Článek
V konfliktu mezi Izraelem a Hamásem nastává fáze čekání na odvetu. Do této situace začínají promlouvat také výhružky třetích stran. USA daly jasně najevo, že jsou připraveni se zapojit do konfliktu, pokud do hry vstoupí silnější nepřítel na straně Hamásu (Hizballáh, Írán, atd.). Na druhé straně Írán vyhrožuje zapojením třetí strany, v případě pokračující blokace Gazy. Na co je ale dobré nezapomínat? V případě konvenční války je situace značně nejasná a při konfrontaci může být konflikt velmi dlouhý a krvavý.
Na druhé straně při nekonvenční válce, například pokud mluvíme o jaderných zbraních, neexistuje parita. Írán je teprve na začátku procesu výroby jaderné zbraně. Žádný další potencionální nepřítel Izraele jaderné zbraně oficiálně nevlastní. I když jaderná doktrína Izraele je úmyslně nejasná, židovský stát vlastní podle odhadů minimálně 100 ks jaderných hlavic.
K podobné debatě přitom došlo i v případě války na Ukrajině, kde je však použití jaderné zbraně velmi problematické, především kvůli roztříštěné koncentraci sil a populačních center. Naopak na arabském poloostrově, kde se populace soustředí do několika velkých měst, je použití několika jaderných zbraní zcela fatální pro celý stát. Je iluzorní si myslet, že Izrael by v případě, kdy bude čelit hrozbě totálního útoku z několika stran a vidině konečné porážky, nesáhl po této možnosti. Navíc po traumatu z masakru civilistů z minulého týdne, kdy mu jde i o ukázání síly a obnovení mocenské síly odstrašení.
Naštěstí je tato možnost zatím velmi vzdálená a nereálná. Není však dobré na ní zcela zapomínat. Do hry by se nejprve dostaly konvenční síly a možná i pomoc ze strany států třetích stran, zpozornit je třeba až při hrozícím katastrofálním neúspěchu IDF (Israel Defense Forces). Zraněný a zuřivý predátor zahnaný do kouta je totiž značně nepředvídatelný. A jak se vyjádřil bývalý velvyslanec Izraele v Česku Gary Koren: „My nejsme Ježíš Kristus. Nenastavujeme druhou tvář.“
