Článek
Povodně nám připomínají, jak malí jsme před sílou přírody, ale také to, jak obdivuhodně se dokážeme po katastrofách postavit na nohy. I přes všechny tragédie ukázaly české povodně jednu důležitou věc – solidaritu a sílu lidského ducha, který ani voda neudusí.
Největší české povodně
Povodně provázejí celou českou historii. Kam kroniky sahají, vždy v nich najdeme tu stručnou, tu obsáhlejší zmínku o ničivém vodním živlu. Ty nejstarší zmínky sahají až do počátku 12. století. Tady je souhrn těch nejzásadnějších:
12. století
1118: Praha – v září povodeň strhla mnoho domů a kronikář Kosmas psal o dni, kdy „v měsíci září byla taková povodeň, jaké myslím nebylo na zemi od potopy světa. Nebo řeka tato naše Vltava, náhle vyrazivší překotem ze svého koryta, ach, kolik to vsí, kolik v tomto podhradí domů, chýší a kostelů úprkem svým pobrala! Nebo v jiných časích, ačkoli se to málokdy stává, aby voda dorážející leda podlahy mostu dosahovala, ale tato povodeň vystoupila až do desíti loket přes most.“
Jeden loket je cca 59 centimetrů, doplňuji.
13. století
1272: Praha – v březnu Juditin most poškodila velká voda ledovými krami.
14. století
- 1316, léto: Praha, střední a východní Čechy. Labe a Vltava zatopily kolem 450 osad a vesnic, následoval hladomor s desetitisíci obětí. Jako preventivní opatření byla následně v Praze zvýšena niveleta terénu na východním břehu až o několik metrů.
- 1342: Praha – v únoru byl Juditin most pod náporem ledu zásadně poničen. „Jako by padla koruna království, když rozpadl se most“, psal tehdy kronikář František Pražský. Zničení mostu Juditina se stalo důvodem, proč císař Karel IV. rozhodl o jeho nahrazení novým mostem a započal s výstavbou mostu kamenného, nyní Karlova, po němž chodíme dodnes.
15. století
1432: Praha – po velkém suchu přišly v červenci 4 dny dešťů, připlavené dřevo ucpalo Vltavu a Karlův most přišel o pět pilířů (oprava trvala 71 let).
17. století
1655: pozdní zimní povodeň, západní Čechy a Praha, březen. O následcích v Praze se psalo, že „voda led po dvakráte přinesla na staroměstský rynk“, odhaduje se průtok 4000 m³/s. Povodeň byla významná i na západě Čech, kde zdroje uvádějí výšku hladiny řeky Teplé v Karlových Varech 3 metry a rozlití vody do ulic. Vodní stav v Praze je po rekonstrukci odhadnut na 500 cm. Povodeň zničila 31 lázní, strhla dva mlýny a hamr, poničila nebo strhla některé mosty. Patrně i zabíjela, ale počet obětí v souvislosti s povodní není znám.
18. století
- 1768: Písek – při únorové povodni se zřítila levobřežní brána Kamenného mostu.
- 1784, únor/březen: 28. února průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s. V důsledku erupcí islandské sopky Laki (Lakagigar) od léta 1783 došlo k výrazným výkyvům klimatu. Součástí toho byla mimořádně tuhá zima v Evropě, kdy zamrzly řeky a na horách se nahromadilo množství sněhu. Následovalo pak náhlé oteplení a tání velkého množství sněhu na konci února a začátku března. K této změně počasí, doprovázené vydatnými dešti, došlo ve střední a západní Evropě po 23. únoru 1784. O čtyři dny později začaly praskat ledy, a to současně na hlavních i vedlejších tocích. V povodí Vltavy došlo k velmi rychlému zvednutí hladiny toků na úroveň stoleté nebo dvousetleté vody. V Praze došlo ke kulminaci hladiny 28. února, kdy voda během 12 hodin vystoupila o čtyři metry a její průtok byl vypočten asi na 4580 m³/s. V hlavním městě ten den zatopila 114 ulic, 785 domů a po nárazu ledové kry do vodou podemletého šestého pilíře Kamenného mostu se zřítilo protipovodňové záhlaví kamenné konstrukce i s vojenskou strážnicí s pěti vojáky do Vltavy.
Karlův most za povodně 1784
19. století
- 1845, březen: jedna z historicky největších povodní, odhadovaný průtok Vltavy v Praze 4500 m³/s, kde byla hladina 544 cm nad normálem
- 1872, květen: zasažena hlavně Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.
- 1888, 3.–4. září, více toků v jižních Čechách, jedna z nejničivějších povodní v Českých Budějovicích
- 1890, září: Vltava, opět pobořen Karlův most převážně nahromaděním dříví a vorů, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s,voroplavba v Čechách byla již na ústupu.„Hospodáři léta tak mokrého nepamatují“, psalo se roku 1890, „Nebesa chrlila napořád spousty vod, silnice a železnice tu a tam stávaly se nesjízdným“. popisuje F. Augustin ve své knize celou tragickou povodeň, při níž se Prahou prohnala několikametrová povodňová vlna a zahynulo několik desítek lidí. „Noc ze 3. na 4. září byla jedna z nejhroznějších, jaké kdy obyvatelstvo Prahy zažilo. V domech zatopených stoupala voda neustále, záchranných prostředků byl nedostatek, všem o pomoc volajícím nebylo lze vyhověti. A po hrozné noci nastalo děsné jitro. Déšť neustával, vody přibývalo, jekot rozzuřených vln mísil se ve volání po lodích a záchraně. A ke všem hrůzám roznesla se za šera ranního ohromující zpráva: Pražský most se zbořil!“ Nahromaděné trosky z utrhaných vorů a přístavů se po celou noc hromadily u pilířů Karlova mostu, až stařičký most tlak nevydržel. S velkým lomozem, oblakem prachu zvedlým se do výše se několik oblouků se zřítilo.
Pobořený Karlův most po povodni v září 1890
20. století
- 1966: Slezsko, červenec, oblast Novojičínska (škody přes 100 milionů Kčs)
- 1970: jižní Morava, červen (35 mrtvých)
- 1997 – Morava pod vodou, červenec: Morava, Slezsko a východní Čechy (50 mrtvých). Tato nejrozsáhlejší katastrofa konce 20. století prokázala nepřipravenost tehdejších institucí a vedla k rozsáhlému přepracování havarijních plánů. Celá Morava se ocitla pod vodou. Lidé stáli na střechách svých domů a sledovali, jak voda unáší jejich životní práci. Přívalové deště zasáhly i sousední Polsko a Rakousko, ale nejhorší následky byly právě v České republice. Řeky Morava, Bečva a Odra se vymkly kontrole a přeměnily celé vesnice na jezera. Zkáza byla neuvěřitelná: 50 mrtvých, škody za 63 miliard korun. Lidé přišli o domy, majetky a mnohdy i o své milované. Voda se valila přes hráze, a co zůstalo, byl jen chaos a bezmoc. Zkázu završily obrázky zoufalých obyvatel sledujících, jak voda pohlcuje vše, co jim bylo drahé.
- 1998, 23. července: Královéhradecký kraj (6 obětí)
21. století
- Povodeň století v roce 2002, srpen: Vltava a Labe, dosud největší změřené povodně v Čechách – průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých). Povodeň, která zasáhla nejen Moravu, ale i samotné srdce Česka – Prahu. Vltava se z přívětivé řeky změnila v divokého predátora. Karlův most, symbol Prahy, byl obklopen vodou a historické budovy Starého Města trpěly pod tlakem záplav. Záběry z té doby připomínaly scénu z katastrofického filmu. Metro bylo zaplavené, ZOO evakuovaná, obyvatelé museli opustit své domovy. Památná místa, která známe z turistických pohlednic, se stala symbolem jedné z největších přírodních katastrof v dějinách naší země. Naštěstí se mnohé podařilo zachránit, ale tisíce lidí přišly o domovy a škody dosáhly astronomických částek. Praha se zotavovala dlouhé roky.
- 2006, březen a duben: různé řeky (7 obětí)
- 2009, červen a červenec: především Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Jihočeský kraj (13 mrtvých)
- 2010, květen: především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky), Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý)
- 2010, srpen: hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých)
- 2013, červen: zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v Praze 3210 m³/s (7 mrtvých k 3. 6. 2013)
- 2024, září: doposud nejsou celkové statistiky.
Závěrem
Těm, kteří se právě teď potýkají s dalšími vlnami záplav a sledují, jak jim voda pohlcuje domovy a majetky, držím palce a posílám veškerou sílu. Všem, kteří bojují s přírodními živly, přeji, aby se co nejdříve vrátili do bezpečí, a aby jejich obce a města opět zářily životem. Společně to zvládneme!
Zdroje:
http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/ruzne/900_let_povodne_1118.pdf - MCXVIII – 900 LET OD PRVNÍ ZNÁMÉ POVODNĚ NA VLTAVĚ
Největší povodně v české historii. zprávy idnes cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Povodeň_na_Vltavě_(1890)
https://www.pocasimeteoaktuality.cz/hydrologie/hydrologicke-extremy/povodne/nejvetsi-povodne-v-cr/povoden-1655/
https://web2.mlp.cz/koweb/00/03/37/00/16/kosmuw_letopis_cesky.pdf
