Článek
Dříve byl březen měsícem knihy. Letos upoutali pozornost zemědělci. Nejenom v České republice, ale v celé Evropě přerostla jejich nespokojenost s likvidační společnou zemědělskou politikou v demonstrace a stávky. Zatím není možné posuzovat úspěšnost těchto akcí a teprve další jednání ukážou nakolik se podařilo přesvědčit vládnoucí garnitury, že celkový stav zajištění zemědělské výroby je vážný.
Způsob projevené nespokojenosti získal, snad poprvé, co pamatuji, odpovídající pozornost medií. Televize, rozhlas, tisk a sociální sítě vytvořily dostatečný prostor pro objektivní popsání současných problémů. Ve většině případů se to dařilo. Pokud nebyla diskuse svedena pouze na politická hlediska, pak každý laik pochopil, že požadavky zemědělců jsou oprávněné. Nejednalo se pouze o výši dotací, ale jejich strukturu a porovnání se zeměmi EU, ohromnou byrokracii, navýšení daní, sociální výhody, ale především o sladění zájmů výroby potravin a ochrany životního prostředí.
Velice obtížné je, cokoliv dojednat se současnou vládou Petra Fialy. S nástupem nového ministra zemědělství Marka Výborného se výrazně změnilo klima pro vyjednávání. Přišel člověk, který sice není odborník, ale dokáže naslouchat, má zdravý selský rozum a je slušný. To je víc než pouhá odbornost. Dokázal vždy bez problémů diskutovat se zemědělci i s politickými odpůrci. Jeho nevýhodou je, že není odpovědný pouze jedné straně, ale pětičlenné „zelené“ koalici. Tím jsou jeho kompetence silně omezené. Věřím však, že právě s tímto ministrem můžeme, bez ohledu na to, jak dlouho bude tato vláda u moci dosáhnout dílčích úspěchů.
Největší problém zemědělců v obhajování špatné ekonomické situace byla ziskovost hospodaření v posledních 2 letech. Jak může někdo skučet, když vykazuje zisky? Pro normálního člověka těžko pochopitelné. Velice mě mrzí, že nejsme schopni analýzami dokladovat, jak opravdu skutečnost vypadá. Bohužel, ani Ministerstvo zemědělství, ani Ústav zemědělské ekonomiky a informací k tomu žádné podklady nemají. Protože jsem členem zemědělského družstva, tak vidím pod pokličku. Jako většina středních a větších zemědělských podniků vlastní naše družstvo „bioplynku“. Vysoké garantované výkupní ceny energie v letech 2022 a 2023, enormně vysoké prodejní ceny obilí, mléka i dalších komodit způsobené světovým trhem v roce 2022 se tak promítly do abnormálních zisků zemědělců.
Rok 2024 s již nízkými výkupními cenami energií, s propadlými cenami mléka, masa, obilí, s navýšenými daněmi z nemovitostí a s omezenými dotacemi je pro většinu zemědělských podniků významně ztrátový. Jaký bude dopad? I se ztrátou se dá určitý čas fungovat. Ti nejlepší přežijí, ale ti slabší zbankrotují. Bude důležité, aby bylo dost těch podniků, které budou moci hospodaření krachujících převzít. Nelze očekávat, že tuto úlohu převezmou malí soukromě hospodařící rolníci. Vláda tak bude muset skončit s omezováním podpor středním a velkým podnikům. Bez jejich prosperity je budoucnost českého zemědělství ohrožena.
Trochu optimismu na závěr. Zemědělci neměli nikdy na růžích ustláno, neboť jejich odvětví bylo, jest a pravděpodobně stále bude na konci žebříčku pozornosti společnosti. Již před 25 lety jsme měli pocit, že se to se zemědělstvím nebezpečně naklání. Vzpomínám, jak s několika šéfy okolních zemědělských a potravinářských podniků jsme založili tradici spolupráce. Mimo jiné jsme začali pořádat společenský ples s názvem Titanik. Název měl charakterizovat dobu. Loď se potápí, ale my optimisticky hledíme dopředu a dokážeme se i za těchto tvrdých podmínek pobavit. Mám radost, že tradice vydržela dosud, posádka se ve většině případů generačně obměnila, některé podniky chybí, ale jiné přibyly. Loď pluje dál.
Chci věřit tomu, že schopní zemědělci současnou krizovou situaci zvládnou.
