Článek
Těžká voda se od té „běžné“ liší tím, že atomy vodíku jsou nahrazeny stabilnějšími atomy deuteria. Je využívána především jako moderátor v jaderných reaktorech. Právě proto byla pro Hitlera tak cenná. Nutně ji potřeboval do německých jaderných reaktorů k výrobě plutonia, ze kterého by následně vzešla německá jaderná zbraň.
Po obsazení Norska německou armádou král Haakon VII. a řada antifašistů z Norska uprchli do Velké Británie a začali společně s Brity pracovat na tom, aby německým okupantům jejich pobyt v Norsku znepříjemnili. To se týkalo také elektrárny Vemork , která jako jediná v Evropě vyráběla těžkou vodu, a která se nacházela u městečka Rjukan v kraji Telemark. A právě tento norský region dal název operaci, jejímž cílem bylo tuto továrnu zničit. Jednalo se o celou sérii sabotáží a dalších odbojových a spojeneckých akcí. Jednou ze součástí operace Telemark byla i operace Gunnerside, která značně zkomplikovala německý válečný jaderný program.
Tronstad a jeho role v operaci Telemark
Profesor Leif Hans Larsen Tronstad byl chemik a během války také britský zpravodajský důstojník. Během 30. let sbíral akademické zkušenosti mimo jiné i v Německu. Právě on s Jomarem Brunem v roce 1934 vybudovali u hydroelektrárny Vemork jedinou továrnu na výrobu těžké vody v Evropě. Po obsazení Norska Němci se zapojil do místního odboje a se svými spolupracovníky předával spojencům i informace o stavu továrny na těžkou vodu, ale v roce 1941 musel uprchnout do Londýna, protože hrozilo jeho zatčení gestapem.
Tam se zapojil do norských protiněmeckých aktivit a stal se také členem norského vrchního velení. Jedním z úkolů jeho sekce byla také operace Telemark. Jomar Brun a Leif Tronstad měli informace, že Němci výrazně navýšili výrobu těžké vody ve Vemorku. Britové nejdříve chtěli továrnu bombardovat, ale Tronstad s tím zásadně nesouhlasil. Obával se příliš velkých ztrát civilistů a informoval je také o tom, že by bombardování výrobu těžké vody, která byla v suterénu, zřejmě vůbec nepoškodilo. Tronstad se chtěl do akcí na norském území zapojit osobně, ale byl pro norské vedení i Brity příliš cenný, takže mu to zakázali.
Prosadil si až účast v operaci Sunshine, jejímž cílem byla obrana norského průmyslu před Němci, kteří se stahovali, ale přitom zemi ničili. V Norsku byl vysazen v říjnu 1944, ale v březnu následujícího roku byl v přestřelce zabit. Bylo mu pouhých 41 let. Konce války se tak nedočkal.
Operace Telemark a její součást Gunnerside
Od roku 1942 byly v Norsku postupně vysazovány týmy agentů, jejichž úkolem bylo shromáždit co nejvíce informací. Jejich úspěchy byly střídavé a řada členů vysazených týmů zahynula. Přesto se podařilo získat dostatek informaci a připravit se na finální operaci, která byla nazvána Gunnerside. Na tu byli vybráni jen Norové, kteří byli zvyklí na tvrdé norské podnebí, uměli lyžovat a přežít v horách. Od tvůrců továrny Tronstada a Bruna dostali detailní informace nejen o továrně, ale také o vlastním výrobním zařízení na těžkou vodu. Skupinu vedli Joachim Ronneberg a Knut Haukelid.
V noci z 27. na 28. února 1943 proběhla operace Gunnerside, provedená skupinou výsadkářů, která se spojila se zbytky předchozí skupiny. Dohromady jich bylo jen 11, ale podařilo se jim zničit zásoby těžké vody na místě a poškodit výrobní zařízení. Bohužel se jim nepodařilo zničit továrnu trvale. O tři měsíce později Němci její provoz částečně obnovili. Američané pak i přes nesouhlas Leifa Tronstada továrnu vybombardovali. Zahynulo 76 osob, včetně civilistů. Německé velení se pak rozhodlo přemístit výrobu těžké vody na německé území. Nicméně spojenecké úsilí zásadně zpomalilo německý jaderný program. Bez Tronstada a jeho norských a britských kolegů mohl jaderný závod Hitler klidně vyhrát a kdo ví, jak by v tuto chvíli vlastně druhá světová válka dopadla.
Zdroje: