Článek
Věčné vysedávání v hospodě a lámání rekordů v počtu pokořených půllitrů piva má hlubokou tradici především v České republice. Po celé Evropě jsme my, Češi, dobře známí výrobou toho nejlepšího piva. Kromě výrobců piva máme ale i jiné premianty a to jsou jeho spotřebitelé. Někteří dokáží spolykat za několik málo hodin klidně i 12 kousků. Tento počin zopakují nezřídka kdy i několikrát za týden. Opravdu je toto národní tradice, kterou bychom se měli chlubit?
Pivo ano, ale s mírou
Většina z nás určitě ráda čas od času zajde s přáteli na chvíli večer posedět, něco lahodného pojíst a dobré jídlo zapít trochou piva nebo skleničkou skvělého vína. Na tom určitě není vůbec nic špatného. Dvě skleničky, nebo dva půllitry piva prokazatelně uvolňují atmosféru a povyšují úroveň zábavy. Řeč lépe plyne a mnohem více si toho s kamarádem či nejlepší přítelkyní řekneme. Totéž se ale rozhodně nedá říci o osmé skleničce nebo deváté dvanáctce. V tomto momentě už se z konverzace kvalita vytrácí, ale čárky na lístku se množí ohromujícím tempem, které oceníme zejména po ránu.
Zdražení piva nikomu neublíží
Průměrná cena točeného piva v České republice se dnes šplhá k 60 Kč za jeden půllitr. Je to skandální a nehorázné, reagovala by většina štamgastů. Podle mě o skandál nejde ani omylem. I kdyby pivo zdražilo řekněme ještě o dalších 20 Kč na jeden kus. Stále by to v našich peněženkách nemělo dělat žádný velký vítr, tedy pokud naším každodenním hobby není sezení v hospodě až do zavíračky.
obraz Jamese Ensora - Les Pochards (opilci) z roku 1910
Řekněme, že třikrát do měsíce vyrazíme s partnerem nebo partnerkou do restaurace na večeři a vypijeme k ní dvě piva. No a dvakrát za měsíc zajdeme posedět s kamarády a tady vypijeme třeba 5 piv. Po sečtení se dostáváme k počtu 16 piv za měsíc. Zdražení piva o 20 Kč by tedy znamenalo 320 Kč za měsíc navíc. Jiná situace je ovšem pokud chceme denně vydržet v hospodě, dokud nás obsluha nevyprovodí a nezamkne za námi dveře. Tady by ovšem stálo za to spíše pouvažovat o změně životního stylu než nadávat na drahé pivo.
Zvýšení DPH na pivo ničí vesnické hospody
Letos v lednu vzrostla sazba DPH u točeného piva v restauracích z původních 10% na 21%. Pivo skutečně o několik málo korun podražilo a je to vnímáno jako pohroma pro vesnické hospůdky, které kvůli tomu musejí zavírat. Jenomže jaké hospůdky musejí zavírat? Malá restaurace na vesnici, kde se dobře vaří a k tomu umí správně načepovat krásné orosené pivko? Tak této hospůdky se to určitě netýká. Krachuje putyka, která hostí každý den ty samé zákazníky, kteří okolo čtvrté hodiny odpolední už zpravidla nemohou ani mluvit. Takového zařízení opravdu škoda není, alespoň štamgasti stráví o něco málo více času doma a pokusí se napravit, co se dá.
Srovnání s Evropou
V Česku ještě do nedávna bylo zvykem, že nejlevnější nápoj, který jsme mohli v restauraci dostat bylo právě pivo. To je od základu špatně a naštěstí už tomu tak není. V zemích západní Evropy je vcelku běžné, že za alkohol v restauraci musí člověk obětovat pár eur navíc a nikomu to nepřijde divné. Protože není. Například takové Nizozemsko. Pivo vyjde cca na 5 eur, jídlo v běžné restauraci na asi 16 eur. To znamená, že tři půllitry piva stojí zhruba stejně jako jedno jídlo a nikdo se nad tím nepozastaví. V Česku stojí nyní pivo asi 60 korun, například v Brně už průměrná cena jídla v restauraci přerostla hranici 200 Kč. Stále tedy točené pivo Čechy vychází relativně levně, oproti západním zemím a přesto si neustále hlasitě stěžují.
Pivo není středobod vesmíru
Naší společností rezonují daleko palčivější otázky, než je zdražení piva o 5 či 10 korun. Lidé by se měli pozastavit a zapřemýšlet o některých věcech a jejich důležitosti. Řekl bych, že mnoho lidí příliš plýtvá drahocenným časem, který jim byl vyměřen, na to aby nadávali na věci, které pro naše životy nic neznamenají. A co hůře, debatují nad těmito nesmysly až do zavíračky v nedaleké hospůdce. Tento trend nyní se zvyšující se cenou piva pomalu mizí. A to je podle mého názoru správný směr.
Zdroje:
