Článek
Asi první kapelou, která sedmistrunné kytary výrazně popularizovala, byla americká hudební skupina KoЯn. Její demo Neidermayer's Mind a obzvlášť první studiové album KoЯn fascinovaly publikum svým hlubokým zvukem kytar a obecně temnou atmosférou.
Vliv KoЯnů na hudbu byl obrovský, bývají považováni za průkopníky tzv. nu metalu. Řada dalších kapel po nich podlaďovala do hlubších ladění (ačkoliv v samotné módě podladění kytar navazovaly spíš na starší kapely, třeba na Black Sabbath). Objevovaly se i nové kapely, které svůj „arzenál“ doplnily o sedmistrunné kytary (například maďarští Ektomorf).
Asi nikdo ale nepředpokládá, že to byli dredatí kytaristé z Kalifornie, kdo vymyslel koncept sedmé struny. Jak to tedy se sedmistrunnými kytarami bylo?
Kdo byl první?
Za konstruktéra první sedmistrunné kytary je považován ruský hudebník a pedagog Andrej Ospiovič Sichra (1773-1850). Sychra hrál na harfu a na kytaru. V devadesátých letech 18. století působil v dnešní litevské metropoli Vilniusu. A právě zde měl podle řady ruských badatelů sestavit první sedmistrunnou kytaru. K připojení sedmé struny jej mělo motivovat rozšíření rozsahu kytary, kterou tak lehce přiblížil harfě - ale kytary byly na rozdíl od harfy dostupné většímu množství uživatelů.
Byl ale Andrej Ospiovič Sichra skutečně prvním konstruktérem sedmistrunné kytary? Těžko říct. Podle některých autorů měl sedmistrunnou kytaru využívat německý loutnista a skladatel Christian Gottlieb Scheidler již roku 1806 a ještě před Sichrou se měl takový nástroj objevovat v Polsku. Diskuze okolo vzniku sedmistrunné kytary shrnuje ve své faktograficky bohaté bakalářské práci Zlata Mitsura.
Ať už ale sedmistrunnou kytaru vymyslel či nevymyslel Sichra, pravdou zůstává, že v Rusku našel tento nástroj mnoho příznivců. V průběhu devatenáctého století na sedmistrunnou kytaru hráli hudebníci, jako byl Semjon Nikolajevič Aksionov nebo Michail Timofejevič Vysockij.
Sedmistrunná kytara a východoevropští písničkáři
V průběhu druhé poloviny dvacátého století si akustickou sedmistrunnou kytaru oblíbili písničkáři z tehdejšího východního bloku. Hrál na ni Bulat Okudžava nebo Vladimir Vysockij. V českém prostředí si takovou kytaru nechal zhotovit písničkář Jaromír Nohavica, který se inspiroval právě u ruských písničkářů. Sedmistrunnou kytaru si Nohavica nechal vytvořit při nahrávání alba Divné století. Hrál na ní na řadě alb i na živých vystoupeních, například zde v písni Sarajevo.
Za velkou louží
Ve dvacátém století se kytara se sedmi strunami přirozeně vyskytla i ve Spojených státech amerických. Zde to pochopitelně nebyli písničkáři, koho možnost sedmé struny nadchla. Byli to hudebníci, kteří hráli jazz. Sedmistrunnou kytaru v tomto žánru využíval studiový kytarista George van Eps. Na van Epse později navázal další jazzový kytarista, Bucky Pizzarelli.
Kytarová ikona
V historii hry na kytaru některá jména nabrala skvělý zvuk. Kdo by neznal jména jako Brian May, Tony Iommi, David Gilmour nebo Jimmy Hendrix? Jednou z takových legend je bezesporu Steve Vai. Americký kytarista, jehož učitelem byl legendární Joe Satriani, měl naprosto klíčový vliv na vývoj sedmistrunných kytar. Byl to totiž právě on, kdo přesvědčil japonskou firmu Ibanez, aby vytvořila sedmistrunnou elektrickou kytaru.
Tu pak Steven Vai používal na některých skladbách, například v songu „The Audience is Listening“. Ovšem zpočátku sedmistrunná kytara nenalzela příliš pochopení, jak ve svém skvělém článku poznamenává Ernie Smith.
Kruh se uzavírá…
Koho ale sedmistrunná kytara na počátku devadesátých let uhranula? Kytaristu kapely KoЯn Jamese „Munkyho“ Shaffera. A tím se vlastně dostáváme zpátky na začátek, zpět do devadesátých let, kdy v kalifornském Bakersfieldu začínají působit KoЯn.
Byť „Munky“ poslouchal především kapely, jako Faith no More, Sepultura nebo Pantera, výrazně mu učarovala nahrávka Passion and Warfare. Steve Vai se tak stal dalším kytaristou, který měl na „Munkyho“ vliv (o svých hudebních vzorech a o tom, jak se dostal ke hraní na nástroj, se Munky vyjadřoval v rozhovoru zde).
KoЯn se pak svým specifickým zvukem stali ikonou. Popularizovali sedmistrunné kytary, které se do té doby používaly především mimo metalovou hudbu. A inspirovali řadu kapel, u nichž se inspirace často nezapře: jde například o českou skupinu Cocotte Minute.
