Článek
Tak po mnoha letech tu opět máme stát, který chce revidovat minulost. Chce měnit hranice a terorizuje slabší. Už jenom tohle by mělo ČR, vzhledem k její historii, stačit k budíčku. Jsme celkem mladý stát. Ještě nedávno jsme si říkali Rakousko-Uhersko, pak Československo, chvíli také Protektorát Čechy a Morava a Česká a Slovenská Federativní Republika. Nikde není psáno, že se za pár let nemusíme jmenovat jinak. Měli bychom se důrazně zamyslet, jestli to chceme.
Nemá cenu se ptát, jestli je Rusko náš nepřítel. My jsme nepřítelem Ruska, stejně jako celý demokratický západ a je úplně jedno, co nebo kdo říká. Je to napsané v jejich knihách, myšlenkách i diskuzích. A to teď stačí.
Rusko má prý mnoho problémů, takže se nemusíme bát, ale zastavilo je to snad někdy? Stát ve čtyřicátých letech poničený, lidé chudí bez jídla, vzdělání, moderních technologií, bez práv a přesto pochodující v Berlíně, Varšavě a Praze. Proč si myslíme, že nyní je sankce, chudoba, nedostatek čehokoliv zastaví? Rus je hrdý jen a pouze na Rusko. Dokud je co pít a dokud je vlast velká, stojí za to žít a umírat, a to je vše. Samozřejmě že jsou výjimky, ale kolik jich je?
Můžeme ale to samé říct my, západní civilizace? Dokážeme se uskromnit, žít prostě, v nebezpečí a chudobě a myslet přitom pouze na velikost a moc našeho státu? A v Rusku to samozřejmě vidí. Naše slabost je cítit.
A mezitím se na Ukrajině bojuje i náš boj. Lidé, kteří nechtějí kus Ruska, ale chtějí svou zem, klid a zdravou rodinu. Trpí. A my tančíme na horní palubě a děláme, jako že nic. Řešíme svoji únavu, místo aby se každý uvědomělý člověk se zapojil do pomoci. A historie nás učí, že dokud jste státem v týlu konfliktu, je dobré si toho vážit. Protože státy na frontové linii dopadají mnohem hůře. Bohužel mnoho z nás zatím jen nadává na ukrajinské uprchlíky. Je to snad proto, že nechtějí žít uprostřed války, ale chtějí raději život v krásně zemi, šťastně, bezpečně a s vidinou vlastní budoucnosti? Jak se jenom opovažují, že…
Ale přece jim také posíláme zbraně. Tedy ČR už moc ne, protože jsme vše navíc již poslali. Díky za to. Někteří na západě více, někteří méně, ale celkově rozhodně méně, než je v našich silách. Ale beze zbraní Ukrajina asi padne a Rusko se … zastaví? Protože v historii se každý vůdce, který chtěl získat území, zastavil, že? Napoleon, Stalin, Hitler, je třeba pokračovat?
Nikdo se nás nebude ptát, jestli chceme být součástí války. Války chodí bez klepání a neptají se, jestli máte chuť se zapojit. Naším úkolem je doufat, že se to nestane, ale připravit se co nejlépe i na tu horší možnost. Na možnost, že někdo bude chtít, abychom se vrátili do světa, kde rozhodují o hranicích států násilí, hrozby a zbraně. Kde se místo svobodné volby vynucuje pravda agresí a perzekucí.
Ale zatím naštěstí nemusíme posílat své děti do válečných mlýnků na maso. Stačí pouze podporovat zemi, která to dělá za nás. Protože když selže, můžeme být další na řadě. Protože dokud existuje i malá pravděpodobnost, je trestuhodné nic nedělat. Vzpomínáte, kolik z nás nadává Velké Británii a Francii, jak nás nechaly ve štychu proti nacismu v roce 1938? Chceme si to zkusit i z druhé strany? Vzpomeňte jak dopadl Londýn. Soudit nás budou naše děti…
