Článek
Veřejným prostorem často rezonují názory, které Čechy odsuzují jako sebestředné a ke svému okolí lhostejné ignoranty. Ano, jistě je mezi námi početná skupina lidí, kteří se nikdy o nikoho jiného než o sebe nestarali. Ale soudit společnost podle několika lidí je chybné. Již povodně v letech 1997 a 2002 ukázaly pravý charakter Čechů. Katastrofální následky, které velká voda napáchala tehdy v ulicích všech postižených obcí a měst, pomáhaly likvidovat tisíce dobrovolníků.
Tisíce lidí dobrovolně odstraňovaly nánosy bahna z ulic, čistily koryta řek a pomáhaly nejpostiženějším, aby se alespoň dostali do svých obydlí. Dobrovolní hasiči pracovali dnem i nocí, aby co možná nejvíce minimalizovali následky. Tento trend se víceméně opakuje i dnes, ale něco je přece jen jiné. Tentokrát to vypadá, že je Česko na povodně perfektně připraveno. Zdá se, že vláda skvěle spolupracuje s hejtmany, že konečně pravá ví, co dělá levá. Na výbornou fungují i všechny složky IZS. Vodohospodáři s předstihem aktivovali veškerá opatření, zavčas upustili přehrady a připravili zábrany.
Jsme připraveni, ale živel je silnější
Na většině míst po celé České republice naše opatření zafungovala na výbornou. Obrovské obavy panovaly v Brně, velká spousta dobrovolníků se scházela, aby připravila pytle s pískem, které by vodu alespoň částečně zadržely. Nakonec Brno vyvázlo oproti očekávání s minimálními škodami. To samé lze říci o Praze, kde protipovodňové schéma zafungovalo skvěle a díky vynikající práci všech složek a koordinaci na všech úrovních Prahu ani nepotkaly větší škody.
I přes obrovské nasazení hasičů a spousty dobrovolníků, kteří všemožně pomáhají, seč jim síly stačí, se bohužel na některých místech velkou vodu zastavit nepodařilo. Nejpostiženější jsou obce na Jesenicku, kde hladina řeky Opavy bohužel přestala být zvladatelná. Okolo Ostravy a Bohumína bere lidem střechu nad hlavou zase rozvodněná Odra. V obci Hanušovice na Šumpersku bohužel voda přišla tak rychle, že většina lidí zůstala uvězněna ve svých domech. Škody budou ve všech postižených oblastech bohužel opět astronomické.
Češi nejsou ke svému okolí lhostejní
Přes obrovské škody, které rozvodněné řeky páchají, opět Češi prokazují, že mají velké srdce na svém místě. Přesto, že jsme národ, který rozdělují názory na politiku a veřejné dění, jeden přeje Spartě a druhý Baníku, dokážeme tyto žabomyší války šmahem hodit za hlavu a vrátit se k nim až nikomu žádné nebezpečí nebude hrozit.
Od posledních ničivých povodní z roku 2002 vláda podpořila kraje a města v rozvoji mnoha protipovodňových preventivních projektech. Od roku 2002 bylo realizováno více než tisíc jednotlivých opatření v hodnotě cca 31 miliard korun. A ukazuje se, že tyto peníze daňových poplatníků nepřišly vniveč. Razantně byla zvýšena bezpečnost pro přibližně milion obyvatel České republiky a nyní celé Česko sklízí ovoce této tvrdé práce.
My, Češi máme spoustu much, stejně jako kdokoliv jiný. Dokážeme se do zblbnutí dohadovat, jestli sousedova jabloň přesahuje náš plot o deset nebo o patnáct centimetrů. Umíme si závidět i ty nejobyčejnější prkotiny. Ale to vše je naprosto nepodstatné v kontrastu toho, že když je skutečně potřeba a náš soused, jehož kočka sice minulý týden po sobě nechala exkrement na naší zahradě, je opravdu v úzkých, neváháme a navzájem si pomůžeme. Jsem naprosto přesvědčen, že až na Jesenicku nebo v Moravskoslezském kraji voda opadne, ulice se naplní lidmi, kteří nebudou řešit, před čím domem zrovna odklízí bahno. Ale tak jako tomu bylo po předchozích katastrofách, budeme znovu táhnout za jeden provaz.
Zdroje: