Článek
Téma manželství pro všechny je často diskutováno politiky. Ti mají na stejnopohlavní svazky různý názor. A je to předmětem názorových střetů. Někteří souhlasí, jiní ne. Navíc vášně vzbuzují různé akce a pochody osob odlišně sexuálně orientovaných, kde se tyto osoby příliš hlasitě dožadují stejných práv, jako mají heterosexuální svazky. Tyto akce a pochody LGBT jsou natolik důrazné, že to již pomalu zavání prosazováním pozitivní diskriminace. Trochu skromnosti a méně okatosti by neuškodilo, spíše prospělo. Tyto osoby za svoji orientaci nemohou, dala jim to příroda, mají svoje práva a je nutné je tolerovat. V totalitních režimech jsou často tvrdě potlačovány.
Předpokládám, že nakonec budou stejná práva uzákoněna a osoby s odlišnou sexuální orientací budou moci vstupovat do manželských svazků. Z toho důvodu bude nutné zavést výstižné jednoslovné názvy a pojmenovat správně stav před vstupem do tohoto svazku, jeho průběh i stav výsledný. Jednoslovný název je důležitý pro úřední záznamy i v běžném životě. A bude důležité zajistit, aby nebyl nikdo diskriminován. V heterosexuálních svazcích jsou zvýhodněny ženy. Právě pojmenováním průběhu vstupu do svazku a jeho výsledku.
Muž vstupující do svazku se ženou, se nazývá ženich. A říká se o něm: chce se oženit, žení se, je ženatý. Všechny výrazy jsou od základu žena a vyjadřují vztah k ženě. U žen je to úplně jinak. Žena vstupující do svazku s mužem se nazývá nevěsta. A říká se o ní: chce se vdát, vdává se, je vdaná. Nevyjadřuje to vztah k muži, je to nejednoznačné, ale za dobu existence se to vžilo. Navíc je to zavádějící. Protože v minulosti se zavedl název nevěstinec pro dům, poskytující jisté služby. V zájmu rovného přístupu k oběma pohlavím, by se mělo i u žen vstupujících do svazku s mužem, použít pojmenování odvozeného od základu muž. Žena by se měla nazývat mužice. A mělo by se o ní říkat: chce se omužit, muží se, je mužatá.
Ještě větší problém nastane u svazků osob odlišně sexuálně orientovaných, zejména stejnopohlavních. U žen to až tak velký problém nebude. Žena se může nadále nazývat nevěsta. A může se o ní říkat: chce se vdát, vdává se, je vdaná. Výstižněji by se mělo říkat: chce se oženit, žení se, je ženatá. Aby bylo jednoznačně vyjádřeno že si bere ženu. Platí pro obě ženy. Zapeklité je to u svazku dvou mužů. Muže nelze dost dobře nazvat ženichem. Ani nelze uvést: chce se oženit, žení se, je ženatý. Když si nebere ženu. Jak ho tedy nazvat? Třeba nevěsťák jako mužský opak nevěsty? Případně mužich? Když si muž bere muže? V tom případě, v zájmu rovnosti a spravedlivosti, u žen název ženice. Nebo ženiška jako ženský opak ženicha?
Spravedlivým řešením by mohlo být použití názvu vdaný/vdaná u všech typů svazků. Koncovkou je rozlišeno, zda se jedná o muže nebo ženu. Rozlišení je naprosto jednoznačné u všech rodů, ve všech pádech, a v jednotném i množném čísle. Viz odkaz č. 1. Navíc by nad tím určitě zajásali ochránci osobních údajů. Protože by nebylo možné z úředního záznamu poznat, zda má osoba za partnera muže nebo ženu. Nadále by se vzniklý svazek mohl nazývat manželství a partneři manželé. Stejně tak proces k tomu vedoucí by se mohl nazývat svatba. Pro všechny typy svazků.
S problémem se budou muset vyrovnat i oddávající úředníci. Jak pronést příslušné oddávací formule. Zejména faráři u církevních svateb budou mít těžký problém. Jak ho vyřeší je otázka. A zda vůbec. Když církev je proti stejnopohlavním svazkům.
Ale konec uvažování, necháme to raději politikům. Koneckonců jsou to naši nejpomazanější z pomazaných. Oni to určitě vyřeší. Zejména když to projde tvůrčí dílnou v PS PČR.
Ohledně problematiky stejnopohlavních svazků odkazuji na velmi dobře zpracovaný příspěvek Petry Bartoňové uvedený v odkazu č.2.
Odkaz 1. https://cs.wiktionary.org/wiki/vdaný
Odkaz 2. Publikováno: 9. října 2023, 13:30 Petra Bartoňová
