Článek
Povodně byly doslova národní katastrofou. Jen díky připravenosti politiků, ale zejména záchranných složek nebyly škody daleko vyšší. Poděkování je na místě, práce záchranných složek byla těžká a nebezpečná. I díky některým neukázněncům. Bohužel již v průběhu povodní se opozice snížila k naprosto nemístné, zbytečné a velmi ubohé kritice.
Škody na majetku půjdou do desítek miliard. Byl poškozen jednak soukromý majetek, zde bude tíha úhrady především na majitelích nemovitostí. Něco jim přispějí pojišťovny, něco dobrovolní dárci. Ale bude potřebná i spoluúčast státu. Tím se zabývat nebudu. Dále byl poškozen veřejný majetek. To je majetek státu, krajů a obcí.
Následující úvaha se týká úhrady škod na veřejném majetku. Způsobené škody bude nutné postupně odstranit a zaplatit. Otázka je, kde získat peníze na financování. Peníze se ale někde najít musí. Státní pokladna je prázdná a nikde nevidím osobu, která by pronesla kouzelnou formulku „zdroje jsou“. Bez navýšení rozpočtu to určitě nepůjde. Opět voda na mlýn opozice, jak vláda nedokáže plnit své rozpočtové závazky.
Na financování se bude muset podílet nejen stát, ale i kraje a obce. Kraje a obce mají na svých účtech dost peněz, které leží ladem. Ne všechny obce ale mají dostatek peněz, aby sanaci škod mohly uhradit samy. Zejména ty postižené nejvíce. Spoluúčast státu zde bude nezbytná.
A kde může získat peníze stát? Něco snad přispěje rozpočet EU. Dále je možnost půjček. Za důležité považuji, aby výnosy z těchto půjček, pokud by byly získány, zůstaly doma. Od koho by si stát mohl půjčit? Například od penzijních fondů (PF), na jejichž účtech leží ladem hromada peněz. Získané úroky by mohly vylepšit neradostné výnosy z naspořených peněz střadatelů.
Dále je potřebné zapojit do financování i fyzické osoby, tj. občany ČR. Nejen dobrovolnými příspěvky na účty charity, červeného kříže apod. Ale i půjčkou jimi naspořených peněz. Za úplně nejvhodnější bych považoval zapojit do financování důchodce. Ti mají na penzijním připojištění (PP) naspořen dost velký balík peněz. Bylo by škoda těchto peněz nevyužít, a současně spořitelům trochu přispět. Nedávno byl zrušen státní příspěvek k PP osob, které již pobírají důchod. Mnozí se cítí okradeni a poškozeni.
Velmi vhodné by bylo například vydání povodňových dluhopisů. Ty již byly v minulosti vydány a jsou s nimi dobré zkušenosti. Povodňové dluhopisy speciálně vydané pro důchodce, pokud to zákon umožňuje, by jim „škodu“ způsobenou zrušením státního příspěvku mohly částečně nahradit. Peníze by důchodcům neležely ladem u penzijních fondů (PF). Bylo by vhodné uvolnit bez sankce i úspory těch osob, které dosud nesplnily „karenční dobu“. Námitky majitelů a správců PF lze očekávat, pokud by k tomu došlo. Tudíž to záleží na ochotě majitelů a správců PF. Dluhopisy by mohly být krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé. Například se splatností 1 rok, 3 roky, 5 let a 10 let. A s pevně stanoveným výnosem. Čím delší splatnost, tím vyšší výnos.
Při využití úspor důchodců by výnosy zůstaly „doma“ a byly by většinou utraceny doma. Na rozdíl od ostatních státních dluhopisů, které by mohly skupovat jakékoliv osoby, i zahraniční. Rozhodnutí je na odpovědných politicích. Hlavně je ale třeba jednat rychle.
Další miliardy by se mohly získat z naprosto nesmyslného dotačního programu „Oprav dům po babičce“. Tam je ale asi nutný souhlas EU. A to trvá vždy dlouho.
Odkazy:
