Článek
Název Husákovy děti kdosi vymyslel pro silnou populaci dětí narozených v době, kdy se Gustáv Husák dostal k moci. Někteří údajně ten název brali jako legraci. Mnozí to ale dodnes myslí vážně, jako Husákovu zásluhu vysoké porodnosti. Nebudu to rozebírat, podrobně jsem se vyjádřil ve starším článku, „Husákovy děti, mýty a skutečnost“. Považuji za nevhodné, aby tyto děti byly, jakkoliv spojovány se jménem komunistického papaláše a sovětského lokaje. Žádné Husákovy děti neexistují. Je to jen uměle vytvořený mýtus. Jsou to potomci velmi silných ročníků dětí narozených za války, a těsně po válce. Husákův režim na vysoké porodnosti nemá vůbec žádnou zásluhu.
Krátce zmíním porodnost. Podrobné údaje lze nalézt v odkazu 1. Data uvádím ve formátu: Počet obyvatel/počet živě narozených dětí/úhrnná plodnost. Úhrnná plodnost je průměrný počet potomků na jednu ženu. Za krajní mez pro udržení populace odborníci považují úhrnnou plodnost 2,1. Pro důchodové zabezpečení „Husákových“ dětí by byla zapotřebí úhrnná plodnost vyšší. Ale už je pozdě. Nejvyšší úhrnná plodnost za dobu, kdy je vedena statistika, byla v 18. a 19. století. Lidé byli chudí, průměrný věk dožití byl nízký. Plodnost postupně klesala, jak klesala chudoba.
Nejvíce dětí v Česku se narodilo v roce 1902-9474876/333619/4,68. Poté porodnost klesala až do roku 1919. Nejvíce dětí v Česku v historii ČSR se narodilo po 1. sv. válce v roce 1921-10002030/257281/3,08. Pak porodnost klesala až do roku 1938. Začala růst po okupaci ČSR. Jako důvod zvýšené plodnosti za války je uváděna ochrana před nasazením na nucené práce. Nejvíce dětí za války se narodilo v roce 1944-11109341/230183/2,8.
Po válce, od roku 1946 počet narozených dětí poklesl, i v důsledku odsunu sudetských Němců. S malými výkyvy klesal až do roku 1960. Od roku 1961 počet narozených dětí opět rostl, s mírným poklesem 1965-1968. Růst kulminoval v roce 1974-9994761/194215/2,43.
Po nástupu Gustáva Husáka do funkce prezidenta v roce 1975, začal počet narozených dětí trvale klesat. Od roku 1995 do roku 2004 se dostal dokonce pod 100000. Paradoxně je to období, kdy do plodnosti dospěli potomci silných ročníků 1965-1974. Propagátoři Husákových dětí by mohli říct, že se začali rodit Husákovi vnuci. A bylo jich málo. Pokles porodnosti byl samozřejmě i důsledkem pádu komunistického režimu. Zjednodušilo se cestování. Mladí mohli vyrazit do zahraničí pracovat, studovat a upevňovat jazykové schopnosti. Početí bylo odsouváno na později. Po roce 2005 počet narozených dětí stoupl nad 100000. Od roku 2023 opět klesl pod 100000. Zastánci Husáka by mohli prohlásit, že se začínají rodit Husákovi pravnuci.
Jako hlavní příčina budoucích problémů důchodového systému je uváděna nízká porodnost. Druhou příčinou je zvyšující se doba pobírání důchodu a věk dožití důchodců. Například od roku 2002 do roku 2023 se průměrný věk dožití důchodců zvýšil o 4,2 roku, (muži-2,7, ženy-4,85). S tím samozřejmě roste i počet osob aktuálně pobírajících důchod. Lze předpokládat, že se věk dožití bude nadále zvyšovat. Politici se předhánějí ve slibech, jak situaci řešit a zvýšit porodnost. Dokonce i Andrej Babiš slíbil zvýšení porodnosti. Jsou to plané sliby. Zejména sypáním peněz se zvýšení porodnosti nedosáhne. Je to vidět i v okolních vyspělých státech. Ani přes lepší péči o rodiny s malými dětmi vyšší plodnosti nedosáhli.
Pokles porodnosti se vzrůstajícím blahobytem je všeobecný trend. S tím se politici musí smířit. Případné zvýšení počtu narozených dětí vyvolané přehnaným sociálním inženýrstvím by mělo více důsledků. Rostou nároky na školský a zdravotní systém. Až zvýšený počet dětí dosáhne důchodového věku, opět bude málo plátců důchodové daně a bude třeba opět zvýšit porodnost. A tak stále dokola?
Zažitý trend některých rodičů, dát dítě do školy o rok později už chtějí politici nějak řešit. Po ukončení ZŠ děti delší dobu studují, více jich chodí na VŠ. Tyto děti pak nastupují do pracovního procesu o dost později, než tomu bylo dříve. Případně pracují v zahraničí a do důchodového systému nepřispívají. To je taky trend současné doby. Děti za peníze všech daňových poplatníků zdarma vystudují, a pak přispívají na důchody třeba Němcům, Italům a dalším.
Každý zásah do demografické reprodukce je škodlivý. Ať již politický nebo katastrofický. Velmi nepříznivým zásahem do vývoje populace byla 2. světová válka. Nebýt jí, populace nejen v Česku by se vyvíjela určitě jinak. Důsledky 2. světové války, a tím velké výkyvy v porodnosti, se na českém důchodovém systému paradoxně projeví až za 100 let od jejího skončení. Dalším přelomovým zásahem byl rozpad sovětského impéria a osvobození okupovaných území.
Vývoji porodnosti musí být ponechán přirozený průběh, bez zasahování politiků. Křivka porodnosti by měla mít rovný průběh, bez náhlých výkyvů. Důležité je ale zajistit pro děti dostatek zařízení předškolní péče. Aby matky mohly, když budou chtít, nastoupit dříve do práce a odvádět daně. A děti měly profesionální péči a předškolní vzdělávání.
Zvyšování důchodového věku je pro udržitelný důchodový systém nezbytné. Politici by se měli dohodnout na řešení. Vládní i opoziční. Bohužel opozice není konstruktivní ale destruktivní. Vláda udělala pouze drobné a velmi opatrné úpravy, opozice slibuje, že je po nástupu k moci zruší. A tak to chodí stále dokola, vzájemně si dělají naschvály. Třeba zrušení 2. důchodového pilíře, zrušení poplatku za pobyt v nemocnici, zrušení EET. Státní kasa pláče, dluh roste, peníze chybí.
Kromě zvýšení důchodového věku je též nezbytné, aby mzdy rostly procentuálně rychleji oproti vyspělejším sousedům. Pokud mzdy porostou procentuálně stejně, tak sousedy nikdy nedoženeme. Dále je nezbytné vytvářet produkci s vyšší přidanou hodnotou. Aby se růst HDP na hlavu rovněž přibližoval vyspělejším sousedům. To bohužel trvá desetiletí. Chce to ale úplně jiné politiky, aby vytvořili podmínky a zákony. Ti, co jsou k dispozici, jen slibují. Zejména vždy před volbami. Všichni bez rozdílu.
Co z toho vyplývá? A o čem se nemluví. Na důchody velmi silné armády „Husákových dětí“ budou přispívat především jejich vlastní děti, „Husákovi vnuci“. A to je málo početná armáda. Marian Jurečka svého času prohlásil, že je třeba „potrestat“ bezdětné a jednodětné za to, že vychovali málo potomků. Třeba zvýšením odvodů nebo nižšími důchody. S tím, že si mohou našetřit sami. Tato myšlenka získala mnoho příznivců. Podle této nesmyslné Jurečkovy logiky by bylo nutné potrestat i „Husákovy děti“ za to, že vychovaly málo potomků. Bylo by to správné? Zásadně nesouhlasím. Proč? Když z důchodového systému čerpá důchody dost osob, které do něho ničím, nebo téměř ničím nepřispěly.
Zásluhový důchodový systém je třeba zachovat, jak je. Jenom bych považoval za nutné první důchodový pilíř rozdělit. Na část, ze které jsou vypláceny pouze řádné starobní důchody, získané na základě odvedené důchodové daně a získaných pojištěných dob. Politickým rozhodnutím stanovený minimální důchod nemá v této části co dělat. A na druhou část, ze které jsou vypláceny sociální dávky. Získané jinak než řádnými odvody důchodové daně a počtem pojištěných dob. Např. pozůstalostní a invalidní důchody. Nebo politické důchody což jsou např. disidentské důchody. Není důvod, aby na tyto důchody dopláceli řádní plátci důchodové daně.
A co dodat závěrem? Začal jsem Husákem, zakončím tedy Husákem. Stručně a jednoduše, zkrátka a dobře. Husákovy děti mají málo dětí. Nemůžou za to. Takový byl trend doby. A jejich důchody? Důchodový účet se bude muset doplnit z dalších zdrojů. To už ostatně probíhá i v současnosti.
Odkazy:
