Článek
Jak to v demokratickém zřízení bývá, má i současná vláda své podporovatele a také své odpůrce. Odpůrce, kteří ve valné většině svůj hlas dobrovolně odevzdají mimořádně zdatnému a nebezpečnému populistovi a zpravidla jim k takovému rozhodnutí stačí několik prázdných hesel na billboardu.
Fialova vláda má za sebou nelehké období
Na politické scéně stávající vláda už prošla několika pomyslnými zkouškami ohněm. Prosadit musela v první řadě konsolidační balíček. Jeho součástí se stala například hojně diskutovaná důchodová reforma. Ta přináší nejen nový způsob výpočtu penzí, ale i zvyšování věku pro odchod do důchodu. Tato reforma si vysloužila velkou kritiku ze strany důchodců a lidí před důchodem. Těmto lidem je samozřejmě příjemnější jednou za čas inkasovat jednorázový úplatek od Andreje Babiše a vše jinak nechat při starém. Kdyby se ovšem na moment zastavili, zamysleli, možná by některým došlo, že čím déle necháme ANO drancovat český rozpočet, tím více na to nutně musí doplatit příští generace. Nicméně voliči ANO vidí jen a pouze dnešek a po nás potopa.
Další nepopulární kroky musela pětikoalice učinit i v dalších oblastech jako například v daních, slevách na dani a tak dále. To vše pouze proto, že se ze svízelné situace dostat prostě musíme i za cenu vlastního dočasného diskomfortu.
Pětikoalice napravuje „babišovské“ zadlužení
To vše jsou politicky nepopulární, avšak nutné kroky. Vláda se zkrátka snaží všemi možnými způsoby zachránit veřejné finance. Tento stav zůstal jakožto nevítané „dědictví“ předešlé vlády.
Státní rozpočet konkrétně v roce 2021 skončil ve schodku více než 419 miliard korun. Což byl vůbec nejhorší výsledek od vzniku České republiky. Za ohromující dluh přitom rozhodně podle ekonomů nebyla zodpovědná jen pandemie koronaviru. Nejvyšší kontrolní úřad jmenoval jako jednu z „necovidových“ příčin třeba výše uvedený mimořádný příspěvek důchodcům. Každý duševně zdravý jedinec přece musí vidět, že nešlo o nic jiného než o prostý nákup hlasů pro Andreje Babiše, ovšem ze státní kasy.
Na rok 2024 přitom poslanci schválili rozpočet se schodkem 252 miliard korun. Vláda tak nakonec zastavila návrhy na posílení kapitoly ministerstva průmyslu nebo přidávání do školství. A to s odůvodněním, že už by podle ministra financí Zbyňka Stanjury rozpočet narazil do „rozpočtové zdi“. I když se to podporovatelům hnutí ANO líbit nebude tak zarazit doslova raketové tempo zadlužování je v současnosti opravdu nezbytné.
Ekonomové přitom v současnosti předpovídají, že pověstné utažení opasků má smysl. V příštích dvou letech by se měla ekonomická situace státu zlepšit. Dojít by mělo k rapidnímu snížení inflace, oživení ekonomiky a růstu reálných mezd.
Vláda tak dává najevo, že plní to, co slíbila a usiluje o změnu politického diskurzu. Skutečně se pokouší zásadně Česko reformovat tak, aby se mohlo dále rozvíjet. Někdejší premiér Andrej Babiš se navzdory tristním výsledkům svého vedení země však netají ambicemi dostat opoziční hnutí ANO po volbách v roce 2025 zpět do vlády, což by pro naši zemi znamenalo katastrofu. Je tedy nutné pokusit se našim babičkám a dědečkům otevřít oči a požádat je, aby také podpořili budoucnost svých vnoučat tím, že neodevzdají hlas hnutí ANO.
Babiš může Česko strhnout ke slovenskému a maďarskému vzoru
Mnozí se obávají dokonce toho, že by to pro naši zemi nakonec mohlo znamenat, že ji bude čekat podobný vývoj jako na Slovensku a v Maďarsku. Tedy odklon od svobody a demokracie.
Andrej Babiš se netají svým populismem a názory mění rychleji než aprílové počasí. Což lze demonstrovat například na otázce zavedení eura. Ještě v roce 2009 považoval jednotnou měnu za klíčové téma pro jakoukoli budoucí vládu. A dnes? Andrej Babiš se jako korouhvička na názorovém kolbišti otáčí s vědomím, že podpora eura by mu v současnosti ubrala kýžené politické body. Češi totiž na jeho zavedení už zase tolik „neslyší“ a tak je Euro najednou vlastně nepotřebné.
předseda hnutí ANO, Andrej Babiš
Andrej Babiš tak zkrátka činí to, co je pro populisty typické, tedy vyznává názorový proud, který je zrovna populární. Vystihuje to i někdejší heslo hnutí ANO hlásající, že „bude líp“. Jde o přímočaré sdělení, které běžný Čech prostě slyšet chce. Z pochopitelných důvodů už se však taktně zamlčuje, jakým racionálně pojatým způsobem by k tomu mělo dojít. Za zdatného stavitele vzdušných zámků šéfa hnutí ANO označil i Petr Pavel, tehdy ještě jako jeho prezidentský protikandidát.
Myšlenky na vlastní prospěch, vytrvalé sbírání politických bodů, rozdávání z cizího a velkorysé opomíjení odpovědi na otázku, kdo to vlastně všechno zaplatí. To vše se skrývá za prázdnými hesly hnutí ANO, které mají jediný cíl, přinutí nás vhodit do hlasovací urny lístek Andreje Babiše. Hned potom tyto výkřiky pozbývají platnosti. Ještě jednou tedy prosím popřemýšlejme o to, kterým směrem si přejeme, aby se Česká republika ubírala nejen dnes, ale i zítra a pozítří.
Zdroje:
