálně přes USA a EU. Druhým extrémem je pak umírněná reakce typu blokády, nebo přesně mířených útoku na infrastrukturu Hamásu. Takováto reakce by byla adekvátní po jednotlivém atentátu, nebo raketovém úderu, je však nezbytné skutečně pochopit, co se to vlastně v Izraeli v sobotu stalo.
Hrůza přišla v sobotu
Útok Hamásu byl bestiální. Vzhledem k pokročilé době můžeme prakticky online sledovat děsivé záběry a podrobnosti o konkrétních událostech. Izraelský národ má velmi pohnutou a tragickou minulost, lidé jsou zde velmi citliví na oběti, především pak z řad dětí. K počtu obětí atentátu, který jistě bude stoupat ke dvěma tisícům, připočtete tu odpornou krutost a bezcitnost, se kterou teroristé z bojových uskupení radikálů postupovali. Zaměření na civilisty. Snaha ublížit a způsobit co největší bolest. Zasílání natočených poprav a znásilnění rodinám. Živé hovory rodičům obětí. Palestinci plivající na mrtvoly a kopající do nich. Útočníci s páskami na hlavě chodící dům od domu a vraždící celé izraelské rodiny. To vše samozřejmě znamenalo obrovský šok pro Izrael a úspěch pro Hamás.
A jaká že byla motivace teroristů? U některých možná boj za Palestinu, u naprosté většiny však nenávist ke všemu izraelskému a chuť vraždit a ničit. Nenávist se spojila s chutí na genocidu. Historie zná mnoho těchto událostí. Nejhorší lidské zločiny se vždy dějí z nenávisti. Mnozí komentátoři přisuzují sobotnímu útoku Hamásu myšlenky na jakýsi kontrolovány teror, za účelem provokace Izraele. Plánovaný však možná, ale jinak jsme mohli vidět příklad zcela nekontrolované erupce nenávisti a zloby. Jednalo se o splněný sen většiny členů Hamásu, možnost vraždit a ničit vše Izraelské. Silně bych uvažoval nad tím, zda-li plány Hamásu vůbec měli za cíl něco jiného. Teror a msta všemu izraelskému, co se naučili nenávidět. Samozřejmě mohla přijít, a asi i přišla, motivace ze strany Íránu a Ruska. Oběma se velmi hodí odvedení pozornosti a zdrojů západu do této oblasti.
Motivace Ruska a Íránu
Proč Rusku a Íránu masakr vadit nebude?
Rusko potřebuje, aby se západ vzdal Ukrajiny a teď díky Izraeli, mají Spojené státy určitou exit strategy. Do jaké míry jí USA využijí, uvidíme. Rusko by se rádo soustředilo také na provokace v Pobaltí a mstu Finsku, jak jsme hned včera viděli v podobě, zatím nepotvrzeného, výbuchu plynovodu mezi Finskem a Estonskem. Rusko zde v provokacích půjde až na hranu a kdyby se cokoliv zvrhlo, raději už opět vyčlenilo Leningradský okruh vojsk. Nevylučoval bych ani možné napadení Pobaltí ve středně dobém horizotu. Rusko může vycházet ze svého jaderného statusu a statusu útočníka, kdy buď se útok povede, nebo pod záminkou převahy mohou války ukončit a doma v Rusku to prezentovat jako výhru, protože se postavili sami celému západu.
Motivy Íránu jsou nasnadě. Vztahy Izraele a Íránu jsou dlouhodobě špatné. Třecí plochy byly například náboženství, Palestina, ale i íránský jaderný program. Jakýkoliv spor mezi sunnitským arabským světem a Izraelem vítá, protože za své konkurenty považuje obě strany konfliktu.
Zpět však k reakci Izraele na současnou situaci
Je potřeba si uvědomit, že mírná reakce Izraele není možná. V okolí židovského Izraele všude číhá nebezpečí. Na severu hnutí Hizballáh, jehož hlavním cílem je zničení Izraele. Zbytku oblasti arabského poloostrova Izrael také od války Jom Kipur nemůže věřit. Pokud Izrael ukáže slabost, supi se slétnou na kořist. Reakce na teror tedy bude velmi rázná. Vše postupně napovídá velké pozemní operaci, přičemž zatím probíhá první fáze, sloužící ke zničení vojenských kapacit, které by při invazi přímo ohrožovaly IDF (Israel Defense Forces). Za zády Izraele stojí USA a v případě zapojení Íránu zasáhnou. Jinak to zřejmě nebude potřeba a USA se rozhodně do boje nehrnou. Izrael vstoupí do Gazy a bude se snažit Hamás zcela zničit. Otázkou však zůstává co dál, protože tohle už tu bylo. Proběhnou nakonec námluvy s Abbásem a Fatahem? Zapojí se do konfliktu další organizace a státy? Dokáže Izrael kontrolovat Gazu, aniž by sám vykrvácel? Čas odpoví, ale je jasné, že jsme teprve na začátku konfliktu, který nemůže být nyní ukončen rychlým a bezbolestným řešením. Izrael se musí pomstít, jinak by ztratil prvek odstrašení. Žádné dohody zatím nejsou na dohled, bohužel nyní přišel čas zbraní.
